Nejznámějším případem sebeupálení jako radikálního politického protestu je protest pražského studenta Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 zapálil na Václavském náměstí. Tímto radikálním způsobem odmítl nastupující normalizaci a příïspůsobení většiny společnosti novým politickým pořádkům.

Úryvek z rozhovoru pořízeného Pavlem Kovaříkem dvěma výraznými postavami prostředí ostravských fotbalových fanoušků nabízí zajímavý pohled na život v normalizačním Československu a na mnoha místech vyvrací zažité stereotypy, které si okolní společnost s tímto specifickým prostředím spojuje. Baníkovci 80. let nám v rozhovoru připomínají, ž...

Studie Veroniky Jungmannové. Bytové divadlo ve svém prapůvodním smyslu existovalo již od dob starověkých a během celých dějin se vyskytovalo většinou ve společnostech honorací. Šlo tedy o umělecké počiny v soukromých domech určené pouze pro uzavřenou společnost osob. V moderních publikacích mapujících divadelní historii je však tento term...

Člověk se musí rozhodovat neustále. Jen ráno otevře oči, už je to tady: kterou košili na sebe, jestli si vzít deštník nebo riskovat zmoknutí, pojede tramvají nebo půjde pěšky... Ano, nebo ne? Zamyšlení Ivana Binara na téma rozhodování o odchodu do exilu bylo napsáno v roce 2016 pro publikaci PANTu Okamžik rozhodnutí.

O době, kdy v české společnosti jako by přes noc přestala platit pravda a slušnost, o  porážkách, ve kterých porážíme a rozvracíme sami sebe. Text Jana Urbana přináší zamyšlení nad osobním rozhodováním, zda přijmout okupaci v roce 1968 jako „bratrskou pomoc“.

Autorka Eugenie Trützschler se ve své studii „Akce Nikola“ zaměřila na postup a cíle získávání emigrantů pro potřeby Státní bezpečnosti. Studie obsahuje řadu citací pramenů z Archivu bezpečnostních složek. Autorka prameny analyzovala a komentovala. Jak uvádí v závěru své práce: „Ze zde uvedeného případu se jeví, že Státní bezpečnost o vít...

V některých z prvních dopisů Václava Havla Olze činí narážky na své předchozí uvěznění. Stojí za to připomenout, oč šlo, přiblíží nám to atmosféru, jaká halila Československo v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století, i pohnutky lidí, obvykle nazývaných „disidenti“.

Lásku k filozofii si Martin Palouš přinesl z domova: jeho otcem je Radim Palouš, český filozof, pedagog a komeniolog. Z domova si také přinesl křesťanskou víru, pevnou důvěru v demokracii a hlubokou skepsi ke komunistickému režimu.

Underground – jediné slovo, vábivé, tajemné, přitom významů v sobě nese víc než dost, a jak se ukáže, vždy nějakým způsobem odrážely svou dobu. Nám jde ovšem o ten náš underground, dříve zatracovaný a pronásledovaný, dnes naopak uznávaný a ceněný. Aniž bychom si jej chtěli jakkoli idealisovat, tvořil v bolševickém normalisačním marasmu 70...

Studie shrnuje základní mezníky období normalizace v Ostravě, od prvních náznaků, přes upevnění moci konzervativního křídla KSČ, personální čistky a změny až po rekonstrukci dvacetiletí nehybnosti.

Po radikálně přerušeném demokratizačním procesu se Československo na dvacet let ponořilo do normalizační šedi. Místem, kde se úspěšně dařilo představitelům režimu potírat sebemenší náznaky opozičního úsilí, byl tehdejší severomoravský kraj. Přesto se i zde rozvinuly disidentské i samizdatové aktivity.

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin první poloviny 80. let. Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura.

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin druhé poloviny 80. let. Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura.

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin druhé poloviny 70. let. Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura.

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin první poloviny 70. let. Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura.

Výstava Archiv svobody na zámku Schwarzenbergu mapuje cestu, jež vedla k vytvoření jedné z nejvýznamnějších československých exilových institucí druhé poloviny 20. století -  Československého dokumentačního střediska. Dokumentuje úsilí a cílevědomou dokumentační činnost skupiny osobností kulturního i politického exilu podporovanou „domácí...

Studie se pokouší charakterizovat základní směřování poetické tvorby I. M. Jirouse a především pak interpretovat básnickou sbírku Magorovy labutí písně. Důraz je zde kladen na způsob, jakým Jirous znovu v české literatuře akcentoval barokní rozpolcenost člověka mezi jeho tíhnutím k živočišnému a biologickému a potřebou čehosi většího, člo...

Vlna exulantů, kteří přišli do Vídně po Chartě 77, byla velmi pestrá – byli mezi nimi spisovatelé, hudebníci, výtvarníci, publicisté. Mnohé spojila i práce na časopise Paternoster. Postupně vznikla potřeba vytvořit místo, kde by se exulanti, nejen vídeňští, mohli scházet, vystavovat, koncertovat. Tím místem se ve druhé polovině 80. let st...

Text je zamyšlením nad životními příběhy a činy dvou mladých mužů, Jana Palacha a Jana Zajíce, v dobovém kontextu let 1968 a 1969. Je doplněn hojnými citacemi a dobovými texty.

Šafrán nebyla oficiální organizace. Autor tohoto textu patří ke generaci obdivovatelů písničkářů ze Šafránu a navíc se v posledních letech jako vydavatel pokouší jejich dílo zmapovat. Přečtěte si o Dáši Andrtové-Voňkové, Třešňákovi, Lutkovi i Hutkovi, Mertovi, jejich muzice a životě v normalizovaném státě.