
Poslední dekadent - Jarmil Krecar (1884 – 1959)
Někdy je označován za posledního příslušníka české dekadence. Byl středoškolským profesorem, novinářem, překladatelem a knihovníkem pražského Národního muzea. V mládí se toužil stát uznávaným básníkem, více však sklidil úspěch jako erudovaný bibliofil. Obvykle se na veřejnosti prezentoval jako aristokrat ducha, v soukromí byl spíše poživačným milovníkem života.
„Pohleď na to plavé zvíře. Jaké má vilné tělo a jaké bujné koule ňader.
A jaké břicho, - to je Rubens. A podává se zvláštním žárem, alespoň mně.“
Jarmil Krecar
Obsah:
Proti morálce maloměšťáckého šosáka
Při čaji a kuřbě – osudové přátelství Arthura Breiského a Jarmila Krecara
V mé duši věčný smutek dlí a věčné teskno...
Poznal dívku ubohou
S citem pro díla druhých
Družiníkem „Mořského starce“
Učitelem (z) lásky…
Dar nebes a země
V muzejním tichu
Přílohy

Související články
- Kvintesence dandysmu - Arthur Breisky (1885–1910) (18.6.2015)
- Umělec v hladovění - pracovní listy k interpretaci prózy Franze Kafky (21.1.2014)
- Ďáblova zahrádka Josefa Váchala - část III. (7.7.2013)
- Ďáblova zahrádka Josefa Váchala - část II. (5.7.2013)
- Ďáblova zahrádka Josefa Váchala - pracovní listy k Váchalovu Přírodopisu strašidel (23.6.2013)
- Moderní umění 1900-1930 (II.část) (31.12.2009)
- Moderní umění 1900-1930 (I.část) (29.11.2009)
- Dekadence v českých zemích na přelomu 19. a 20. století - první díl (29.9.2009)
- Dekadence v českých zemích na přelomu 19. a 20. století - druhý díl (29.9.2009)