Předkládaná kolekce dokumentů (novinových článků a letáků) se věnuje poslední prezidentské volbě TGM, která proběhla 24. 5. 1934 - poprvé v dějinách ČSR se konala ve Vladislavském sále Pražského hradu. Soubor publikujeme ve spolupráci s Městským muzeem v Čelákovicích.

Výběr textů ke studiu a interpretaci, nabízející různé pohledy českých intelektuálů a umělců na politické procesy se Stalinovými oponenty ve straně, které se odehrávaly v SSSR v druhé půli 30. let 20. století. Tento komplet materiálů byl připraven jako doplněk ke studii a pracovnímu listu do publikace Okamžik rozhodnutí – životní volby ve...

Vídeňské ilustrované noviny vycházející v češtině přinášely bezprostředně před a po skončení I. světové války pravidelné zprávy o politické situaci na územích bývalého Rakouska-Uherska, o vzniku samostatného československého státu, přetiskovaly dobové dokumenty a dramatické aktuální zprávy ilustrovaly zajímavými fotografiemi.

Národní listy pravidelně informovaly čtenáře o ministru Aloisi Rašínovi, který se stal 5. ledna 1923 obětí politicky motivovaného atentátu. Kvalitní kopie článků stranického tisku národní demokracie vám umožní sledovat tehdejší aktuální informace o ministrově zdravotním stavu, jeho následném skonu, pohřbu či pamětních tryznách.

Nabízíme Vám seznam zajímavých odkazů, jejichž tematickým průsečíkem je První republika. Jde o výběr toho nejlepšího, na co můžete na internetu narazit.

Nabízíme vám kvalitní diditální kopii knihy JUDr. Jana Matějky: Ústava Československé republiky. Jedná se o komentáře soukromého docenta Karlovy univerzity.

Přinášíme vám kvalitní digitální kopii brožury vydané u příležitosti pátého výročí československé nezávislosti. Jejím autorem je Rudolf Medek, tehdejší ředitel Památníku odboje. V textu shrnuje válečné snažení domácího i zahraničního odboje. Dokument doby je oslavou československého republikánství, typickou pro první léta samostatného stá...

Text Manifestu legionářů z roku 1924 rekapituluje události světové války, vzniku ČSR a podílu legií na vybojování samostatnosti. Kromě historizujících pasáží, zasazujících nedávné děje do nacionální perspektivy českých dějin, se text odvolává na washingtonskou deklaraci, nově nabyté svobody, ale rovněž velmi naléhavě pojednává otázky soci...

Digitální kopie textové části publikace zachycující události manifestačního sjezdu legionářů, který se konal v Praze ve dnech 28. a 29. června 1924. Texty zachycují podrobně průběh sjezdu den po dni, najdete v nich rovněž dobové projevy politiků i legionářů.

Digitální kopie textové části publikace zachycující události III. manifestačního sjezdu čs. legionářů, který se konal v Praze ve dnech 4.-7. července 1935 pod záštitou prezidenta republiky T. G. Masaryka. Tetxty zachycují podrobně průběh sjezdu den po dni, najdete v nich rovněž dobové projevy politiků i legionářů.

Zajímá vás, co a v jakých souvislostech se učlio za normalizace o příčinách a souvislostech vzniku samostatného Československa? Nahlédněte do druhého dílu učebnice dějepisu pro žáky sedmých tříd základních škol z roku 1982. Digitální kopie nabízejí ukázku tehdejšího výkladu a nabízejí možnost jedninečného srovnání s texty současných učebn...

Zajímá vás, co a v jakých souvislostech se učlio za normalizace o první dekádě vývoje samostatného Československa? Nahlédněte do druhého dílu učebnice dějepisu pro žáky sedmých tříd základních škol z roku 1982. Digitální kopie nabízejí ukázku tehdejšího výkladu a nabízejí možnost jedninečného srovnání s texty současných učebnic dějepisu.

Ústavní zákon přijatý Národním shromážděním 22. listopadu 1938. Platný a účinný byl od 23. listopadu 1938. Návrh ústavního zákona pocházel z dílny HSĽS, proto byl ve slovenštině. S účinností tohoto ústavního zákona se název státu začal uvádět jako Česko-Slovensko.

6. října 1938 byla přijata tzv. Žilinská dohoda a stala se tak faktickým vyhlášením slovenské autonomie. Dohoda byla ujednáním politickch subjektů působících na Slovensku na společném prosazování zákona o autonomii Slovenska. Ten vycházel z dílny Hlinkovy slovenské lidové strany (HSĽS).

Na stránkách Přítomnosti, v čísle 36 vydaném v září roku 1938, publikovala Milena Jesenská sociálně citlivou reportáž s názvem "Sudety 1938: jakési symbolické divadlo". Velmi plasticky v ní popisuje problémy a složitosti života v krizí postižených Sudetech, píše o odhodlaném boji sudetoněmeckých demokratů s hakenkreuzlery. Sudety se tak s...

Prozatímní ústava byla první ústavou Československé republiky přijatou dne 13. listopadu 1918 Národním výborem a vydanou jako Zákon č. 37/1918 Sb. o prozatímní ústavě. Jejím cílem bylo definovat funkce Národního shromáždění, hlavy státu a vlády do doby sepsání nové, již trvalé ústavy Československa.

Tzv. revoluční Národní shromáždění vzniklo rozšířením Národního výboru na 256 poslanců podle obdobného klíče, kterým byl obsazen Národní výbor. Poslancům agrární strany připadlo 55 mandátů, 53 sociálním demokratům, 46 demokratům (od března 1919 národním demokratům), 29 čs. socialistům, 24 lidovcům, 6 pokrokářům a 41 stranicky nerozděleným...

Když se 30. 10. 1918 v Turčianském sv. Martině sešla Slovenská národní rada byl jí doručen Telegram uherského předsedy vlády grófa Károlyho s žádostí o bratrskou spolupráci.

31. října 1918 podepsali delegáti Národního výboru následující prohlášení: "Představitelé československého národa prohlašují... kategoricky, že není a nebude již nikdy žádného svazku mezi národem a dynastií Habsburků... Zástupci jeho obracejí se tímto slavnostním rozhodnutím ke všem spojeneckým zemím i vládě Spojených států amerických, op...

Prohlédněte si kvalitní digitalizovanou kopii oslavné reprezentativní publikace "Klement Gottwald 1896 - 1953". Druhá kapitola je věnována období, kdy Klement Gottwald "vyzrával v revolučního bojovníka". Knihu vydal v roce 1954 Ústav dějin Komunistické strany Československa.