Holokaust je pouze tragickým závěrem dlouhého příběhu koexistence dvou národů na jednom území. Židé nazývají Polsko Polin, což v hebrejštině znamená „zde spočiň.“ Pověst vypráví o tom, jak se Židé prchající před pogromy a pronásledováním dostali do lesa, kde – a v tom se její různé verze liší – bylo na kůře stromu, na listu papíru připevn...

Text Martina Kindla pojednává o reflexi marxismu na stránkách exilového katolického časopisu Studie mezi lety 1958‒1976. Záměrem je postihnout hlavní rysy uchopení pojmu a témata, v rámci nichž se o marxismu mluvilo. Studie je založena na rozborech textů exilového časopisu.

Předkládaná studie Ing. Aleny Lochmannové je jedním z dílčích výstupů pětiletého etnografického výzkumu v prostředí českých mužských věznic, který autorka realizovala. Studie zachycuje výběr specifické symboliky, která byla tetována v mužských věznicích před rokem 1989 a do jisté míry ji srovnává se soudobou praxí. Dále je pozornost věnov...

Hlučínsko bylo k Československu připojeno až dva roky po první světové válce, 4. února 1920, a představovalo největší územní zisk Československa na poražených mocnostech. Přehledný souhrn základních historických zlomů a dranmatických událostí ve vývoji tohoto území najdete v následujícím textu.

Publikácia vyšla v rámci projektu „Inovatívne vzdelávanie pre pedagogických zamestnancov základných škôl za účelom zvýšenia ich interkultúrnych kompetencií vo vzdelávacom procese rómskych žiakov“, ktorý bol  nancovaný z Finančného mechanizmu Európskeho hospodárskeho priestoru a zo štátneho rozpočtu Slovenskej republiky.

Otázku „jací jsme“ před Peroutkou i po Peroutkovi obraceli mnozí naši významní myslitelé ze všech stran, z rubu na líc a obráceně. Je to česká specialita: sebezpyt. Pro některé je to oslabující nás posedlost, „sebebičování“, pro jiné pozitivní osobitost: zkoumáme, i kriticky, sami sebe. Sebereflexe je podle nich tou nejdůležitější reflexí...

Text, který stručně charakterizuje často velmi volně užívané pojmy národ, etnikum, identita byl napsán pro publikaci PANTu z Edice Moderní dějiny Holokaust a jiné genocidy, která se věnuje nejpodstatnějším genocidám 20. století. Jeho autorem je zástupce vedoucího Katedry antropologie FF ZČU Mgr. Tomáš Hirt, Ph.D.

Zamyšlení historika Jiřího Pernese nad zlomovými okamžiky novodobých československých dějin, v jejichž důsledku se často velmi dramaticky a zásadně proměňovaly osudy obyvatel našeho státu. Rekapitulace událostí se klene od první světové války na počátku století až k pádu komunismu a obnově demokracie na jeho konci.

Odkud se vzala schopnost přežití polského katolicismu? Pokus o odpověď bez současných mediálních klišé Polská katolická církev oslavuje tento měsíc 1050. výročí christianizace země neboli „křtu Polska“. Výrazem toho jsou stovky akcí, které mají ukázat životnost propojení mezi společnosti a náboženstvím. Odkud se toto spojení vzalo? A jaká...

Zamyšlení politologa Josefa Mlejnka jr. nad rozhodováním a postoji lidí ve dvacátém století uvozuje interpretace myšlenek ruského filozofa a teologa Vladimira Solovjova, které pak konkrétně ilustrují vybrané momenty či postoje výrazných osobností československých dějin 20. století. Text byl napsán pro publikaci Okamžik rozhodnutí – životn...

Václav Havel se rozhodl prezentovat i praktikovat politiku odlišně. Před listopadem 1989 vládnoucí husákovská moc vnutila společnosti diktát mlčení. Většinový, přizpůsobivý a směrem ke komunistické elitě v zásadě pasivní občan přistoupil na tlak, který ho zahnal do soukromí obýváků, chalup či ostrůvků smysluplnosti. Havel se v duchu masar...

Portrét ženy, socioložky, která se v normalizačním Československu stala, jak sama říkala, „poštovním holubem“. Vytvořila a dlouhá lét obsluhovala „kanál“, jímž z normalizovaného Československa proudily rukopisy a ze svobodného světa přes železnou oponu knihy, dopisy či peníze pro disentu

Milí čtenáři, nabízíme Vám k přečtení novou publikaci polské KARTY, která na více než čtyřech stovkách stran rekapituluje zásadní momenty česko-polských vztahů ve 20. století. Partnery publikace nabízející zajímavé texty historiků, citace z dobových pramenů i bohatý výběr fotografií jsou ÚSTR a PANT.

Příběh polského hrdiny, který se jako příslušník odboje nachal nacisty zatknout a odvézt do osvětimského tábora, kde organizoval podzemí, po útěku se pak zapojil do bojů Varšavského povstání, po válce v Polsku opět bojoval proti nastupující totalitě, což mu nakonec vyneslo trest smrti z rukou komunistické justice.

Životní příběh generála Heliodora Píky je příběhem o statečném muži, který nikdy nezradil své ideály, nikdy se nezpronevěřil svým zásadám. Je to příběh hrdého a odvážného muže, který do poslední vteřiny života zájmy národa nadřazoval zájmům osobním, se svou vírou ve spravedlnost a dobro se postavil komunistické mašinerii, za svou víru nak...

Medailon českého vězně nacistického vyhlazovacího tábora v Treblince, který v roce 1943 po úspěšné vzpouře utekl z lágru, dožil se konce války, po sovětské okupaci v roce 1968 odešel do Švýcarska a své válečné zážitky sepsal v knize Treblinka, slovo jak z dětské říkanky.

Muž, který víc než kdo jiný položil základy moderní české demokracie. Do dějin se zapsal především jako obnovitel československého státu v roce 1918. Základem osobnosti byl intelektuál; filosof a morální myslitel. Z tohoto teoretického základu odvodil rámec, ve kterém se většinu života pohyboval i jako aktivní politik.

Vojenské zajatecké tábrory na území ČR z období druhé světové války si určitě zasluhují naši pozornost, protože laická veřejnost o nich mnoho neví. Informace, jenž vám předkládáme byly prezentovány na mezinárodní konferenci Čas - místa - lidé, která byla tematicky zaměřena na systém nacistických táborů v letech 2. světové války. Pořádalo ...

Biografická studie připomíná osobnost Karla Scheinpfluga, významného spisovatele, kulturního činitele, novináře a předsedy Syndikátu českých spisovatelů. Jeho dílo oslovovalo především současníky, po jeho smrti se na něj z politických či uměleckých důvodů pozapomnělo, dnes zájem o jeho osobnost a tvorbu znovu ožívá.

Autor textu sleduje vztah komunistického hnutí k Židům a vývoj protižidovských tendencí v něm až po současnost. Od sympatizování Židů s komunismem, přes levicové odsuzování antisemitských pogromů a represí až k představám o "židokomuně" či "židobolševismu", antisemitským stalinským čistkám či státnímu "antisionismu" v SSSR a sovětském blo...