Vážení vyučující dějepisu, upozorňujeme vás na  nové materiály k tématu československých legií v období 1. světové války. Projekt Legie do škol přináší ucelené vzdělávací materiály - bohatě ilustrovanou elektronickou publikaci s pracovními listy, která je doplněna dvojící dokumentárních filmů.

Otázka motivace českých a slovenských mužů ke vstupu do dobrovolnických jednotek v Rusku v letech 1914–1918 je komplexní záležitost, z níž však doslova vyčnívají dva hlavní motivy. A těmi jsou v první řadě skutečné vlastenectví a opomenout nelze motiv sebezáchovy, kdy muži viděli legie jako cestu ven z jinak neřešitelné situace... Jisté j...

Text přehledně rekapituluje základní události a souvislosti, které provázely životy obyvatel českých zemí i jejich politické představitele v době I. světové války, doma, za hranicemi i na fválečných frotách, a ve svém důsledku vedly k rozbití Rakouska-Uherska a vytvoření samostatného československého státu.

Dílo židovského básníka, spisovatele a lékaře Siegfrieda Kappera jako by rámovaly dvě reflexe z pera slavných českých spisovatelů, Karla Havlíčka Borovského a Jana Nerudy. Oba texty vyvolávají řadu otázek a jen těžce se zařazují do kontextu celoživotního literárního díla těchto významných představitelů české literatury.

Text na příkladu důlního inženýra Otto Langhammera, obviněného z velezrady, sleduje národnostní a bezpečnostní poměry v ostravsko-karvinském uhelném revíru v době podřízení regionu vojenské správě na počátku 1. světové války. Pozornost je věnována zejména povaze Langhammerových „velezrádných“ výroků a způsobu práce vyšetřujících orgánů.

Literárních děl, v nichž se objevují postavy Židů, vycházelo na přelomu 19. a 20. století velké množství. Účelem této studie je pokusit se charakterizovat jejich typy z hlediska reprezentace židovství a podrobněji se věnovat několika vybraným textům.

Někdy je označován za posledního příslušníka české dekadence. Byl středoškolským profesorem, novinářem, překladatelem a knihovníkem pražského Národního muzea. V mládí se toužil stát uznávaným básníkem, více však sklidil úspěch jako erudovaný bibliofil. Obvykle se na veřejnosti prezentoval jako aristokrat ducha, v soukromí byl spíše poživa...

„Jak rád bych někoho zabil – ale musí to být někdo opravdu hodně důležitý, aby o tom psaly noviny,“ poznamenal si do deníku italský anarchista Luigi Lucheni. Jako oběť si víceméně náhodně vyhlédl rakouskou císařovnu a českou královnu Alžbětu, jíž 10. září 1898 probodl v Ženevě srdce pilníkem. Na první, anarchistickou vlnu moderního terori...

Text si klade za cíl připomenout památku nadějného českého literáta Arthura Breiského, není literárněvědnou analýzou Breiského díla, ale spíše skromným životopisným příspěvkem o této polozapomenuté osobnosti. Chce především upozornit na typické rysy Breiského osobnosti a práce, potřebu mystifikace a duševní aristokratismus.

Popravy zajatých legionářů a dezertérů rakousko-uherskou vojenskou justicí jsou tématem obecně známým, zatím ovšem relativně málo probádaným. Týká se to také popravy v Jekatěrinoslavi, jíž padlo za oběť hned 17 osob. Navzdory vysokému počtu obětí případ nevyvolal ani za první republiky výraznější veřejný zájem...

Historik Alois Adamus se mimo své bohaté publikační činnosti zapsal do povědomí jako zakladatel městského muzea a archivu v Moravské Ostravě. Byl veřejně angažovaným badatelem, který se formou „vědeckého žurnalismu“ snažil nejen přispět k poznání regionálních dějin, ale především čelit zpolitizovaným dezinterpretacím historie.

Krymské válce z let 1853–1856 patří primát prvního velkého válečného konfliktu, který veřejnost, díky telegrafu a tisku, prožívala takříkajíc „v reálném čase“, téměř „v přímém přenosu“. Na krymskou válku zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Rozhovor o příčinách vypuknutí světové války v roce 1914 vznikl u příležitosti konání mezinárodní konference „Národy spolu a proti sobě“ konané v Praze ve dnech 21.-23. února 2014, kterou svým příspěvkem zahájil Ivan Šedivý. Konferenci uspořádalo Sdružení Ackermann-Gemeinde.

Studie rekapituluje zrod a vývoj kinematografie od samotného vynálezu filmu, přes kinematograf, šíření a půjčování filmů, první stálá kina, vznik národních kinematografií až po vznik Hollywoodu, jeho studiový a produkční systém i ustálenou podobu klasického hollywoodského filmu.

Bitva mezi rakouskou a italskou flotilou u dalmatského ostrova Vis, k níž došlo 20. července 1866, vstoupila do dějin námořních střetnutí. Byla totiž první velkou bitvou obrněných lodí a zároveň poslední, jíž se spolu s nimi účastnily plachetní lodi. Byla též poslední velkou námořní bitvou, v níž se uplatnil taran jako hlavní bojová takti...

„Je to jedna z nejúžasnější věcí v dějinách diplomacie. Země, která byla beznadějně poražena ve všech bitvách a její loďstvo smeteno z moří, diktovala podmínky vítězi,“ zhodnotil mírovou smlouvu zakončující rusko-japonskou válku v roce 1905 deník New York Times. A právě na tento konflikt zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek....

Němý film Křižník Potěmkin Sergeje Ejzenštejna z roku 1925 se považuje za jedno z nejlepších filmových děl vůbec, byť jde zároveň o snímek nepokrytě ideologický a propagandistický. Nakolik koresponduje s historickou událostí, která mu sloužila za předlohu, se vzpourou na ruské válečné lodi Kníže Potěmkin z roku 1905? I na to zaostřili Pet...

V neděli dvaadvacátého ledna 1905 kráčeli petrohradští dělníci v průvodu, který připomínal procesí, aby předali carovi své ponížené požadavky. Do jejich zástupu stříleli vojáci, byli mrtví a ranění. Co této „krvavé neděli“ předcházelo a k čemu vedla, na to zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Devatenáctého února 1915, téměř před sto lety, začala bitva o Gallipoli. Britští a francouzští vojáci, kteří se vylodili u úžin spojujících Černé a Středozemní moře, strávili v zákopech zoufalý rok, než se je Londýn a Paříž rozhodly evakuovat. Na tuto bitvu, které Britové říkají Operace Dardanely, zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejn...

Stručná a přehledná historická studie z knihy Českoslovenští legionáři, rodáci a občané Ostravy. Text objasnňuje okolnosti vzniku, formování jednotek a úspěchy českolovenských legií za první světové války ve Francii, Rusku a Itálii.