Textové dokumenty
Balkán a Rusko, Vzpomínka na bitvu u Zborova - svědectví legionářů z Ostravy
Úryvky ze vzpomínek ostravských legionářů Ludvíka Klegy a Konstantina Ohanky. První text popisuje život v zajetí na Balkáně a Rusku, ve druhém svědectví vzpomíná Konstantin Ohanka na bitvu u Zborova.
Transport Židů z Vídně-Aspangbahnhofu do Sobibóru 14. června 1942
Zpráva o zkušenostech revírního poručíka Schutzpolizei Fischmanna o transportu Židů z Vídně-Aspangbahnhofu do Sobibóru v Generálním gouvernementu z 14. června 1942. Zpráva popisuje detaily strážní služby 1. záložního policejního praporu Východ z tohoto transportu a obsahuje dokonce návrhy "vylepšení" strážní služby.
Památník z vojny 1937-1939 - Josef Šimíček
Přinášíme zápisy z památníku, který si během své vojenské služby v letech 1937-39 vedl Josef Šimíček z Moravské Ostravy. Přípisy svému veliteli vepisovali vojáci jeho jednotky, česky i slovensky, vesele i vážně, ve verších i próze. Dokládají reakce a proměny nálad našich vojáků během dramatických dnů po Mnichovu a rovněž dopady událostí b...
Česká národní rada v Pražském povstání (9. 5. 1945)
Levicový intelektuál Lumír Čivrný byl významným aktivním členem ČNR za komunistický odboj. Podává autentické svědectví o její činnosti. Zajímavý je jeho pohled na vztah A. Pražáka s mladým dělníkem Josefem Smrkovským.
Morgenthauův plán (1944)
Plán poválečného uspořádání Německa z pera amerického ministra financí Henry Morgenthaua. Poražené Německo mělo být rozděleno, přeměněno v zemědělský "pastevecký" stát, země udržována v "plánovaném chaosu". Roosevelt plán akceptoval v roce 1944, později jej opustil. Nástupem H. Trumana byl plán uložen ad acta pro nebezpečí sociální radika...
Jednání prezidenta Beneše v Moskvě (21.3.1945)
Koncem března se v Moskvě konala porada mezi čs. a sovětskými představiteli, na níž jednali o základních otázkách poválečného uspořádání záležitostí osvobozené Československé republiky. Jednání se účastnil komisař Molotov, vicekomisař Vvšinskij a velvyslanec Zorin. Z čs. strany byl přítomen E. Beneš, Jan Masaryk a Z. Fierlinger. Diskuze b...
Teheránská deklarace (1.12.1943)
Ve dnech 28. 11.- 1. 12. 1943 jednali F. D. Roosevelt, W. Churchill a J. V. Stalin v Teheránu o druhé frontě, o poválečném uspořádání Německa a o polských hranicích. Přijali deklaraci o poválečné spolupráci velmocí a také deklaraci o Íránu, jež mu zajišťovala nezávislost a hospodářskou pomoc. Podle rozhodnutí z Teheránu měla být v západní...
Zprávy SS a gestapa o dobývání kostela sv. Cyrila a Metoděje (18.6. 1942)
Oba aktéři atentátu na Heydricha - Gabčík s Kubišem - se spolu s dalšími pěti druhy ukryli v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Zradou Karla Čurdy byl tento úkryt odhalen a v noci ze 17. na 18. června 1942 byl kostel obklíčen silami SS a pražského gestapa. V boji trvajícím několik hodin všichni obklíčení ...
K.H.Frank: Čechy a Morava v Říši (přednáška, 24.6.1941)
Tuto přednášku přednesl státní tajemník SS-Gruppenführer Karl Hermann Frank 24. června 1941 ve Východním ústavu v Krakově za přítomnosti generálního guvernéra General Gouvernementu (obsazené Polsko) Hanse Franka.
Záznam z přijetí příslušníků Anthropoidu u plk. Františka Moravce (3.10.1941)
Jedním z mála dokumentů zachycujících plánování snad nejslavnějšího jednotlivého činu evropského odboje za druhé světové války, operace Anthropoid, je záznam setkání jeho původních příslušníků, rotmistra Jozefa Gabčíka a rotného Karla Svobody, u šéfa čs. zpravodajské služby, plk. Františka Moravce. Krátce nato se rtn. Karel Svoboda při vý...
Formování československé vojenské jednotky v SSSR (1942)
Zpráva Československé vojenské mise v SSSR vedené generálem H. Píkou exilovému vedení o stavu formování československé vojenské jednotky. Zpráva popisuje původ jednotlivých skupin vojáků, negativní zkušenosti většiny se sovětským Ruskem a prozíravě varuje před nebezpečím bolševizace jednotky.
Strádání v českých zemích za války - 1939-1945
Text českého novináře Bedřicha Golombka o sociálních podmínkách života v protektorátu.
Slovenský „Židovský kódex“ (9. září 1941)
Vládní nařízení Slovenského státu č. 198/1941 o právním postavení Židů představovalo soubor protižidovských předpisů a nařízení, které byly z větší části převzaty z německých norimberských zákonů. Vládní nařízení bylo se svými 270 paragrafy nejkrutějším protižidovským zákonem v celé Evropě a zárověň nejobsáhlejší právní normou v legislati...
Příprava germanizace českých zemí
Z projevu zastupujícího říšského protektora R. Heydricha 2. 10. 1941 k činitelům okupačních úřadů několik dnů po příchodu do Prahy.
Výjimečný stav po nástupu Reinharda Heydricha do vedení Protektorátu (28. 9. 1941)
Rozhodnutí zastupujícího říšského protektora R. Heydricha o vyhlášení výjimečného stavu. Stanné právo trvalo od 28. října 1941 do 20. ledna 1942.
Československá delegace v Mnichově (30. 9.1938)
Osobní svědectví Huberta Masaříka z prvních hodin 30. září 1938, kdy byl spolu s diplomatem Vojtěchem Mastným seznámen s textem právě podepsané mnichovské dohody.
Hitlerova směrnice o vstupu německých vojsk do Rakouska (11.3.1938)
Adolf Hitler v textu Mein Kampf napsal: „Německé Rakousko musí zpět k veliké mateřské zemi německé“. V červnu roku 1937 byly zahájeny přípravy armády k obsazení Rakouska. Vojenské akci od února 1938 předcházel nátlak vyvíjený na rakouského kancléře Schuschnigga a aktivita německé diplomacie. Hrubé vyhrožování vyvrcholilo 11.3. změnou rako...
Závěry jaltské (krymské) konference tří mocností (11. 2. 1945)
Jaltská konference je druhým setkáním tzv. Velké trojky a jednou z nejdůležitějších konferencí druhé světové války. Odehrála se v únoru roku 1945 v sovětském rekreačním středisku na Krymském poloostrově, protože Stalin nedlouho před setkáním prodělal mozkovou mrtvici a lékaři mu zakázali cestovat. Závěry konference měly klíčový vliv na zb...
Rakousko-uherské ultimátum Srbsku (23. 7. 1914)
Po atentátu na následníka trůnu F. F. d'Este vyčkala podunajská monarchie tři týdny a pak na základě jednání vlády předložila prostřednictvím ministra zahraničí Leopolda hraběte Berchtolda Srbskému království níže uvedené ultimátum. Srbové téměř okamžitě přijali většinu jeho požadavků včetně veřejné omluvy. Odmítli jen ty, které přímo zas...
231/1948 Zákon na ochranu lidově demokratické republiky (6.10.1948)
Nechvalně proslulý zákon - přijatý sedm měsíců po únoru 1948 - se stal nástrojem teroru komunistické moci. Zákon mj. zahrnoval tresty za vlastizradu, vyzvědačství, nepřekažení nebo neoznámení trestného činu atd. Na základě tohoto zákona bylo vykonáno přes 230 rozsudků trestu smrti, desetitisíce lidí putovalo do vězení a pracovních táborů....