Palachův týden - letáky, vzpomínky, texty
Soubor letáků, vzpomínek a reakcí na tzv. Palachův týden. Tento název dostalo sedm lednových dnů (15.-21.ledna) roku 1989. Původně vzpomínková akce k uctění památky sebeobětování se Jana Palacha přerostla kvůli jejímu brutálnímu potlačení ze strany vládnoucího režimu v sérii občanských demonstrací, největších od roku 1969.
Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
OBSAH PŘÍLOHY:
Sítotiskové letáky s výzvou k uctění Palachovy památky
Vzpomínky Petra Placáka
Texty z Rudého práva 15. a 20. ledna
Stanovisko i Generální prokuratury ČSR
Otevřený dopis českého primase kardinála Františka Tomáška vládě ČSSR
„Spontánní ohlas lidu“ zasílaný zatčeným
Text letáku:
Milí spoluobčané! U příležitosti 20. výročí smrti Jana Palacha se sejdeme ke krátké vzpomínce 15. ledna 1989 ve 14:00 hodin na Václavském náměstí u sochy sv. Václava.
Zároveň Vás zveme k celonárodní pouti 21. ledna 1989 na hřbitov do Všetat u Mělníka, kde uctíme jeho památku.
České děti
Charta 77
Mírový klub Johna Lennona
Nezávislé mírové sdružení
Společenství přátel USA
Vzpomínky Petra Placáka:
„Letáky k demonstraci se tiskly na jednoduchém sítotisku, kde se přes síto v rámu protlačovala tiskařská čerň na papíry oříznuté na velikost letáku. Byla to značně špinavá práce a po několika hodinách byl člověk celý zaprasený.“
O svém zatčení 15. ledna 1989: „ Šel jsem vpředu a sebrali mě jako prvního. Strčili mě do auta, a když se o mě nikdo dál nestaral, tak jsem druhou stranou vystoupil a pokračovat dál směrem na Václavské náměstí. Když si toho fízlové všimli, dal jsem se na úprk. Chytili mě až úplně dole v Mánesovce, což byla honička s auty úplně jako v nějakém filmu. Narazili mě na auto, které mi Vinohradskou nadjelo, nasadili mi náramky a zavřeli mě do auta i s dvěma fízly. Postupně nás odvezli na fízlárnu do Benediktské, kde nás vyslýchali do pozdních večerních hodin. Nevím, kdy jsem přišel na řadu, ale estébák, který mě měl vyslechnout, se představil jako Král, což bylo dost vtipné. Také jeho první otázka byla, jestli to myslíme s tím královstvím vážně a jak si to vlastně představujeme. Odpověděl jsem, že království je stát, kde mají Lidi královské platy. Fízl pochopil, že tím je jakákoli pomyslná diskuse vyřízena. Pokusil se vyslechnout mě k pietnímu aktu za Palacha, a když jsem řekl, že o tom nic nevím, výslech po několika formalitách ukončil.
Jakmile mě odvedli zpátky mezi ostatní, uvědomil jsem si, že mám v podšívce kabátu schovanou širokou stuhu - trikolóru s nápisem „Janu Palachovi České děti". Bylo mi líto, že by stuha nesplnila svůj účel, a tak jsem na malý papírek napsal: Zítra u pomníku sv. Václava v patnáct hodin. Dal jsem to všem přečíst a pak jsem vzkaz zničil. Ta neobjevená stuha vlastně zapřičinila Palachův týden.“
16. ledna: „Následující den jsme se ke koni dostavili už každý po vlastní ose. Seděl jsem v baru na rohu náměstí a Krakovské už hodinu předtím a pozoroval okolí pomníku, kolem kterého se to hemžilo policisty. Jenom tajných jsem objevil asi patnáct a uniformovaných tam byly desítky - nehledě na stovky dalších připravených v záloze, mimo jiné v kinu Blaník. Těsně před třetí jsem viděl Janu Petrovou a Otu Veverku jak se blíží k pomníku od Domu potravin, ale ještě než k němu stačili dojít, byli zatčeni. Shora pak přicházel Saša Vondra, kterému se vedlo obdobně. Využil jsem toho, že se jimi fízlové zaobírají, dorazil jsem k pomníku zespodu a jako jednomu z mála se mi podařilo položit věnec k sv. Václavu dřív, než mne - a následně i věnec - stačili sebrat. Potištěnými stuhami z věnce se pak komunistická propaganda mimo jiné snažila doložit, že celá akce byla dlouho dopředu připravována „zahraničními ideodiversními centrálami".
…
„Skutečnost, že jsme se po nedělní akci zmařené policií sešli příští den u pomníku sv. Václava znovu, odstartovala Palachův týden, i když jsme s tím nikdo původně nepočítal. Po nedělní demonstraci přišlo v pondělí mnoho lidí na Václavák znovu, přestože jsme to už pochopitelně nestačili nikde rozhlásit. Policii trvalo neuvěřitelně dlouho, než nás všechny u pomníku sv. Václava pozatýkala, všelijaké dohadování a přetahování s nimi trvalo snad hodinu, kolem se srocovalo čím dál víc lidí, a jak byli komunisté nervózní, začali všechny přítomné, jedno, šlo-li o demonstranty, přihlížející nebo jen náhodné chodce pospíchající práce nebo na nákupy, bít a vytlačovat z náměstí. Zrodila se další demonstrace a v tu chvíli bylo jasné, že lidé přijdou na Václavské náměstí příští den znovu a pak zase. Jestli ona stuha Českých dětí schovaná v podšívce kabátu iniciovala Palachův týden, tak všechno ostatní už zařídila nervózní komunistická moc. Komunisté to vůbec nezvládali, hlavně psychicky. Sedmnáctý listopad o deset měsíců později byl ukázkovým příkladem.“
Citováno z knihy: PLACÁK, Petr. Fízl. Vyd. 1. Praha: Torst, 2007. 306 s. ISBN 978-80-7215-323-7.
Rudé právo:
Zmařená provokace
Praha 15. ledna (ČTK) - Na Václavském náměstí v Praze se dnes několik skupin protistátních živlů pokusilo o provokaci dlouhodobě připravovanou západními diverzními centry a některými západními rozhlasovými stanicemi - zejména Svobodnou Evropou a Hlasem Ameriky - ve spolupráci především s představiteli tzv. Charty 77. Přes zákaz státních orgánů se snažily zneužít výročí nesmyslné sebevraždy studenta J. Palacha k vyvolání protisocialistických emocí a narušení pořádku v hlavním městě.
Příslušníci pořádkových jednotek Veřejné bezpečnosti rázně zakročili proti provokatérům a jimi plánovaným akcím, které znemožnili. 91 nejaktivnějších narušitelů zadrželi. Na žádost pracujících Prahy se na udržování pořádku a klidu ve středu města podíleli příslušníci Lidových milicí z pražských závodů.
Rudé právo 20. ledna 1989
„V tomto týdnu v centru Prahy probíhají výtržnosti. Hesla, která jsou na Václavském náměstí skandována, hesla proti socialistickému státu, proti komunistické straně, objasňují charakter demonstrací jako demonstrací protistátních. Jde o demonstrace, za kterými stojí političtí ztroskotanci z let 1968-1969, ale i nové protisocialistické skupiny, opírající se o politickou i hmotnou podporu reakčních sil zemí Severoatlantického paktu, především Spojených států. Záminkou k nedělnímu provokačnímu vystoupení antisocialistických sil na Václavském náměstí se stal sraz k 20. výročí nesmyslné a tragické smrti studenta Jana Palacha. [...] Organizátoři protistátní akce nevzali na vědomí ani její zákaz, ani žádné jme rozumné argumenty a pokusili se nepokoje vyvolat. Přivedli na Václavské náměstí i křiklouny a výtržníky, jejichž hlas byl vydáván za veřejné mínění, za nesouhlas s politickou orientací našeho státu. [...]
Oprávněně v těchto dnech zní znovu hlas: Republiku si nikým rozvracet nedáme!“
Stanovisko i Generální prokuratury ČSR:
V posledních dnech v Praze došlo k pouličním demonstracím, které byly inspirovány ideodiversní kampaní ze zahraničí a organizovány vnitřními nelegálními strukturami. [...] Jednou z forem prosazování jejich požadavku je organizování demonstračních nátlakových akcí v městských aglomeracích, především v hlavním městě Praze. Demonstrace v ulicích měst mají upoutat pozornost k protisocialistickým opozičním proudům, vést k narušení veřejného pořádku, strhávat k protisocialistickým projevům další nezúčastněné občany, a tak vyvolat zdání, že opoziční struktury se těší podpoře široké veřejnosti. Vůči všem účastníkům nepovolených demonstrací lze uplatnit odpovědnost diferencovanou podle závažnosti a intenzity jejich počínání. S důraznými trestními postihy musí počítat především organizátoři a iniciátoři nepovolených demonstrací a obdobných nátlakových akcí vyvolávaných s cílem destabilizace státní moci jednací z nepřátelství k socialismu a vedeni snahou narušit a podvracet politické základy republiky.
Velmi závažná je i činnost osob, které mezi občany rozšiřují výzvy k účasti na demonstracích, ač je jim známo, že tyto akce sledují protisocialistické cíle. Trestnímu postihu se nevyhnou ani osoby, které se záměrem aktivně se účastnit demonstrace, o které je jim známo, že není povolena, neuposlechnou výzev SNB k rozchodu. Postihu pro přečin proti veřejnému pořádku se vystavují i pasivní účastníci, kteří se účastní demonstrace především ze zvědavosti...
Otevřený dopis českého primase kardinála Františka Tomáška vládě ČSSR:
V souvislosti s občanskými projevy v posledních dnech na Václavském náměstí v Praze a s jejich potlačováním ze strany policejních orgánů obracejí se na mne věřící občané se žádostí, abych k těmto skutečnostem vyslovil své stanovisko a pokusil se ze své strany přispět k uklidnění rozbouřené hladiny občanstva i státních orgánů. Považuji proto za svou povinnost jako občan státu a představitel katolické církve podat Vám toto sdělení a žádost: Není pravdou, že by manifestační projevy občanů na Václavském náměstí v posledních dnech byly vyprovokovány zahraničními sdělovacími prostředky a že by účastníci těchto projevů byli neukáznění a svedeni občané, nýbrž je pravdou, že příčiny těchto skutečností je třeba hledat v nedostatcích vedení státu v minulých desetiletích. Není třeba znovu opakovat všechny ty události minulé doby, které prokázaly, že československý občan netěší se plné svobodě a je záměrně režimem manipulován, aby slepě a v rozporu s lidskou důstojností činil jen to, co je mu výslovně dovoleno nebo přikázáno, a nečinil si nároky na to, co náleží do obsahu jeho lidské podstaty. Jestliže v minulých dnech naši občané chtěli využít příležitosti výročí smrti Jana Palacha, který obětoval svůj život v přesvědčení, že naši občané si uvědomí cenu lidské svobody, pak pokojné uctění památky tohoto mladého milovníka a obránce svobody jen vyjadřuje skutečné smýšlení našeho lidu a jeho touhu po plné svobodě. Jestliže orgány bezpečnosti použily proti těmto projevům svobodymilovných občanů hrubé síly, jednaly nejen proti našemu stávajícímu právnímu řádu, ale i proti lidskosti vůbec. František kardinál Tomášek, arcibiskup pražský
Palachův týden:
"Tento název dostalo sedm lednových dnů (15.-21.ledna) roku 1989. Původně vzpomínková akce k uctění památky sebeobětování se Jana Palacha přerostla kvůli jejímu brutálnímu potlačení ze strany vládnoucího režimu v sérii občanských demonstrací, největších od roku 1969. Proti demonstrantům byli nasazeni příslušníci SNB, včetně pohotovostního pluku, zvaného bicí komando, Lidové milice, vodní děla, psi, slzný plyn, obrněná auta. Stovky lidí byly zmláceny, řada zatčena, někteří v mrazivém počasí vyvezeni do lesů za Prahu.
O tom, že se akce připravuje, se vědělo z letáčků, které byly po Praze rozšiřovány (lidé je nacházeli ve schránkách, v telefonních budkách, objevily se na vysokoškolských kolejích a den před plánovanou akcí dokonce na rockovém koncertě věnovaném zemětřesením postižené Arménii). Zároveň se o tomto chystaném pietním shromáždění, organizovaném 5 opozičními skupinami (Charta 77, České děti, Mírový klub Johna Lennona, Nezávislé mírové sdružení a Společnost přátel USA), vědělo z vysílání zahraničního rozhlasu. A režim měl své informace také prostřednictvím sítě tajných spolupracovníků a odposlechů.
V neděli 15. ledna ve 14.00 hod. měly být na Václavském náměstí položeny květiny a Vlasta Chramostová měla pronést zamyšlení nad smyslem oběti Jana Palacha. Tomu však bylo násilně zabráněno. Další den se pokusili signatáři Charty 77 - mj. Václav Havel - umístit zde květiny znovu. Byli zatčeni. Proti lidem, kteří se začali na Václavském náměstí spontánně shromažďovat, bylo použito násilí. Náměstí i přilehlé ulice byly obklíčeny SNB a Lidovými milicemi, metro zde nezastavovalo. Brutalita zákroků se míjela účinkem, další den přišli lidé vždy znovu. Vedle hesel: "Svobodu!", "Kde máte ty živly?" se totiž skandovalo "Zítra zase tady!"
Paradoxně v době, kdy byli v Praze mláceni lidé, podepisovali českoslovenští vládní činitelé ve Vídni závěrečnou dohodu KBSE, ve které se zavázali k respektu k lidským právům.
Každodenní demonstrace měly vyvrcholit poutí do Všetat k hrobu Jana Palacha. I tu režim nepovolil. Příslušníci SNB kontrolovali všechny příjezdové trasy, aby se žádný z "živlů" do Všetat nedostal.
Palachův týden byl vyjímečný tím, že se jednalo o první masové vystoupení proti režimu po dvaceti letech. Brutální potlačení demonstrací, trestní stíhání jeho organizátorů a perzekuce účastníků radikalizovalo dosud klidnou společnost. Tyto události také poprvé spojily nezávislé iniciativy a disidenty s vědci a populárními umělci, kteří působili v oficiálně povolené kultuře, umění a vědě."
ZDROJ: www. totalita.cz
Součástí tohoto článku je také pracovní list, který najdete v příloze.
Archivní dokumenty jsou zveřejněny s laskavým svolením LIBRI PROHIBITI,
knihovny samizdatové a exilové literatury.
Senovážné nám. 2, třetí patro
Přílohy
Soubor letáků, vzpomínek a reakcí na tzv. Palachův týden. Tento název dostalo sedm lednových dnů (15.-21.ledna) roku 1989. Původně vzpomínková akce k uctění památky sebeobětování se Jana Palacha přerostla kvůli jejímu brutálnímu potlačení ze strany vládnoucího režimu v sérii občanských demonstrací, největších od roku 1969.
Související články
- Pochodeň č. 1 - Jan Palach (16.1.2019)
- Cena mé svobody - Ryszard Siwiec a Jan Palach (27.5.2015)
- Film: Smrt, která toužila po životě (20.1.2015)
- Rok po roce – 1985–1989 v Československu – pracovní listy (2.12.2014)
- Rok po roce - 1985–1989 - text (2.12.2014)
- Několik vět (29. 6. 1989) (30.8.2014)
- Kolekce dosud nepublikovaných fotografií z tryzny za Jana Palacha (Praha, 20. ledna 1969) (19.5.2014)
- Soumrak komunistického režimu v ČSSR (9.1.2014)
- ČIN - zpravodaj čs. skautů a skautek, první samizdatové číslo z dubna 1989 (2.12.2013)
- Demonstrace 21. srpna 1988 (9.8.2013)
- Demonstrace 28. října 1988 (9.8.2013)
- Projev Václava Havla na Škroupově náměstí v Praze ze dne 10. prosince 1988 (9.8.2013)
- Oznámení shromáždění ke Dni lidských práv v Praze 10.12. 1988 (9.8.2013)
- Neznámí předchůdci a následovníci Jana Palacha (18.1.2013)
- Jan Palach, Jan Zajíc a živé pochodně v zemích východního bloku (15.1.2013)
- Miloš Jakeš a Miroslav Štěpán hodnotí roli čs. opozice před rokem 1989 (8.11.2011)
- Cesta k listopadu: komunistický režim, společnost a opozice v éře normalizace (22.5.2011)
- Palachův týden (14.7.2010)
- Listopad 1989 v ČSSR a Ostravě (5.9.2009)
- Prohlášení Několik vět (29.6. 1989) (28.7.2009)