Nikdo jistě nebude pochybovat o tom, že Jiří Langer představuje zcela výjimečnou osobnost naší kultury, na kterou mohou být Češi právem hrdí. Vždyť která západní kultura vlastní tak unikátní svědectví o životě chasidů ve východní Evropě? Autorka textu rekapituluje Langrovu dráhu učitele náboženství v Praze po návratu z chasidského Belzu.

Článek vychází z hlášení československých bezpečnostních a správních orgánů o průběhu voleb v okrese Frývaldov (Jeseník) v roce 1935 a na jejich základě popisuje tehdejší nálady obyvatelstva a jeho představy o budoucím vývoji. Text se snaží na příkladu konkrétního pohraničního regionu ilustrovat příčiny úspěchu Henleinovy Sudetoněmecké st...

Studie se snaží nalézt odpověď na otázku, co bylo příčinou zásadní proměny v životě Židů a židovské náboženské komunity v českých zemích, autorka analyzuje dlouhodobý proces, který se odvíjel již od konce 19. a počátku 20. století a který kulminoval v období první československé republiky.

Atentát na ministra financí Aloise Rašína z 5. ledna 1923 je zatím jediným dokonaným atentátem na vysokého ústavního činitele v našich moderních dějinách. Na vraha, mladého anarchokomunistu Josefa Šoupala, i na jeho oběť, politika proslulého mimo jiné politikou rozpočtových škrtů, zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Článek se zabývá ohlasy výročí bitvy na Bílé hoře v roce 1920 v dobovém tisku a srovnává argumentaci nacionalistických a katolických žurnalistů. Pozornost je věnována hlavním stereotypům, jež se v novinových polemikách vyskytují, a pokusům o vztažení historické problematiky k aktuálním politickým a společenským tématům.

Případová studie popisuje průběh policejního vyšetřování ilegální činnosti členů a sympatizantů KSČ v Brně v roce 1934. Na rozboru konkrétního příkladu jsou analyzovány formy a prostředky komunistické ilegální práce a také metody jejího potírání státními orgány.

Shrnující studie mapuje osudy české šlechty za první československé republiky v letech 1918-1938. Autor se v úvodu zaměřuje na zákony upravující postavení šlechty po pádu monarchie v nové republice, její "vlastenectví", sleduje jakými stereotypy byla aristokracie nahlížena veřejností a jak její tradiční pozici zásadně změnila pozemková re...

Životní příběh národem milovaného, ba až k sentimentu zbožňovaného, opěvovaného „tatíčka", ochránce pravdy a spravedlnosti, záruky míru a pokoje. Životní příběh moudrého, aristokraticky uměřeného, někdy až k asketismu směřujícího, a přece tolerantního, velkorysého „starého pána" z kruhu umělecké a duchovní elity národa.

Studie věnovaná Josefu Florianovi představuje jednoho z nejpracovitějších a zároveň nejrozpornějších představitelů tzv. katolické či spirituální literatury. Sám psal především kritiky, které se vyznačují silnou subjektivitou, a překládal. V průběhu času kolem sebe dokázal soustředit mnoho talentovaných spisovatelů, překladatelů, výtvarník...

Málo známou skutečností je fakt, že protižidovské nálady, které se později proměnily v otevřené násilnosti, zabíjení a rabování, se odehrály také v prvních letech mladé Československé republiky. Následující text shrnuje události posledního protižidovského pogromu na Moravě.

Lišily se nějak současné volby od těch konaných v době první republiky? Za první republiky například platila volební povinnost, a občan, jenž se k volbám nedostavil, mohl počítat třeba s trestem několika dní vězení. Na první parlamentní volby v Československu, které se konaly v dubnu 1920, zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Dne 29. února 1920, v přestupném dni přestupného roku, schválilo československé Národní shromáždění novou ústavu tehdy čerstvě existujícího státu. Jak probíhal proces schvalování a jak ústava upravovala pravomoci státních orgánů včetně úřadu prezidenta? Na to zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Dne 24. května 1934 byl počtvrté a naposledy zvolen prezidentem T. G. Masaryk. Nicméně čtyřiaosmdesátiletého zakladatele Československa tehdy sužovaly vážné zdravotní problémy a volbu navíc provázely obstrukce komunistů. Na okolnosti poslední Masarykovy prezidentské volby zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Studie se zabývá postavením katolické církve v Československu v období tzv. první republiky. Popisuje stručně vývoj vztahů mezi církví a novým státem v letech 1918 – 1938, kdy docházelo k protikatolickým tendencím, velkému odlivu věřících a vzniku Církve Československé.

Shrnující historická studie osvětluje historii a postavení českých Romů po vzniku Československé republiky, charakterizuje jednotlivé skupiny romských obyvatel, jejich zvyky a způsob usídlení. Text je doveden až do března 1939. Studie byla připravena na základě sbírkových fondů a stálé expozice Muzea romské kultury a odkazuje k vybrané li...

Přečtěte si stručné zamyšlení nad vývojem českých politických stran, státu a státní správa před rokem 1948.

Text historika Petra Hofmana o neúspěšném útoku vojsk Maďarské republiky rad proti československým jednotkám v Komárně.

Nahlédněte do pohnutých dnů vyhlašování samostatného československého státu v roce 1918 a seznamte se s kroky jeho nejvýznamnějších aktérů.

Ve dnech 14. - 16. května 1921 byla na ustavujícím sjezdu založena Komunistická strana Československa. O okolnostech rozkolou v Sociální demokracii, obsazení Lidového domu, založení strany a jejím pevném napojení na Třetí nternacionálu pojednává text historika Jiřího Pernese z knihy České průšvihy.

Text Jiřího Pernese z knihy České průšvihy objasňuje projevy a důsledky hospodářské krize v ČSR na počátku 30. let. Autor předkládá statistické údaje o propadu ekonomiky, shrnuje nejen sociální, ale také politické důsledky recese (bolševizace KSČ, neklid v Sudetech). Kromě bezprostředních dopadů zároveň upozorňuje na její dlouhodobé násle...