
Manifest českých spisovatelů
1917, 17. května. Publikován Manifest spisovatelů, první oficiální projev nesouhlasu s nadvládou Rakouska-Uherska na domácí půdě během války. Text navrhl člen Maffie a šéf činohry Národního divadla, básník J. Kvapil. Manifest byl naléhavou výzvou českým poslancům na říšské radě, aby důstojně obhajovali národní zájmy, nebo raději aby se vzdali svých mandátů. Z Manifestu vycházelo státoprávní prohlášení Českého svazu.
Českému poselstvu na říšské radě!
Obracíme se k Vám, pánové, ve velké době našeho národního života, v době, za niž všichni budeme odpovídati celým staletím. Obracíme se k Vám, k poselstvu českého lidu, dobře vědouce, že my čeští spisovatelé, osobnosti v našem životě veřejně činné a známé, máme nejen právo, nýbrž i povinnost, mluvit za rozhodnou většinu českého světa kulturního a duchovního, ba i za národ, jenž sám promluviti nemůže.
Co nejdříve sejde se říšská rada a politickému zastupitelstvu českého národa naskytne se poprvé za války příležitost, aby z její tribuny projevilo všechno, co se dosud projeviti nemohlo ani tiskem, ani jiným veřejným způsobem.... Nuže, pánové, aspoň tam buďte pravdivými mluvčími svého národa, aspoň tam povězte státu i světu, co Váš národ chce a na čem trvá! Aspoň tam splňte svou svatosvatou povinnost a zastaňte se českých práv a českých požadavků v této nejosudovější době světových dějin způsobem nejrozhodnějším a nejobětavějším, neboť nyní rozhoduje se o českém osudu na celá staletí! ... Teď však se otevírají brány rakouského parlamentu, a politickým zástupcům národů poprvé se naskýtá příležitost, aby, budou-li chtíti, svobodně mluvili a jednali. Cokoliv řeknou a cokoliv ujednají, uslyší se nejenom doma, nýbrž i v celé Evropě, ba v zámoří. Na Vás pánové, jakožto na mluvčí českoslovanského národa pohlížeti budou dnešek i budoucnost, a není sporu, čeho po Vás žádají. ...
Evropa demokratická, Evropa národů svéprávných a svobodných jest Evropou zítřka a budoucnosti. Národ žádá po Vás pánové, abyste byli s touto velkou dějinnou chvílí, abyste jí věnovali všechny své schopnosti, abyste jí obětovali všechny jiné zřetele, abyste v té chvíli jednali jako mužové nezávislí, mužové bez všelikých závazkův aprospěchův osobních, mužové svrchovaného mravního a národního vědomí. Nedovedete-li učiniti zadost všemu, čeho národ po Vás žádá a co Vám ukládá, vzdejte se raději svých mandátů, prve než na říšskou radu vejdete, a odvolejte se k své nejvyšší instanci: k svému národu!
V Čechách a na Moravě, v květnu 1917.
Následovalo 222 podpisů, mezi nimi např. Jind. Š. Baar, Otokar Březina, Josef Čapek, Karel Čapek, K. M. Čapek-Chod, Jakub Deml, Viktor Dyk, Vladimír Helfert, Jan Herben, Adolf Heyduk, Alois Jirásek, Jan Kapras, Jan Klecanda, Karel Klostermann, Eliška Krásnohorská, Kamil Krofta, Petr Křička, Jaroslav Kvapil, Jiří Mahen, J. S. Machar, Marie Majerová, Helena Malířova, Alois Mrštík, Zdeněk Nejedlý, Arne Novák, Ivan Olbracht, Em. Rádl, Karel V. Rais, Ant. Sova, Antal Stašek, F. X. Svoboda, Růžena Svobodová, F. X. Salda, Anna Marie Tilschová.
ZDROJ: ČAPKA, František. Zrod ČSR v datech a událostech. Olomučany : CERM Akademické nakladatelství s.r.o., 1998. 40 s. ISBN 80-7204-04-X.
Související články
- I. světová válka - 1917/1918 (1.7.2013)
- Vzpomínky na bitvu u Zborova (2. 7. 1917) (21.11.2011)
- Vznik ČSR - výsledek domácí a zahraniční akce (15.10.2010)
- Vyhlášení samosprávné provincie Deutschböhmen 21. ledna 1918 (11.10.2010)
- Státoprávní prohlášení Českého svazu na říšské radě (30.5.1917) (7.10.2010)
- Češi za první světové války aneb Česká politika proti Masarykově odbojové akci (28.9.2010)
- Masarykovo memorandum britskému ministru zahraničních věcí E. Greyovi „Samostatné Čechy (23.9.2010)
- Ruské revoluce 1917 (12.1.2010)