Prolistujte si v kvalitní digitalizovanou kopii oslavné reprezentativní publikace "Klement Gottwald 1896 - 1953". Šestá kapitola je věnována období, kdy po nástupnu nacismu sílila snaha společné obrany demokracie v Československu. Kdy Klement zároveň Klement Gottwald v čele KSČ hrál obojakou politiku mezi demokratickými stranami na straně...

Prohlédněte si kvalitní digitalizovanou kopii oslavné reprezentativní publikace "Klement Gottwald 1896 - 1953". Pátá kapitola je věnována období, kdy Klement Gottwald v čele KSČ v době Velké hospodářské krize koordinoval politiku nejen s Kominternou, ale také s ostatními socialistickými stranami (v rozporu s direktivami Kominterny). Knihu...

Předkládáme Vám kvalitní digitalizovanou kopii oslavné reprezentativní publikace "Klement Gottwald 1896 - 1953". Čtvrtá kapitola je věnována období, kdy se Klement Gottwald dostal do čela KSČ. Knihu vydal v roce 1954 Ústav dějin Komunistické strany Československa.

Prohlédněte si kvalitní digitalizovanou kopii oslavné reprezentativní publikace "Klement Gottwald 1896 - 1953". Třetí kapitola je věnována období, kdy se Klement Gottwald snažil prosadit bolševizaci KSČ. Knihu vydal v roce 1954 Ústav dějin Komunistické strany Československa.

Prohlédněte si kvalitní digitalizovanou kopii oslavné reprezentativní publikace "Klement Gottwald 1896 - 1953". Tato první kapitola je věnována dětství a učňovským létům. Knihu vydal v roce 1954 Ústav dějin Komunistické strany Československa.

Poté, co 4. prosince 1924 Karel Čapek publikoval v revue Přítomnost  svou stať "Proč nejsem komunistou?", zareagoval na ni ostře reportér Rudého práva Josef Hora. Na Karlu Čapkovi neměla zůstat nit suchá. Hora se do Karla Čapka pustil s vervou vpravdě agitátorskou. Je jistě zajímavé sledovat, jestli proti článku Karla Čapka použil argumen...

Podobně, jako zareagoval redakční kolega z Rudého práva Josef Hora, zvedl pomyslnou rukavičku souboje i Ivan Olbracht. Ve svém článku pranýřuje spisovatelskou anketu v revue Přítomnost, ve které spisovatelé a intelektuálové odpovídali na otázku: "Proč nejsem komunistou?". Vytýká jim alibismus jejich obhajoby individualismu, ideovou vypráz...

Ve stylu Perských listů píše Stanislav Kostka Neumann fiktivní dopis jistého Sáši, který koresponduje z Prahy do Moskvy. Článek vyšel v časopise Reflektor a má jít o jakousi "parodii" prvorepublikových poměrů. Ve skutečnosti jde o stylizovanou odpověd a kritickou polemiku s anktetou v Peroutkově týdeníku Přítomnost, v níž přední intelektu...

Genetik zabývající se filozofií a vývojem vědy byl osloven Peroutkovým týdeníkem Přítomnost, aby se vyjádřil na aktuální politické téma. Ve své filosoficky laděné odpovědi neguje komunismus pro jeho zavrhování individuality a hmotného vlastnictví. Jaroslav Kříženecký postupně argumentuje, proč nevěří ve správnost komunistické teorie ani v...

Expresionistický básník, prozaik a pařížský dopisovatel Lidových novin Richard Weiner se osobitě vypořádal s anketou Peroutkova týdeníku Přítomnost. Použil stylistický úskok, když nenapsal proč komunistou není, nýbrž kdy se jím stane.

Jeden z nejvýznamnějších československých novinářů 20. století Ferdinand Peroutka vydával kritický týdeník Přítomnost. V prvních číslech Peroutka publikoval dvě statě věnované fenoménu komunistického hnutí v Československu a ve světě. Napadlo jej, že by bylo podnětné, aby se ke stejnému tématu vyjádřili i další přední intelektuálové. Vzni...

Jaroslav Kallab - právník, který znal svůj obor jak z akademického prostředí, tak ze soudní praxe. Působil jako vyšetřující soudce pro mladistvé, kritizoval tehdejší sociální poměry jako bídné a působící utrpení v nejnižších sociálních vrstvách. Na mušku si bere bezohlednost buržoazie, která často podniká na úkor druhých. Ovšem komunismus...

Historik, politik, žurnalista, člen Maffie a Masarykův přítel Jan Herben na otázku - proč nejsem komunistou? - odpovídá historicko-náboženským exkurzem, v němž si na pomoc bere novozákonní citace, kroniky a historické prameny k husitství, zvláště pak táborské. Kromě historické zkušenosti vychází i ze svých osobních vzpomínek, kdy byl svěd...

Spisovatel, buřič a básník Fráňa Šrámek na tuto světonázorovou otázku v Peroutkově Přítomnosti v roce 1924 odpovídá následujícím způsobem. "Jsem již letitý individualista. ...Slyším raději slovo svoboda než diktatura." Šrámkův přístup je opravdu svobodomyslný, pranýřuje komunistickou žurnalistiku za zkreslování faktů a označuje ji za hrub...

Lékař československých legií v Rusku, spisovatel a dramatik František Langer byl osloven, aby do Peroutkovy Přítomnosti napsal esej o svém přístupu ke komunistickému světonázoru. Psal se rok 1924. Langer ve svém zamyšlení staví na svých zkušenostech z Ruska, kdy varuje před brutalitou a krvavým průběhem bolševického převratu. Dokazuje nep...

Ladislav Procházka se k otázce, kterou mu položila Peroutkova Přítomnost v roce 1924, postavil nevšedním způsobem. Lékař, politik, spisovatel a skladatel Ladislav Procházka se prohlašuje za komunistu. Je podle svého mínění komunistou srdcem a vírou, nikoli stranickou příslušností. Procházka je svým založením idealista. Tvrdí, že i Kristus...

Všestranně nadaný Josef Čapek se vypořádal s o tázkou "Proč nejsem komunistou?" citově, srdcem tvůrce zavrhuje komunismus. Neboť lidé, kteří mají příliš volného a svobodného ducha a jsou tedy nepřekonatelně náchylní k individualismu, byli by pro komunismus snadno nebezpečně kacířským živlem a brzo by porušili jeho fazónu. ...

Koptova odpověď na tuto otázku, zveřejněná v týdeníku Přítomnost v roce 1924, je velmi originální. Oceňuje různé přístupy dosavadních účastníků polemiky (K. Čapka, F. Šrámka, F. Langera a L. Procházky). Jako dobrý znalec komunistického učení o beztřídní společnosti a závadnosti soukromého vlastnictví napadá tuto doktrínu nesouhlasem, zalo...

Spisovatel a publicista Karel Čapek, tento citlivý a přemýšlivý pozorovatel společnosti, měl silnou potřebu se na stránkách Peroutkovy Přítomnosti vyjádřit v roce 1924 k zásadní politické otázce: Proč nejsem komunistou. Přistupuje k ní velmi lidsky, silně sociálně. V odpovědi na ni vyjadřuje svůj soucit a pochopení s trpícími, vyhlašuje n...

Unikátnost brožury s oslavnou básní Jiřího Kupky o T. G. Masarykovi spočívá v tom, že není klasicky vytištěna, nýbrž plasticky vytlačena do podkladového papíru. Nejde však o klasický slepecký tisk braillovým písmem, ale o protlačení písmen latinské abecedy v jejich obvyklém tvaru. Kuriózní tisk je zároveň příkladem oslavné aureoly, která ...