Již v polovině 30. let si nikdo nemohl dělat iluze o cílech sudetoněmeckého hnutí, avšak jen málo lidí v českém prostředí se zamýšlelo nad příčinami úspěchu nacistické propagandy v řadách německého obyvatelstva. Vinu státní politiky na tomto vývoji označil zcela jednoznačně F. X. Šalda.

28. 10. 1928. Při příležitosti 10. výročí vzniku republiky pronesl T. G. Masaryk svůj památný projev, v němž se zamýšlel nad podstatou demokracie. Jednalo se o jedno z jeho vystoupení, jímž se prosazovala jeho neformální autorita ve společnosti. Shrnul v něm i své představy o kritériích politické morálky. V době, kdy československá politi...

1.1. 1928. V novoročním čísle časopisu Slovák vydávaném Hlinkovou slovenskou ľudovou stranou byl otištěn článek Vojtěcha Tuky (1880-1946), ideologa politického katolicismu na Slovensku, v němž autor vyslovuje názor, že v den desátého výročí vzniku republiky nastane na Slovensku bezprávný stav.

Pluralita názorů v poválečném Československu byla sice svědectvím široce chápané demokracie, byla však doprovázena velkým tříštěním politických sil, což do značné míry komplikovalo krystalizaci struktury fungující parlamentní demokracie. Proto se v období první krize vládní koalice v roce 1920 vytvořil neoficiální koordinační orgán státot...

30. 9. 1919. Exposé ministra E. Beneše v Národním shromáždění. Šlo o předběžné shrnutí problémů, s nimiž se potýkala československá konference na pařížských mírových jednáních. E. Beneš se ještě zmínil o některých nerealistických územních požadavcích, jež se nepodařilo prosadit.

Trianonská smlouva (též „Trianonský mír“) je jedna z pařížských mírových smluv a byla podepsána 4. června 1920 v paláci Velký Trianon v zámku Versailles poblíž Paříže. Smlouva stanovila hranice maďarského státu jakožto nástupce Uherska po skončené 1. světové válce.

Podnětem ke vzniku paktu se stal 14. bod poselství prezidenta USA W. Wilsona Kongresu z 8. 1. 1918. Pakt se stal součástí následně uzavřených mírových smluv s Německem, Rakouskem, Bulharskem a Tureckem (I. část všech smluv). Nabyl působnosti 10. 1. 1920, kdy ratifikací mírové smlouvy s Německem V. Británií, Francií a Itálií začala formáln...

1918, 21. ledna. Ve Vídni se sešli němečtí poslanci z českých zemí a schválili rezoluci, v níž žádali odtržení pohraničních území od vnitrozemí a utvoření samosprávné provincie Deutschböhmen (částečná reakce na tzv. Tříkrálovou deklaraci).

Na zahájení říšské rady (svolána císařovým listem z 26. dubna) přednesl předseda Českého svazu F. Staněk státoprávní prohlášení, v němž vyjádřil nespokojenost s dualistickým uspořádáním říše a vytyčil požadavek její přeměny ve spolkový stát jednotlivých národů. Propagoval právo českého národa na sebeurčení ve spojení s historickým právem ...

1917, 17. května. Publikován Manifest spisovatelů, první oficiální projev nesouhlasu s nadvládou Rakouska-Uherska na domácí půdě během války. Text navrhl člen Maffie a šéf činohry Národního divadla, básník J. Kvapil. Manifest byl naléhavou výzvou českým poslancům na říšské radě, aby důstojně obhajovali národní zájmy, nebo raději aby se vz...

1915, 14. listopadu. Český komitét zahraniční (vznikl koncem října t.r. jako první politický orgán zahraničního odboje) vydal z Masarykova podnětu (v září se přestěhoval do Londýna, když předal vedení odboje ve Francii E. Benešovi a M. R, Štefánikovi a ve Švýcarsku L. Sychravovi) v Paříži provolání podepsané 11 představiteli krajanských s...

Rukopisné znění slavných Dopisů Olze hledejte v digitálním archivu KnihovnY Václava Havla. Mezi dopisy jsou i ty, které nebyly otištěny knižně: například soubor posledních dopisů z konce roku 1982 a začátku roku 1983 (č. 145-165), nebo doposud nepublikované vězeňské dopisy z roku 1989.

1915, květen. T G. Masaryk předložil britskému ministru zahraničí E. Greyovi memorandum Independent Bohemia (Samostatné Čechy), v němž načrtl program „znovuzřízení Čech jako samostatného státu" (coby monarchie). Navrhl rovněž personální unii mezi Srbskem a československým státem, kdy by se srbský král stal i českým králem. Rovněž se zde o...

1914, 14.-29. října. Druhý Masarykův „výjezd" do Holandska, kde zveřejnil svůj první projekt budoucího československého státu. Masaryk vysvětloval své názory britskému historikovi a odborníkovi na slovanskou problematiku R. M. Setonu-Watsonovi; ten je pak zaznamenal ve formě memoranda pro britskou vládu.

1914, květen. K. Kramář vypracoval Ústavu Slovanské říše, která předpokládala vznik tzv. Slovanské říše, jež by zahrnovala jednotlivé slovanské národy v čele s Ruskem. Říše měla tvořit jednotné obchodní území s jednotnou měnou a clem. V čele by stál ruský car, který by byl zároveň králem českým a polským, v jednotlivých zemích by jmenoval...

V prosinci 1970 schválilo plenární zasedání ÚV KSČ„Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ“. Zrůdný propagandistický text interpretující průběh Pražského jara optikou normalizátora se stává návodem jak myslet a mluvit. Poučení charakterizuje vlastenecké projevy v srpnu 1968 jako pomýlení, které způsobila méd...

Na webových stránkách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici jsou k dispozici ročníky 1891 - 1931 digitalizovaného sborníku Český lid.

Národní archiv, Památník Terezín a Ústav pro studium totalitních režimů představili v přednáškovém sále Národního archivu projekty v rámci digitalizace spisů německé okupační správy v Protektorátu Čechy a Morava.

Autor deníku - mladý gymnazista, budoucí pražský kunsthistorik, Ivan Šperling (1930 – 1987) - zachycuje tehdejší významné politické a osobní události, vlastní dojmy a úvahy nad vývojem československé společnosti. Deník je doslovně přepsán a některé z politických událostí jsou pod odkazy provázány s dobovými články z Rudého Práva.

Drahá Karličko a dítky!!! Posílám Ti, drahá ženo a dítky, srdečný pozdrav a milou vzpomínku na Vás všech. Proč jsem Ti tak dlouho nepsal, vypíšu Ti. Co týče se mého zajetí, přišel jsem do Ruska 16. května 1915 roku. Bylo to v ruském Polsku u městečka Stašova, kdy rakouská vojska nastupovala na Lublin a Varšavu...