O půl čtvrté odpoledne, sedmdesát dvě hodiny po činu, zemřel na následky těžkých popálenin v pražské klinice plastické chirurgie v Legerově ulici student Jan Palach. Jeho požadavky adresované politické reprezentaci Československa však zůstaly nevyslyšeny. Předchozí den umírající zklamaně reagoval na mlčení vlády slovy: "To je málo, vláda musí konat." U kašny pod Národním muzeem zahájili mladí lidé protestní hladovku na podporu požadavků Pochodně č. 1. 21. ledna přibyl student Jan Zajíc. V následujících dnech došlo k nárůstu protestů proti nastupující normalizaci a několika pokusům o sebeupálení. Pohřební průvod 25. ledna 1969 se stal masovou - politiky nevyslyšenou - manifestací za svobodu a demokracii.