Část II - Hranice Maďarska
Článek 27.

Hranice Maďarska určí se takto:
1. S Rakouskem: Od bodu y se vyhledá asi 1 kilometr západně od Antonienhofu [východně od Kopčan (Kittsee)], bodu to společného třem hranicím maďarské, rakouské a československé na jih až ke kotě 115 ležící okrouhle 8 kilometrů na jihozápad od sv. Jana: čára, která se určí na místě samém a úplně ponechává na území maďarském železnici Karlburg - Csorna a jde na západ od Krovat, Jahrndorfu a od Wüst- Sommereinu a na východ od Kopčan (Kittsee), Deutsch-Jahrndorfu, Nickelsdorfu a Andavy; odtud na západ k bodu, který se vyhledá na jižním břehu jezera Neziderského mezi Hollingem a Hidegsegem: čára, která se určí na místě samém, jde jižně od Pamhagenu, ponechává Maďarsku celý průplav einserský, jakož i trať úzkokolejné železnice vycházející ze stanice Mexiko, prochází jezerem Neziderským a jde jižně od ostrova, na němž se nalézá kota 117; odtud na jih až ke kotě 265 (Kamenje) okrouhle 2 kilometry na jihovýchod od Nikiče: čára, která se určí na místě samém a jde východně od Zinkendorfu a Nikiče a západně od Nemetperesztegu a Kövesdu; odtud na jihozápad až ke kotě 883 (Trott Kö) okrouhle 9 kilometrů na jihozápadě od Kysku (Kőszeg): čára, která se určí na místě samém a jde jihovýchodně od Lutzmannsburgu (Lócsmánd), Olmondu a Liebingu a severozápadně od Kysku (Kőszeg) a od silnice z tohoto místa do Salamonfa vedoucí; odtud na jih až ke kotě 234 okrouhle 7 kilometrů na severo-severovýchod od Pinkamindszentu: čára, která se určí na místě samém a jde východně od Rechnitz (Rohoncz) a GrossNahringu (Nagynarda) a západně od Butschingu (Bucsa) a Dozmatu a přes koty 273, 260 a 241; odtud ve směru povšechně jihozápadním až ke kotě 353 okrouhle 6 kilometrů na severo-severovýchod od Sv. Gotthardu: čára,kteráse určí na místě samém a jde mezi Moschendorfem (Nagyaroslak)aPinkamindszentemjižněodvesnic Hagensdorfu (Karacsfa), Deutsch-Bidingu (Nemetbükös) a Reinersdorfu (Zsámánd), dále přes kotu 323 (Hochkogel); odtud směrem jihozápadním až k bodu, který se určí na čáře vodního předělu mezi oblastí Ráby (Raab) a Mury okrouhle 2 kilometry na východě od Tonky (Toka), k společnému bodu tří hranic rakouské, maďarské a srbsko-chorvatsko- slovinské: čára,která se určí na místě samém a jde východně od vesnic Heiligenkreuzu (Rabakeresztúr), Deutsch-Minihof (Nemetlak)a Mogersdorfu (Nagyfalva) a západně od silnice Radkersburg - Sv. Gotthard a přes kotu 353 (Janke Berg).

2. Se státem srbsko-chorvatsko-slovinským: Od bodu svrchu určeného na východ až ke kotě 313 okrouhle 10 kilometrů jižně od Sv. Gotthardu: čára, která se určí na místě samém a sleduje povšechně čáru oddělující oblast Ráby na severu a Mury na jihu; odtud na jih až ke kotě 295 [okrouhle 16 kilometrů severovýchodně od Soboty (Muraszombat)]: čára, která se určí na místě samém a jde východně od míst Velkých Dolan (Nagydolany), Orihodosu i jeho železniční stanice, Kapornaku, Domonkosfy, Kisszerdahelye a západně od Kotormanye, Szomorcze a přes koty 319 a 291; odtud na jihovýchod až ke kotě 209 okrouhle 3 kilometry západně od Nemesnép: čára, která se určí na místě samém a sleduje povšechně čáru oddělující povodí Nemesnepi na severu a Kobilje (Kebele) na jihu; odtud na jiho-jihovýchod až k bodu, který se vyhledává na Lendavě (Lendva) jižně od koty 265: čára, která se určí na místě samém a jde východně od míst Kebeleszentmartonu, Žitkovců (Zsitkőcz), Gőntérházy, Hidvegu, Csente, Pincze a západně od Lendvajakabfy, Bődeházy, Gaborjanházy, Dédese, Lendvaujfalu; odtud na jihovýchod: tok Lendavy (Lendva) po proudu; dále tok Mury po proudu; dále až k místu, kde stýká se s bývalou hranicí mezi Maďarskem a Chorvatsko-Slavonskem okrouhle 1500 metrů nad železničním mostem z Gyekenyesu do Kopřivnice (Koproncza): tok Drávy po proudu; odtud na jihovýchod až k bodu, který se vyhledá okrouhle 9 kilometrů východně od Dolního Miholjace: bývalá administrativní hranice mezi Maďarskem a Chorvatsko-Slavonskem, opravená tak, aby ponechala úplně na území maďarském železnici z Gyekenyesu do Barče, v to počítaje stanici v Gole; odtud na východ až ke kotě 93, okrouhle 3 kilometry jihozápadně od Baranyavaru: čára, která se určí na místě samém a jde severně od míst Torjance, Löcse a Benge a jižně od Kašadu, Beremendu i jeho železniční stanice a Illocsky; odtud na severovýchod až k bodu na toku Dunaje, který se vyhledá na místě samém, okrouhle 8 kilometrů severně od koty 169 (Kisköszeg): čára, která se určí na místě samém, jde západně od Baranyavaru, Föherczeglaku a ponechává státu srbsko-chorvatsko-slovinskému železnici spojující tato dvě místa až k bifurkaci bezprostředně na severu od Baranyavaru a Daljoku a východně od Iván-Dardy, Saroku, Udvaru a Isabellaföldu (i železniční stanice); odtud na východo-severovýchod až k bodu na toku Kiďoš, okrouhle 3 kilometry východo-jihovýchodně od stanice Bacsmadarasu: čára, která se určí na místě samém a jde mezi místy Santovou (Herczegszántó) a Beregem a dále sleduje povšechně tok Kiďoše, avšak zahýbá na sever od Ridice; odtud na východo-severovýchod až k bodu, který se určí na mrtvém rameně Tisy, okrouhle 5 1/2 kilometru východo-severovýchodně od stanice v Horgosu: čára, která se určí na místě samém a jde jižně od Kunbaje, přetíná železnici ze Subotice (Szabadka) do Bácsalmase asi 1500 metrů východně od stanice Csikerie, přetíná železnici ze Subotice (Szabadka) do Kiskunhalasu, okrouhle 3 kilometry jižně od stanice Kelebie a jde severně od Horgosu a jeho stanice a jižně od Rőszke-Szentmihályteleku; odtud na jihovýchod až k Tise; čára, která vede prostředkem mrtvého ramene; odtud proti proudu na vzdálenost asi 5 kilometrů až k bodu, který se vyhledá na místě samém: tok Tisy; odtud povšechně na východ až k bodu, který se vyhledá na místě samém, okrouhle 4 kilometry jihozápadně od stanice v Kiszomboru, přibližně východo-jihovýchodně od koty 84 a jiho-jihozápadně od koty 83, k bodu to společnému třem hranicím Rumunska, Maďarska a státu srbsko-chorvatsko-slovinského: čára, která se určí na místě samém a jde mezi místy Ďalou a Ószentivánem a mezi Starou Bebou (Obeb) a Kűbekházou.

3. S Rumunskem: Od bodu shora určeného na východo-severovýchod až k bodu, který se určí na Maruši, okrouhle 3 1/2 kilometru nad železničním mostem z Makova (Makó) do Segedína (Szeged): čára, která se určí na místě samém; odtud na jihovýchod, dále pak na severovýchod až k bodu, který se vyhledá asi 1 kilometr jižně od stanice Naďlaku: tok řeky Maruše proti proudu; odtud na severovýchod až k výběžku administrativní hranice mezi župami csanadskou a aradskou, ležícímu severo-severozápadně od Nemetperegu: čára, která se určí na místě samém a jde mezi Naďlakem a železniční stanicí; odtud na východo-severovýchod až k bodu, který se vyhledá na místě samém mezi Battonyou a Torniou: tato administrativní hranice jdou severně od Nemetperegu a Kisperegu; odtud až ke kotě 123 (asi 1200 metrů východně od Magosligetu), bodu to společnému třem hranicím maďarské, rumunské a československé (Podkarpatská Rus): čára, která se určí na místě samém, jde západně od Nagyvarjase, Kisvarjase a Nagyiratose, východně od Dombegyházy, Kevermese a Eleku, západně od Ottlaky, Nagypélu, Gyula-Varsandu, Antu a Illye, východně od Gyuly, Gyulavári a Kőtegyánu, přetíná trať z Nagyszalonty do Gyuly asi 12 kilometrů od Nagyszalonty mezi oběma odbočkami, které tvoří křižovatka této železnice se železnicí ze Szeghalomu do Erdőgyaraku; jde na východ od Mehkereku, západně od Nagyszalonty a Marcziházy, východně od Gesztu, západně od Atyasu, Olah-Szt.-Miklosu a Roitu, východně od Ugry a Harsány, západně od Kőrősszegu a Kőrős-Tarjánu, východně od Szakalu a Berek- Bőszőrmény, západně od Borse, východně od Artándu, západně od Nagyszántó, východně od Nagykereki, západně od Pelbarthidy a Bihardiószegu, výdchodně od Kismarje, západně od Csokály, východně od Nagyléty a Almosdu, západně od Érselindu, východně od Bagaméru, západně od Erkenézu a Ermihályfalvy, východně od Szentgyőrgyábránye a Penészleku, západně od Szaniszló, Bere- Csomakőzu, Fenye, Csanálose, Bőrvelye a Domahidy, východně od Vállaje, západně od Csengerbagose a Ovári, východně od Csengerujfalu, západně od Dary, východně od Csengeru a Komlódtótfalu, západně od Pete, východně od Nagygécze, západně od Szarazbereku, východně od Mehteleku, Gárbolcze a Nagyhodose, západně od Fertősalmase, východně od Kishodose, západně od Nagypaladu, východně od Kispaladu a Magosligetu.

4. S Československem: Od koty 123 výše popsané na severozápad až k bodu, který se vyhledá nad tokem Batáru okrouhle 1 kilometr východně od Magosligetu: čára, která se určí na místě samém; odtud tok Batáru po proudu; odtud až k bodu, který se vyhledá pod vsí Badaló a blíže této vesnice: tok Tisy po proudu; odtud na severo-severozápad až k bodu, který se vyhledá na místě severovýchodně od Darócze: čára, která se určí na místě samém a ponechává na rusínském území státu československého místa: Badaló, Csoma, Macsola, Asztely a Déda a na území maďarském místa: Beregsurány a Darocz; odtud na severozápad až k stoku Černé Vody (Fekete Viz) s Čarondou: čára, která se určí na místě samém, jde přes kotu 179 a ponechá na rusínském území místa: Mezőkaszony, dvůr Lonyay, dvůr Degenfeld, Hetyen, dvůr Horvathi, dvůr Komjathy, a na území maďarském místa: Kerek Gorondtánya, Berkitánya a Barabás; odtud až k bodu, který se určí na místě samém po administrativní hranici mezi komitáty sabolčským a berežským: tok Čarondy po proudu; odtud na západ až k bodu, kde výše dotčená hranice přicházejíc od pravého břehu přetíná tok Tisy: čára, která se určí na místě samém; odtud po proudu až k bodu, který se vyhledá na místě samém východo- jihovýchodně od Tárkány: tok Tisy; odtud celkem na západ až k bodu na toku Ronyvy okrouhle 3700 metrů západně od mostu mezi městem a železniční stanicí Slovenské Nové Mesto (Sátoraljaújhely): čára, která se určí na místě samém, a ponechává Československu místa: Tárkány, Perbeník, Örös, Kisövesd, Bodrogszerdahely, Bodrogszeg a Borša; Maďarsku místa: Dámócz, Lácza, Rozvágy, Páczin, Karos, Felsö-Berecki,jde přes Bodrog a přetíná železniční trojúhleník jihovýchodně od Slovenského Nového Mesta (Sátorljaújhely) jdouc východně od tohoto města tak, že ponechává na československém území celou železnici Košice - Čop (Csap); odtud vzhůru až k bodu, ležícímu u koty 125 asi 1500 metrů na jih od Michaľan (Alsómihályi): tok Roňvy; odtud na severozápad až k místu na toku Hernadu ve výši koty 167 na pravém břehu jihozápadně od Nádoště (Abaujnádasd): čára, která se určí na místě samém, sleduje povšechně čáru vodního předělu oblastí Roňvy na východě a Božvy na západě, ale tak, že jde asi 2 kilometry východně od Pusztafalu, obrací se na kotě 896 na jihozápad a přetíná na kotě 424 silnici Košice - Slovenské Nové Mesto (Sátoralja) a jde jižně od Nádoště; odtud až k bodu, který se určí na místě asi 1500 metrů jihozápadně od Abaújváru: tok Hernadu po proudu; odtud na západ až ku kotě 330 okrouhle 1500 metrů jiho-jihozápadně od Periny: čára, která se určí na místě samém a ponechává Československu místa: Miglec (Miglécznémeti) a Perinu, a Maďarsku Tornyosnémeti; odtud na západ až ku kotě 291 okrouhle 3500 metrů jihovýchodně od Jánoku: čára vodního předělu oblastí Bodavy (Bodva) na severu a Rakace na jihu, ponechávajíc na maďarském území silnici na horském hřbetu jihovýchodně od Buzity; odtud na západo-severozápad až ku kotě 431 okrouhle 3 kilometry jihozápadně od Turně (Torna): čára, která se určí na místě samém a ponechává Československu místa Janok, Tornhorváti a Bodvavendégi, Maďarsku Tornaszentjakab a Hidvegardó; odtud na jihozápad až ku kotě 365 okrouhle 12 kilometrů jihovýchodně od Plešivce (Plesöcz): čára, která se určí na místě samém tak, že jde přes koty 601, 381 (na silnici Rožňava - Edelény [Rozsnyó - Edelény]), 557 a 502; odtud na jiho-jihozápad až ku kotě 305, okrouhle 7 kilometrů na severozápadě od Putnoku: čára vodního předělu mezi oblastmi Slané (Sajó) na západě a Suché a Kelemiru na východě; odtud na jiho-jihozápad až ku kotě 278 jižně od stoku Slané (Sajó) a Rimavy (Rima): čára, která se určí na místě samém a jde tak, že ponechává nádraží Banriev (Bánréve) Maďarsku, dovolí však, v případě potřeby, na území československém konstrukci spojky mezi oběma železnicemi plešiveckou a lučeneckou (Pelsőcz - Losoncz); odtud na jihozápad až ku kotě 485 okrouhle 10 kilometrů východo- severovýchodně od Salgótarjánu: čára, která se určí na místě samém sledujíc povšechně čáru vodního předělu oblastí Rimavy (Rima) na severu a Hangoně a Tarny na jihu; odtud na západo-severozápad až ku kotě 727: čára, která se určí na místě samém a ponechává Maďarsku místo a doly rovenské (Zagyvarona) a šalgovské (Salgó) a vede na jih od stanice Somošové (Somosujfalu); odtud na severozápad až ku kotě 391 okrouhle 7 kilometrů východně od Litkovců (Litke): čára sledující povšechně horský hřbet, ohraničující na severovýchodě údolí Dobrody a jdoucí přes kotu 446; odtud na severozápad až k bodu, který se vyhledá na toku Ipeľu, okrouhle 1 kilometr jižně od Tešmáku: tok Ipeľu po proudu; odtud na západ až k bodu, který se vyhledá na toku Ipeľu asi 1 kilometr západně od Tieši (Tésa): čára, která se určí na místě samém tak, že vede jižně od stanice Šáhů Ipeľských (Ipolysag) a ponechává úplně na československém území železnici vedoucí ze Šáhů Ipeľských (Ipolysag) do Čaty, jakož i odbočku do Krupiny (Korpona, Karpfen), ponechávajíc Maďarsku místa Bernecze a Tiešu (Tésa); odtud na jih až ku stoku s Dunajem: tok Ipeľu po proudu; odtud až k bodu, který se určí asi 2 kilometry východně od Antonienhofu [východně od Kopčan (Kittsee)]: hlavní plavební tok Dunaje proti proudu; odtud na západ až k bodu, který se vyhledá na místě, okrouhle 1 kilometrzápadně od Antonienhofu [východně od Kopčan (Kittsee)] společného to bodu třem hranicím Rakouska, Maďarska a Československa: čára, která se určí na místě samém.

Článek 28. Hranice popsané touto smlouvou zobrazuje, pokud jsou již určeny, připojená mapa v měřítku 1:1,000.000. Byl-li nesouhlas mezi textem a mapou, rozhoduje text.

Článek 29. Vytyčiti tyto hranice v terénu přísluší komisím rozhraničovacím, jejichž složení je buď určeno touto smlouvou, nebo bude určeno smlouvou mezi Čelnými mocnostmi spojenými i sdruženými a jedním nebo několika státy zúčastněnými. Komise budou míti úplné právo nejen určiti části hranic definované výrazem "čára, jež se určí na místě samém", ale i revidovati části hranic určené hranicemi správními, požádá-li o to některý ze zúčastněných států a uzná-li to komise za vhodné (vyjímajíc hranice mezinárodní, jak byly v srpnu roku 1914, u nichž se úloha komise omezí na přezkoumání hraničních kolů nebo mezníků). Komise se vynasnaží v obou případech, aby se co nejpřesněji držely určení obsažených ve smlouvách, dbajíce pokud možno hranic správních a místních zájmů hospodářských. Rozhodnutí komisí stanou se většinou hlasů a budou závazná pro zúčastněné strany. Náklady na rozhraničovací komise ponesou rovným dílem oba zúčastněné státy.

Článek 30. U hranic definovaných tokem vody výrazy "tok" nebo "koryto" užité v popisech této smlouvy znamenají jednak u řek nesplavných střední čáru vodního toku nebo jeho hlavního ramene, jednak u řek splavných střední čáru hlavního plavebního koryt. Avšak přísluší rozhraničovacím komisím zřízeným touto smlouvou, aby v každém jednotlivém případě určily, zda se bude hraniční čára držeti toku nebo koryta nahoře definovaného i po jeho eventuelním přemístění, či zda bude určena trvale polohou toku nebo koryta v okamžiku, kdy tato smlouva nabude působnosti.

Článek 31. Jednotlivé zúčastněné státy se zavazují, že poskytnou komisím všechny doklady nutné pro jejich práce, zvláště autentické opisy protokolů o vytyčení hranic nynějších neb starých, všecky existující mapy velkého měřítka, data geodetická, provedená a neuveřejněná měření a zprávy o změnách řečiště hraničních toků vodních. Mimo to se zavazují, že nařídí místím úřadům, aby dodaly komisím všecky doklady, hlavně plány, mapy katastrální a knihy pozemkové a na jejich požádání jim poskyt i všecka poučení o vlastnictví, poměrech hospodářských i ostatní potřebné informace.

Článek 32. Jednotlivé státy zúčastněné se zavazují, že poskytnou komisím ohraničovacím podporu buď přímo, nebo prostřednictvím místních úřadů ve všem, co se týká dopravy, ubytování, pracovních sil a materiálů (kolů, mezníků) potřebných k provedení svěřeného úkolu.

Článek 33. Jednotlivé státy zúčastněné se zavazují, že se postarají o bezpečnost bodů trigonometrických, značek, kolů nebo mezníků hraničních, jež komise osadí. Článek 34. Mezníky se osadí tak, aby bylo možno dohlédnouti od jednoho k druhému; očíslují se a jejich poloha i jejich čísla se zaznamenají do dokladu kartografického. Článek 35. Konečné protokoly rozhraničovací, mapy a doklady vyhotoví se ve třech originálech; z nich dva se dodají vládám sousedících států a třetí vládě republiky francouzské, jež doručí jeho ověřené opisy signatárním mocnostem této smlouvy.

Část III - Politické klausule evropské

Článek 36.
Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Italie všech práv a právních titulů, na něž by mohlo činiti nárok na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, které bylo přiřčeno Italii, článkem 36, odstavcem 1. mírové smlouvy uzavřené 10. září 1919 mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Rakouskem.

Článek 37. Ničím není povinna Italie za to, že se uvázala v držení Palazzo Venezia v Římě.

Článek 38. Maďarsko navrátí Italii do tří měsíců všechny vozy italských železnic, které před početím války přešly do Rakouska a jsou nyní v Maďarsku.

Článek 39. Odchylkou od ustanovení článku 252 Části X (Klausule hospodářské), jsou osoby, které mají řádné bydliště na územích bývalého mocnářství rakousko- uherského, postoupených Italii dle článku 36 odstavec 1. mírové smlouvy s Rakouskem, a za války pobývaly mimo území bývalého mocnářství rakousko- uherského nebo byly vězněny, internovány nebo evakuovány, účastny v plné míře ustanovení daných články 235 a 236 Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.

Článek 40. Rozsudky vynesené od 4. srpna 1914 soudy území postoupených Itálii podle článku 36, odstavce 1. mírové smlouvy s Rakouskem ve sporech civilních a obchodních mezi obyvateli těchto území a příslušníky bývalého království uherského nejsou vykonatelné, dokud nebudou opatřeny doložkou vykonatelnosti, vyslovenou novým soudem stejného druhu na území, o něž jde. Všechny rozsudky vynesené pro zločiny neb přečiny politické od 4. srpna 1914 soudy bývalého mocnářství rakousko-uherského proti státním občanům italským, nebo proti těm, kdož se stávají státními občany italskými podle mírové smlouvy s Rakouskem, prohlašují se za neplatné.

ODDÍL II. STÁT SRBSKO-CHORVATSKO-SLOVINSKÝ.

Článek 41. Maďarsko uznává, jak to již učinily mocnosti spojené a sdružené, úplnou nezávislosti státu srbsko-chorvatsko-slovinského.

Článek 42. Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch státu srbsko-chorvatsko- slovinského všech práv a právních titulů na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, která leží za hranicemi Maďarska, tak, jak jsou popsány v článku 27 Části II (Hranice Maďarska), a která jsou uznána za část státu srbsko-chorvatsko-slovinského touto smlouvou nebo jinými smlouvami uzavřenými pro uspořádání věcí doby přítomné.

Článek 43. Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden státem srbsko-chorvatsko-slovinskýma jeden Maďarskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru popsanou v článku 27 - 29 Části II (Hranice Maďarska). Článek 44. Stát srbsko-chorvatsko-slovinský uznává a potvrzuje vůči Maďarsku svůj závazek, že svolí, aby byla pojata do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými ustanovení, která tyto mocnosti budou pokládati za nutná, aby ve státě srbsko-chorvatsko-slovinském byly chráněny zájmy obyvatel, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím, jakož i aby byly obchodu ostatních států zabezpečeny svoboda průvozu a způsob obchodování vyhovující zásadám slušnosti. Podíl a povaha finančních břemen Maďarska, která bude státu srbsko- chorvatsko-slovinskému převzíti za území postavené pod jeho svrchovanost, budou určeny podle článku 186 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy. Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvou a ke kterým by mohlo dáti podnět postoupení řečeného území.

ODDÍL III. RUMUNSKO.

Článek 45. Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Rumunska všech práv a právních titulů na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, která leží za hranicemi Maďarska, tak jak jsou určeny v článku 27 Části II (Hranice Maďarska) a uznány touto smlouvou neb jakýmikoli jinými smlouvami,uzavřenýmipro urovnání věcí přítomných, za součást Rumunska.

Článek 46. Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden Rumunskem a jeden Maďarskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru uvedenou v článku 27 - 30 Části II (Hranice Maďarska).

Článek 47. Rumunsko uznává a potvrzuje vůči Maďarsku svůj závazek, že svolí, aby byla pojata do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými ustanovení, která tyto mocnosti budou pokládati za nutná, aby v Rumunsku byly chráněny zájmy obyvatel, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím, jakož i aby byly obchodu ostatních států zabezpečeny svoboda průvozu a způsob obchodování vyhovující zásadám slušnosti. Podíl a povaha finančních břemen Maďarska, která bude Rumunsku převzíti za území postavené pod jeho svrchovanost, budou určeny podle článku 186 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy. Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvou a ke kterým by mohlo dáti podnět postoupení řečeného území.

ODDÍL IV. ČESKOSLOVENSKO

Článek 48. Maďarsko uznává, jak to již byly učinily mocnosti spojené a sdružené, úplnou nezávislost státu československého, zahrnujícího i autonomní území Rusínů na jih od Karpat.

Článek 49. Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch státu československého všech práv a právních titulů na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, které leží za hranicemi Maďarska, tak jak jsou stanoveny v článku 27 části II (Hranice Maďarska), a která jsou uznána za část státu československého touto smlouvou nebo jinými smlouvami uzavřenými pro uspořádání věcí doby přítomné.

Článek 50. Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden státem československým a jeden Maďarskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru uvedenou v článku 27 - 40 Části II (Hranice Maďarska).

Článek 51. Stát československý se zavazuje nebudovati žádných vojenských zařízení na části svého území, která leží na pravém břehu Dunaje na jih od Bratislavy.

Článek 52. Podíl a povaha finančních břemen Maďarska, která bude státu československému převzíti za území postavené pod jeho svrchovanost, budou určeny podle článku 186 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy. Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvou a ke kterým by mohlo dáti podnět postoupení řečeného území.

ODDÍL V. RJEKA

Článek 53. Maďarsko se vzdává všech práv a právních titulů na Rjeku a území přilehlá, patřící bývalému království uherskému a pojatá v hranicích, jak budou později určeny. Maďarsko se zavazuje, že uzná ustanovení, která se budou týkati těchto území, obzvláště pokud se týče státního příslušenství obyvatelstva, ve smlouvách určených k uspořádání věcí doby přítomné.

ODDÍL VI. OCHRANA MENŠIN

Článek 54. Maďarsko se zavazuje, že ustanovení obsažená v tomto Oddíle budou uznána za základní zákony, že žádný zákon, žádné nařízení ani žádný úkon úřední nebude v odporu nebo nesouhlase s těmito ustanoveními a že žádný zákon, žádné nařízení ani žádný úkon úřední proti nim nebude míti moci.

Článek 55. Maďarsko se zavazuje, že poskytne všem obyvatelům Maďarska úplnou a naprostou ochranu jejich života a jejich svobody bez ohledu na jejich původ, státní občanství, jazyk, rasu nebo náboženství. Všichni obyvatelé Maďarska budou míti právo, aby volně vyznávali jak veřejně tak soukromě jakékoli vyznání, náboženství nebo víru, jejichž vykonávání nebude v neshodě s veřejným pořádkem a dobrými mravy.

Článek 56. Maďarsko uznává za příslušníky maďarské ipso facto a bez jakékoli formality všechny osoby, které mají bydliště na území maďarském v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, a nejsou příslušníky jiného státu.

Článek 57. Státního občanství maďarského nabude ipso facto pouhým zrozením na maďarském území každá osoba, která nenabývá státního občanství jiného.

Článek 58. Všichni státní občané maďarští budou si rovni před zákonem a budou požívati stejných práv občanských a politických bez ohledu na rasu, jazyk nebo náboženství. Rozdíl v náboženství, víře nebo vyznání nemůže býti žádnému státnímu občanu maďarskému na závadu, pokud jde o požívání práv občanských a politických a zejména pokud jde o přístup do veřejné služby, úřadů a k hodnostem neb o vykonávání jakékoli živnosti nebo povolání. Státním občanům maďarským nebude ukládáno žádné omezení, pokud jde o volné užívání jakéhokoli jazyka ať ve stycích soukromých neb obchodních, ať ve věcech, týkajících se náboženství, tisku neb veřejných projevů jakéhokoli druhu, ať ve veřejných shromážděních. Jestliže by vláda maďarská zavedla nějaký oficielní jazyk, bude přes to poskytnuta příslušníkům maďarským jiného jazyka než maďarského přiměřená možnost, aby před soudy používali svého jazyka jak ústně, tak písemně. S příslušníky maďarskými, náležejícími k menšinám ethnickým, náboženským neb jazykovým, bude po právu a ve skutečnosti za stejných záruk zacházeno stejně jak s ostatními příslušníky maďarskými. Zvláště budou míti stejné právo, aby vlastním nákladem zakládali, řídili a pod dozorem měli ústavy lidumilné, náboženské neb sociální, školy a jiné ústavy výchovné s právem používati tam volně svého jazyka a svobodně tam vykonávati své náboženství.

Článek 59. Pokud jde o veřejné vyučování, poskytne vláda maďarská v městech a okresích, v nichž je usedlý značný zlomek maďarských příslušníků jiného jazyka než maďarského, přiměřené možnosti zajišťující, aby se dětem těchto maďarských příslušníků dostalo v obecných školách vyučování v jejich vlastní řeči. Toto ustanovení nebude však vládě maďarské bránici, aby učinila povinným vyučování řeči maďarské v řečených školách. V městech a okresích, v nichž je usedlý značný zlomek příslušníků maďarských,náležejících k menšinách etnickým, náboženským neb jazykovým, zabezpečí se těmto menšinám slušný podíl v požitku a v použití částek, které mají býti vynaloženy na výchovu, náboženství neb lidumilnost z veřejných fondů podle rozpočtu státního, rozpočtů obecních neb jiných.

Článek 60. Maďarsko souhlasí s tím, že předpisy předcházejících článků tohoto oddílu, pokud se týkají příslušníků menšiny rasové, náboženské nebo jazykové, zakládají závazky zájmu mezinárodního a budou požívati záruky Společnosti národů. Nesmějí býti měněny bez souhlasu většiny v Radě Společnosti národů. Mocnosti spojené a sdružené zastoupené v Radě se zavazují, každá, pokud se jí týče, že neodeprou svého souhlasu takovým změnám řečených článků, které by v předepsané formě byla schválila většina Rady Společnosti národů. Maďarsko souhlasí s tím, že každý člen Rady Společnosti národů bude míti právo obrátiti pozornost Rady na každé již nastalé nebo hrozící porušení kteréhokoli z těchto závazků a že Rada bude moci zvoliti postup a vydati pokyny takové, jaké se jí za daných okolností budou zdáti vhodné a účinné. Maďarsko souhlasí dále s tím, aby každý rozpor mínění, který by o právních nebo skutkových otázkách, souvisících s oněmi články vznikl mezi vládou Maďarskou a kteroukoli z Čelných mocností spojených a sdružených neb kteroukoli jinou mocností, jež je členem Rady Společnosti národů, byl pokládán za spor rázu mezinárodního podle znění článku 14 úmluvy o Společnosti národů. Vláda maďarská souhlasí, aby každý takovýto spor, bude- li za to žádati druhá strana, byl vznesen na Stálý mezinárodní soudní dvůr, jehož rozhodnutí bude konečné a bude požívati téže moci a účinnosti jako rozhodnutí podle článku 13 oné úmluvy.

ODDÍL VII. KLAUSULE O STÁTNÍM OBČANSTVÍ

Článek 61. Všechny osoby, které mají právo domovské na území, jež dříve tvořilo část bývalého mocnářství rakousko-uherského, stávají se, pozbývajíce zároveň státního občanství maďarského, ipso facto příslušníky onoho státu, který na řečeném území vykonává práva svrchovanosti.

Článek 62. Přes ustanovení článku 61 osoby, které obdržely domovské právo po 1. lednu 1910 v území postoupeném touto smlouvou státu srbsko-chorvatsko-slovinskémunebo státu československému, nabudou státního občanství srbsko-chorvatsko- slovinského nebo československého jen tehdy, dostanlou-li svolení státu srbsko-chorvatsko-slovinského nebo československého. Nebylo-li o povolení podle předešlého odstavce žádáno, nebo bylo-li povolení odepřeno, stanou se dotčené osoby ipso facto příslušníky státu vykonávajícího práva svrchovanosti nad územím, kde měly dříve právo domovské.

Článek 63. Osoby, kterým je víc než 18 let a které pozbyly své státní příslušnosti maďarské a nabyly ipso facto nového státního občanství podle článku 61, budou po dobu jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, oprávněny optovati pro státní občanství státu, v němž měly právo domovské před tím, než ho nabyly na území postoupeném. Opce manželova zahrnuje opci manželčinu a opce rodičů zahrnuje opci jejich dětí, kterým ještě není 18 let. Osoby vykonavší svrchu vzpomenuté právo opční budou povinny do následujících dvanácti měsíců přeložiti své bydliště do státu, pro který optovaly. Bude jim volno podržeti nemovitý majetek, který mají na území druhého státu, kde měly své bydliště před svou opcí. Mohou odnésti svůj majetek movitý jakéhokoli druhu. Nebude jim uložena z tohoto důvodu nijaká dávka ani poplatek vývozní ani dovozní.

Článek 64. Osoby, které mají domovské právo na území tvořivším součást bývalého mocnářství rakousko-uherského a které se v něm liší rasou a jazykem od většiny obyvatelstva, budou do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, moci optovati pro Rakousko, Maďarsko, Italii, Polsko, Rumunsko,stát srbsko-chorvatsko-slovinský nebo stát československý, podle toho, zda se tam většina obyvatelstva bude skládati z osob mluvících týmž jazykem a patřících k téže rase. Pro výkon práva uznaného tímto článkem budou platiti ustanovení článku 63 o výkonu práva opčního.

Článek 65. Vysoké smluvní strany se zavazují, že nebudou klásti žádných překážek výkonu opčního práva, o kterém je řeč v této smlouvě, anebo ve smlouvách uzavřených mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Německem, Rakouskem nebo Ruskem, anebo ve smlouvách uzavřených mezi řečenými mocnostmi spojenými a sdruženými navzájem, a které dovoluje dotčeným osobám nabýti jakéhokoli jiného státního občanství, které by jim bylo přístupno.

Článek 66. Při provádění předpisů tohoto Oddílu budou ženy provdané sdíleti právní postavení svých manželů, a děti, kterým ještě není 18 let, právní postavení svých rodičů.

ODDÍL VIII.POLITICKÉ KLAUSULE O URČITÝCH EVROPSKÝCH STÁTECH.

1. BELGIE
Článek 67. Uznávajíc, že smlouvy ze dne 19. dubna 1839, které stanovily před válkou právní stav Belgie, neodpovídají již nynějšímu stavu věcí, svoluje Maďarsko, pokud se jeho týče, ke zrušení těchto smluv a zavazuje se od nynějška, že uzná a bude zachovávati veškeré úmluvy, ať jsou jakékoli, jež by uzavřely Čelné mocnosti spojené a sdružené nebo některé z nich s vládou belgickou nebo nizozemskou, aby jimi nahradily řečené smlouvy z roku 1839. Bylo-li žádáno jeho výslovné přistoupení k těmto úmluvám nebo k některým z jejich ustanovení, zavazuje se Maďarsko již nyní, že tak učiní.

2.LUCEMBURK
Článek 68. Maďarsko prohlašuje, že, pokud se jeho týče, svoluje ke zrušení neutrality velkovévodství lucemburského a že již předem přijímá všechny mezinárodní úpravy ujednané mocnostmi spojenými a sdruženými o tomto velkovévodství.

3. ŠLESVIK
Článek 69. Maďarsko prohlašuje, že uznává, pokud se jeho týče, veškerá ustanovení mocnostmi spojenými a sdruženými umluvená s Německem o území, kterého se Dánsko musilo vzdáti smlouvou ze dne 30. října 1864.

4. TURECKO A BULHARSKO 
Článek 70. Maďarsko se zavazuje, že uzná a přijme, pokud se jeho týče, všecky úpravy, jež mocnosti spojené a sdružené uzavrou nebo uzavřely s Tureckem a s Bulharskem o jakýchkoli právech, zájmech a výsadách, na něž by mohlo Maďarsko nebo maďarští příslušníci v Turecku nebo Bulharsku činiti nárok, a jež nejsou předmětem ustanovení této smlouvy.

5.RAKOUSKO
Článek 71. Maďarsko se vzdává ve prospěch Rakouska všech práv a právních titulů na území bývalého království uherského, která leží za hranicemi Maďarska, tak jak jsou stanoveny v článku 27 - 10 Části II (Hranice Maďarska). Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden Maďarskem a jeden Rakouskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru výše uvedenou. Státní občanství obyvatelů území dotčených v tomto článku bude upraveno podle ustanovení článku 61, 63 až 66.

6. RUSKO A RUSKÉ STÁTY
Článek 72. 1. Maďarsko uznává a zavazuje se respektovati jakožto stálou a nezadatelnou nezávislosti všech území, jež byla částí bývalé říše ruské dne 1. srpna 1914. Ve shodě s ustanoveními obsaženými v článku 193 Části IX (Klausule finanční) a v článku 227 Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy, uznává Maďarsko definitivně, pokud se jeho týče, zrušení smluv brestlitovských, jakož i všech jiných smluv, dohod nebo úmluv, které sjednala bývalá vláda rakousko-uherská s maximalistickou vládou v Rusku. Mocnosti spojené a sdružené výslovně vyhrazující Rusku právo, aby dostalo od Maďarska veškeré restituce a náklady zakládající se na zásadách této smlouvy. 2. Maďarsko se zavazuje uznati plnou platnost veškerých smluv nebo úprav, jež by mocnosti spojené a sdružené uzavřely se státy, které se ustavily nebo ustaví na celém území nebo na části území bývalé říše ruské, jaká byla dne 1. srpna 1914, a uznati hranice těchto států, jak budou takovým způsobem určeny.

ODDÍL IX.

OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 73. Nezávislost Maďarska jest nezadatelná, leda by dala k tomu souhlas Rada Společnosti národů. Maďarsko se proto zavazuje, že se, pokud nesvolí řečená Rada, zdrží jakéhokoli jednání, kterým by zadalo své nezávislosti, ať přímo či nepřímo a jakýmkoli způsobem, zejména tím, že by se před přijetím za člena Společnosti národů účastnilo záležitostí některé jiné mocnosti. Článek 74. Maďarsko prohlašuje, že již nyní uznává a přijímá hranice Rakouska, Bulharska, Řecka, Polska, Rumunska, státu srbsko-chorvatsko-slovinského a státu československého tak, jak budou hranice tyto stanoveny Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými. Maďarsko se zavazuje, že uzná plnou platnost mírových smluv a ujednání dodatkových, jež jsou nebo budou uzavřeny mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a mocnostmi, které bojovaly po boku bývalého mocnářství rakousko- uherského; že schválí ustanovení, jež byla nebo budou učiněna o území bývalé říše německé, Rakouska, království bulharského a říše ottomanské, a že uzná nové státy v hranicích, jež jim takto jsou určeny.

Článek 75. Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Čelných mocností spojených a sdružených všech svých práv a právních titulů na území, která dříve náležela bývalému mocnářství rakousko-uherskému a která, ležíce za novými hranicemi Maďarska, tak jak jsou popsány v článku 27 Části II (Hranice Maďarska), nejsou dosud přidělena nikomu jinému. Maďarsko se zavazuje, že uzná opatření, která Čelné mocnosti spojené a sdružené učiní o těchto územích, zejména pokud jde o státní občanství obyvatelů.

Článek 76. Žádný z obyvatelů území bývalého mocnářství rakousko-uherského nesmí býti znepokojován nebo obtěžován, ať pro svoje politické chování od 28. července 1914 až do konečného rozhodnutí o svrchovanosti nad tímto územím, ať pro úpravu svého státního občanství podle této smlouvy.

Článek 77. Maďarsko vydá neprodleně zúčastněným vládám spojeným nebo sdruženým archivy, záznamy, plány, listiny a vůbec doklady všeho druhu, týkající se správy civilní, vojenské, finanční, soudní nebo jiné v postoupených územích. Jestliže některé z těchto dokladů, archivů, záznamů, listin nebo plánů byly přemístěny, vydá je Maďarsko na žádost zúčastněných vlád spojených nebo sdružených. Jestliže by se archivy, záznamy, plány, listiny nebo doklady, uvedené v odstavci 1. a nemající rázu vojenského, týkaly zároveň správy maďarské a jestliže by proto jejich vydání bylo pro správu rakouskou spojeno s újmou, zavazuje se Maďarsko, že ze podmínky vzájemnosti poskytne vládám spojeným a sdruženým, o které jde, volný přístup k nim.

Článek 78. Zvláštními smlouvami mezi Maďarskem a každým ze států, kterým bylo postoupeno nějaké území bývalého království uherského, nebo které vznikly rozkouskováním bývalého mocnářství rakousko-uherského, bude postaráno o úpravu zájmů obyvatel, zejména pokud jde o jejich práva občanská, jejich obchod a provozování jejich povolání.