Antisemitismus má v českém propstředí a české literatuře bohužel dlouhou tradici a mnoho konkrétních podob. Jednou z nejznámějších a nejpokleslejších ukázek tohoto specifického "žánru" je kniha "Zrcadlo Židů" z roku 1925, kterou napsal a ilustracemi doprovodil Karel Rélink.

Kolekce pramenů k tématu československého disentu, s přihlédnutím k toli, jakou v něm hrály ženy. Obsahuje dobové obrazové i písemné prameny - fotografie, dobová prohlášení a plakáty.

Projekt Školákem v Protektorátu vychází z myšlenky přiblížit mládeži i dospělým realitu nacistického totalitního režimu v Protektorátu Čechy a Morava na příkladu, se kterým se buď každodenně setkávají, anebo se setkali v minulosti  – na školním prostředí. Jeho hlavním cílem je přivést zejména školní mládež k srovnání současné situace s pr...

Digitální kopie textů z pamětní publikace vydané Ústřední propagační komisí Ústřední rady odborů roku 1948. Kniha byla koncipována v oslavném a vítězném duchu, rekapituluje v podobě přetištění sjezdových proslovů a fotografické reportáže průběh sjezdu 22. února 1948 a přípravu stávky na 24. února 1948.

Kolekce pramenů k tématu československých pracovních táborů obsahuje dobové obrazové i písemné prameny - fotografie, úřední listiny, dobový tisk, vzpomínky vězňů. Prameny vybral a uspořádal Tomáš Bursík.

Kolekce pramenů k tématu československých letců na západní frontě obsahuje dobové obrazové i písemné prameny - fotografie, průkazy, úřední listiny a dobový tisk. Všechny prameny pocházejí ze soukromého archivu autorky souboru a jsou opatřeny popisky.

Kolekce vybraných pramenů k období od listopadu 1989 do rozdělení Československa. Obsahuje dobové obrazové i písemné prameny - fotografie, články z tisku, dobová prohlášení a plakáty.

Soubor diplomatických, vojenských a oficiálních propagandistických pramenů ke zločinu v Katyni. Jádro souboru tvoří prameny polské a sovětské provenience, jsou zde zastoupeny také prameny dokládající zamlčování a politické překrucování tohoto zločinu v době poválečného lidového Polska.

Výbor komentovaných pramenů, propagandistických textů z komunistického Polska, které jsou opatřeny otázkami pro studenty a historickými poznámkami k jednotlivým termínům, osobám a institucím.

V souboru najdete pět básnických textů, autoři dvou z nich zahynuli tragicky v Katyni, přímo v místech tragédie své texty napsali (ve Starobělsku a Katyni). Další tři texty jsou poválečnou reflexí tohoto brutálního sovětského zločinu na polském národě. Všechny v překladu Pavly Foglové.

Přečtěte si Stalinův referát k XXIV. výročí revoluce, v němž hodnotil dosavadní průběh války s Německem, analyzoval příčiny dosavadních neúspěchů sovětské armády a vyjadřoval naději v konečné vítězství SSSR.

V noci z 12. na 13. prosince 1981 generál Wojciech Jaruzelski vyhlásil výjimečný stav, stanné právo (polsky stan wojenny) v situaci, kdy polští komunisté ztráceli autoritu kvůli stále silnějšímu vlivu nezávislé odborové organizace Solidarita. Někteří pochopili výjimečný stav jako vojenský puč a zradu národa, jiní se stavěli za Jaruzelskéh...

Tento soubor dokumentů přínáší jak výpovědi bývalých členů NKVD, tak vzpomínky či zápisky polských obětí sovětského teroru po okupaci východního Polska v září roku 1939. Dokumenty ilustrují způsob zacházení s polskými zajatci, jejich transportování a věznění. Z deníkových záznamů lze vyčíst nejistotu a obavy z nejasné budoucnosti. Jak int...

Přečtěte si vzpomínky Ericha Müllera (22.8.1910 - 25. 11. 1998), který popisuje své mládí na Ostravsku, osud muže židovského původu v období nacistické okupace a II. světové války. Memoárové zápisky sepsal Erich Müller během několika srpnových dní v roce 1998.

Lidovky.cz - Letos si připomínáme dvacáté páté výročí obnovení vydávání Lidových novin. První číslo samizdatových LN vyšlo pod vedením Jiřího Rumla v lednu 1988. (Tomu však předcházelo číslo nulté, které se začalo distribuovat 11. září 1987, mělo rozsah zhruba 25 stran formátu A4 a náklad kolem 300 ks).

Úplné samizdatové vydání sbírky "Rekviem" ruské básnířky Anny Achmatovové v překladu významného ostravského spisovatele a disidenta Jaromíra Šavrdy. Vyšlo v květnu 1987. Básně z doby velkého stalinského teroru 2. poloviny 30. let, o které byla oficiální vydání cenzurou oklešťována a v nichž autorka zachycuje nelidské poměry ve stalinském ...

Nabízíme vám faksimile unikátního samizdatového vydání básní ostravského spisovatele, chartisty Jaromíra Šavrdy. Sbírku "Posledních pár lístků" připravili po jeho smrti, jistě uspíšené pobyty v komunistických vězeních, básníkovi ostravští přátelé v roce 1989.

Zápis ze setkání vysokých představitelů nacistického Německa, kterému předsedal SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich. Konalo se 20. ledna 1942 ve vile na břehu jezera Wannsee nedaleko Berlína. Zúčastnění jednali o koordinaci kroků tzv. "konečného řešení židovské otázky" - systematického plánu vyhlazení evropských Židů. Český text protok...

Spontánní reakce veřejnosti na okupaci Ostravy 21. srpna 1968. Anonymní autoři v nich používají vtip a humor, odkazy na minulost, ironii, ale také nekompromisně obviňují okupanty a prosovětské kolaboranty.

Výběr deseti pramenů, které byly publikovány v Ostravě jako reakce na sovětskou okupaci v srpnu 1968. V příloze najdete například rozkaz sovětského velitele Jaškina, hlášení SNB o situaci ve městě, rezoluci podnikových výborů, otevřený dopis Brežněvovi nebo prohlášení studentů.