Druhá světová válka
Malé genocidy - nacistický teror na polském venkově za války
Soubor materiálů je zamýšlen jako nabídka zajímavých doprovodných textů a soubor několika vybraných pramenů, které by měly posloužit českým učitelům a jejich žákům jako širší podkladový rámec k pracovnímu listu Sochy – tragédie polské vesnice, jedné ze stovek polských Lidic…
Lidé, události, instituce válečného Polska
Materiál shrnuje v krátkých přehledných heslech základní události, instituce, místa válečného Polska a přináší rovněž krátké medailony významných osob (podzemního státu, vojenských složek, zahraničního odboje, nacistické moci). Texty jsou doplněny fotografiemi, obrázky, v některých případech také odkazy na další informace v češtině....
Maxmilián Maria Kolbe
Stručný životopis Maxmiliána Marii Kolbeho, mnicha, učence, misionáře, vynálezce, zakladatele kláštera, novináře i sociálního pracovníka, který hrdinsky odevzdal život za život spoluvězně v osvětimském koncentračním táboře a byl papežem Janem Pavlem II. jako mučedník křesťanské lásky svatořečen.
Tadeusz Gajcy – básník varšavského povstání
„Byla jím dána zkušenost smrti, zatímco jejich duše toužily po životě, dobrodružství, Bohu a pravdě“. Přinášíme vám biografický text o Tadeuszi Gajcym jednom z „dvacetiletých básníků“, kteří se zapojili se zbraní v ruce do varšavského povstání v roce 1944 a položili v hrdinském boji za svobodu Polska život.
Rozvědčík z Ostravy u Hitlerova „Vlčího doupěte"
Studie Mečislava Boráka přibližuje čtenářům neznámé válečné osudy Jana Borovce (1923-1944?), který jako ruský rozvědčík a radista skupiny Progress plnil jeden z nejvýznamnějších výzvědných úkolů v okolí Hitlerova "Vlčího doupěte" (Wolfsschanze). Tento dramatický příběh zůstal dlouhá léta české veřejnosti téměř neznámý.
Modernita a holocaust
Zygmunta Baumana inspirovala k napsání Modernity a holocaustu jeho žena Janina, která přežila holocaust a o svých zážitcích napsala v 80. letech knihu Winter in the Morning: A Young Girl's Life in the Warsaw Ghetto, 1939-1945. Bauman byl už v té době předním světovým sociologem a uvědomil si, jak málo je holocaust „prozkoumán“ očima socio...
Historická reflexe Katyňského masakru a jeho vliv na polsko-ruské vztahy
Text na základě studia odborné literatury popsuje katyňský masakr, při kterém na jaře roku 1940 sovětská NKVD povraždila přes dvacet tisíc příslušníků polské národní elity, jako historickou událost a zejména pak klade důraz na tzv. „druhý život“ oné události. Proto je věnována pozornost událostem, které po masakru následovaly, a to až do...
Vychovatelem v táboře smrti - Fredy Hirsch
Válka po sobě zanechává převážně příběhy zločinců a hrdinů. Oba pomyslné póly na sebe pochopitelně snáze upoutávají pozornost. Jedním z těch, kteří se pro svůj hluboce humánní postoj stali legendou, byl i Alfred (Fredy) Hirsch. Nebyl však vojákem ani odbojářem. Jednalo se o mladého židovského muže, který v nejtěžších chvílích svého života...
Z nacistického koncentračního tábora do sovětských gulagů
Studie profesora Mečislava Boráka se věnuje osudům ostravských Židů z transportů do Niska nad Sanem, popisuje okolnosti, za nichž se deportovaní ostravští Židé dostali do Sovětského svazu a snažili se najít své místo v sovětské společnosti, zmiňuje jejich tragické osudy spojené s dalšími deportacemi, vyhnanstvím a nucenou prací v sovětský...
Deportace Židů na Mauricius (1940–1945)
Rostoucí nenávist nacistického režimu vůči Židům vyhnala statisíce z nich z postupně okupované Evropy až do nejvzdálenějších koutů světa. Na poslední chvíli tak unikli jisté záhubě i mnozí Židé z českých zemí. Značně exotickou destinací se pro skupinu československých Židů stal ostrov Mauricius, ležící na jižní polokouli v Indickém oceánu...
Yad Vashem – památník holocaustu
Yad Vashem je komplexem více než dvaceti jednotlivých památníků (Památník dětských obětí, Údolí společenství a další). Součástí je rovněž mezinárodní škola, knihovna, která disponuje nejbohatším fondem literatury s tematikou šoa na světě, archiv a další četná badatelská pracoviště.
Šanghaj a záchrana Židů z Ostravska za druhé světové války
Studie Mečislava Boráka o daleké cestě Židů z Ostravska až do exotické Číny za záchranou před nacistickou hrozbou. Tyto dramatické události jsou dnes už málem zapomenutou epizodou z dějin 2. světové války.
Ochota vzpomínat na šoa
Zamyšlení nad vybraným aspektem historické paměti přeživších, kteří poskytli pro archiv USC SFI rozhovor v českém nebo slovenském jazyce. Text vychází z autorovy disertace „Didaktické aspekty historické paměti holocaustu“, kterou úspěšně obhájil na FF UK jako výstup doktorského studijního programu Historické vědy – Didaktika dějepisu....
Sezona v pekle - odezva šoa v umění
Zamyšlení Josefa Rauvolfa nad šoa, hromadným vyvražďováním Židů nacisty, které nachází svou odezvu i v umění. Zajímavé je, že na rozdíl od literatury, filmu či výtvarného umění najdeme velice málo rockových písní, které by o šoa pojednávaly. Daleko více skladeb inspirovaných šoa najdeme ve vážné hudbě.
Lágr číslo 1 - Dachau
Příběh nacistických táborů začal v Dachau. Ve středu 22. března 1933, nadohled od stejnojmenného středověkého města, 16 kilometrů severozápadně od Mnichova byl založen první a zároveň nejdéle fungující nacistický koncentrační tábor. Pasáže z nové knihy Milana Hese A brány se otevřely… (Osvobození 1945: Dachau – Osvětim - Terezín)....
Britský nálet na Peenemünde v srpnu 1943 a německé zbraně odplaty
V noci ze 17. na 18. srpna 1943 podniklo britské Královské letectvo mohutný nálet na základnu v Peenemünde, kde se vyvíjely německé zbraně odvety: letounová střela V-1 a raketa V-2. Rozhodl tento nálet druhou světovou válku, jak někteří soudí?
Záhadná smrt Władysława Sikorského v červenci 1943
4. července 1943 odstartovalo z Gibraltaru letadlo s polským exilovým premiérem Władysławem Sikorským na palubě, ale po pár okamžicích se zřítilo do moře a předseda polské vlády zahynul. Letadlo pilotoval a katastrofu jako jediný přežil český pilot Eduard Prchal. Šlo však o pouhou havárii, nebo o atentát?
Porovnání právního statutu Židů v Protektorátu Čechy a Morava a v Nizozemí v letech 1939-1942
Studie porovnává situace v Nizozemsku a v Protektorátu Čechy a Morava během první etapy druhé světové války, tedy v letech 1939–1942, respektive do poloviny roku 1942, kdy v Nizozemsku začaly deportace a nebylo již potřeba dalších protižidovských nařízení. Studie se také věnuje míře spolupráce vlád těchto zemí s nacistickými okupanty a zp...
Westerbork a Terezín: porovnání tranzitního tábora a ghetta
Studie je věnována porovnání dvou míst úzce spojených s „konečným řešením židovské otázky“, a to Terezínu a Westerborku. Obě místa fungovala jako místo, kde byli Židé shromážděni před odtransportováním na východ, do vyhlazovacích táborů. Ačkoliv tedy jejich účel byl velmi podobný, v mnohém se tábory lišily.
Zimní sovětsko-finská válka
30. listopadu 1939 začala sovětským útokem na Finsko takzvaná zimní válka. Stalin počítal se snadným vítězstvím, Rudá armáda však nakonec utržila asi největší – a krvavě zaplacenou – ostudu ve svých dějinách. Na Zimní válku zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.