30. 9. 1919. Exposé ministra E. Beneše v Národním shromáždění. Šlo o předběžné shrnutí problémů, s nimiž se potýkala československá konference na pařížských mírových jednáních. E. Beneš se ještě zmínil o některých nerealistických územních požadavcích, jež se nepodařilo prosadit.

Na webových stránkách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici jsou k dispozici ročníky 1891 - 1931 digitalizovaného sborníku Český lid.

Osobní svědectví Huberta Masaříka z prvních hodin 30. září 1938, kdy byl spolu s diplomatem Vojtěchem Mastným seznámen s textem právě podepsané mnichovské dohody.

Projev Klementa Gottwalda na půdě Národního shromáždění, v němž reagoval na programové prohlášení nové vlády, přednesené krátce předtím premiérem Udržalem. Nový šéf KSČ a předseda klubu komunistických poslanců po návratu z moskevského zasedání exekutivy Kominterny vůbec poprvé promluvil na parlamentní půdě. jeho řeč svým fanatickým vyzněn...

Slovenská republika rad, první pokus o nastolení diktatury proletariátu na území ČSR 16. 6. – 7. 7. 1919. Slovenská republika rad s centrem v Prešově byla vyhlášena na východním Slovensku v průběhu válečného stavu ČSR s Maďarskem, reprezentovaným Maďarskou republikou rad. Její vojska obsadila východní Slovensko ve snaze spojit se se sovět...

Osm požadavků Heinleinovy Sudetoněmecké strany vůči československé vládě. Požadovaly zejm. vytvoření ohraničeného německého území v rámci ČSR, jeho samosprávu, uznání německé národní skupiny v ČSR za právnickou osobu a svobodu pro nacistickou propagandu. Zformulovány na sjezdu Sudetoněmecké strany v Karlových Varech.

Samostatný stát československý vstoupil v život. Aby zachována byla souvislost dosavadního právního řádu se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k novému státnímu životu, nařizuje Národní výbor jménem československého národa jako vykonavatel státní svrchovanosti toto:

Muži 28. října (Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár), skupina pěti československých politiků , kteří se neúčastnili jednání v Ženevě  - vydali 28. října 1918 jako reakci na demonstrace v pražských ulicích jménem Národního výboru provolání o vzniku republiky.

Martinská deklarace, název pro Deklaraci slovenského národa, která byla přijata na zasedání Slovenské národní rady 30. 10. 1918 v Turčianském sv. Martině. Žádala právo na sebeurčení pro Slováky a vyjádřila vůli slovenského lidu žít ve společném státě s českým národem.