Československo v době normalizace
Palachův týden - letáky, vzpomínky, texty
Soubor letáků, vzpomínek a reakcí na tzv. Palachův týden. Tento název dostalo sedm lednových dnů (15.-21.ledna) roku 1989. Původně vzpomínková akce k uctění památky sebeobětování se Jana Palacha přerostla kvůli jejímu brutálnímu potlačení ze strany vládnoucího režimu v sérii občanských demonstrací, největších od roku 1969.
Rozhodování v období normalizace - prameny
Výběr několika textů ke studiu a interpretaci, který nabízí různé pohledy na dobu normalizace, její nástup a důsledky pro tehdejší československou společnost. Tento komplet materiálů byl připraven jako doplněk ke studii a pracovnímu listu do publikace Okamžik rozhodnutí – životní volby ve zlomovém okamžiku dějin 20. století.
Rozhodování v období normalizace
Výběr různorodých textů ke studiu a interpretaci nabízí různé pohledy na období normalizace v Československu. Tento komplet materiálů byl připraven jako doplněk ke studii a pracovnímu listu na stejné téma do publikace Okamžik rozhodnutí – životní volby ve zlomovém okamžiku dějin 20. století.
Co psalo Rudé právo a Zemědělské noviny během Palachova týdne v lednu 1989?
V přehledném textu jsou seřazeny vybrané pasáže článků Rudého práva a Zemědělských novin z období Palachova týdne a dozvuků dramatických událostí v tisku ve dnech 15. – 21. ledna 1989.
Rozcestník: Československo v době normalizace
Nabízíme Vám seznam zajímavých odkazů, jejichž tematickým průsečíkem je období normalizace. Jde o výběr toho nejlepšího, na co můžete na internetu narazit.
Letáky zvoucí k účasti na manifestaci k uctění památky Jana Opletala 17. listopadu 1989
17. listopadu 1989 uplynulo 50 let od smutečního průvodu za Jana Opletala, zabitého při protinacistických demonstracích v roce 1939. Veřejné protikomunistické akce se konaly v letech 1988 a 1989 stále častěji, všechny byly policií potlačeny. 17. listopadu 1989 získala demonstrace masivní rozměr a spolu s pozdějšími událostmi způsobila pá...
Nezávislé mírové sdružení – iniciativa za demilitarizaci společnosti
Ve druhé polovině 80. let vznikaly nezávislé občanské iniciativy jako např. Mírový klub Johna Lennona, České děti, Demokratická iniciativa, Hnutí za občanskou svobodu či Společnost přátel USA. Jednou z nich bylo i Nezávislé mírové sdružení, jehož členové se vyjadřovali k mezinárodním otázkám, požadovali alternativní vojenskou službu pro o...
Ivan Martin Jirous
V dokumentech naleznete materiály týkající se Ivana Martina Jirouse - jeho nezákonného věznění, dokumenty různých forem podpory – korespondenční lístek, fotografie či podobenky s texty požadujícími jeho propuštění. Nechybí i soukromější dokument – fotografie z Jirousovy svatby.
Několik vět (29. 6. 1989)
V červnu 1989 vypracovali lidé z okruhu Charty 77 petici „Několik vět“. Petice žádala propuštění politických vězňů, svobodnou činnost sdělovacích prostředků a nezávislých iniciativ, veřejné diskuse o dějinách (rok 1968), politice a významných investičních akcích (jaderné elektrárny). Text podepsala řada známých osobností a počet signatářů...
Výzvy k bojkotu v den prvního výročí srpnové okupace (21. srpna 1969)
Několik variant letáků vyzývajících k nenásilnému protestu proti okupaci Československa a politice normalizátorů v čele země. Autoři vyzývají k bojkotu dopravních prostředků, návštěvy divadel a kaváren, obchodů s potravinami, denního tisku atp. 21. srpen hodlají prosadit jako Den hanby.
Smlouva mezi ČSSR a SSSR o dočasném pobytu vojsk (16. 10. 1968)
Text českoslovenko-sovětské smlouvy, kterou byla legalizovaná "dočasná" přítomnost sovětské armády na území Československa. Dohodu podepsal Alexej Kosygin a Oldřich Černík, smlouva byla po té ratifikována národním shromážděním, pro bylo 228 poslanců, deset poslanců se zdrželo hlasování a čtyři zvedli ruku proti (Františk Kriegel, Františe...
Výzvy k podpoře nespravedlivě stíhaných a vězněných
V totalitním Československu, podobně jako v dalších nedemokratických státech, byli lidé, kteří se určitými názory či přesvědčeními neshodovali s nastavenou politikou státu, nespravedlivě stíhaní a věznění. Na jejich podporu byl založen např. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), různé druhy pomoci organizovaly i další nezávislé ...
Pohřeb Jaroslava Seiferta
Básník Jaroslav Seifert se stal roku 1984 nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Její udělení mělo tudíž rovněž politický rozměr. Od podpisu Charty 77 byl Seifert sledován státní bezpečností, která připravovala a dohlížela i na básníkův pohřeb. Ten vyzněl nejen jako uznání jeho dílu, ale také jako manifestace nesouhlasu s komunistickým re...
Vězni svědomí
V totalitním Československu, podobně jako v dalších totalitních státech, byli lidé, kteří se určitými názory či přesvědčeními neshodovali s nastavenou politikou státu, nespravedlivě stíhaní a věznění. Na jejich podporu byl založen např. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), různé druhy pomoci organizovaly i další nezávislé občan...
Mírový klub Johna Lennona
Mírový klub (MKJL) byl jednou z občanských iniciativ, které vznikly v druhé polovině 80. let (z dalších například České děti, Demokratická iniciativa, Hnutí za občanskou svobodu či Společnost přátel USA). MJKL založili v Praze Ota Veverka, Stanislav Penc a Heřman Chromý. Náplní činnosti klubu bylo rozvíjení alternativní kultury a spoluprá...
Zpráva o policejní akci proti signatářům Charty 77 ve dnech 6.–7. ledna 1977
Charta 77 byla jedním z nejdůležitějších protirežimních uskupení, které kritizovalo politickou a státní moc za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Helsinkách.
Prohlášení Charty 77 – základní text
Charta 77 byla jedním z nejdůležitějších protirežimních uskupení v normalizačním Československu, které kritizovalo politickou a státní moc za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách.
Informování veřejnosti o nespravedlivě stíhaných a vězněných
V totalitním Československu, podobně jako v jiných nedemokratických státech, byli lidé, kteří se svými názory či přesvědčeními neshodovali s nastavenou politikou státu, nespravedlivě stíhaní a věznění. Na jejich podporu byl založen např. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS).
Dokument Charty 77 č. 1 z roku 1987 „slovo ke spoluobčanům“
Charta 77 byla jedním z nejdůležitějších protirežimních uskupení, které kritizovalo politickou a státní moc za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách. Spojovala názorově různorodou skupinu lidí, kterým byl spole...
Pavel Wonka
Disident a obhájce lidských práv, bojovník za prosazování právní kultury v komunistickém systému Pavel Wonka (23. 1. 1953 – 26. 4. 1988) se pro své postoje stal politickým vězněm režimu a nakonec tragickou obětí nezákonné soudní a vězeňské praxe. Je posledním politickým vězněm, který zemřel ve vězení.