Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

„Ocelové srdce“ republiky bylo komunisty i většinou populace považováno za baštu stalinismu a odchylky od oficiální doktríny zde nebyly trpěny. Krajský tajemník KSČ pro Ostravsko, Miroslav Mamula, vládl kraji železnou rukou a jeho metoda cukru a biče byla s mlčenlivostí přijímaná. Dělníci se neozývali, neboť za odvedenou práci dostávali dost peněz, a intelektuálové se neozývali, neboť se nechtěli stát dělníky. Přesto se v 70., a především v druhé půli 80. let, našlo několik statečných lidí, které dnes můžeme považovat za severomoravský disent. Lidí, kteří se aktivně hlásili k odporu proti vládnoucímu posttotalitnímu režimu, bylo oproti tradičním centrům v Praze a v Brně na území severní Moravy nepoměrně méně, jejich činnost byla méně reflektovaná a především prameny, které by jejich existenci dokazovaly, se dochovaly jen v torzovité podobě. Proto je i tento text především kompilací vzpomínek některých tehdejších aktérů, kteří mi své paměti sdělili v rámci krátkých rozhovorů.