V hledáčku předkládané studie jsou dvě geografické oblasti – Nizozemsko a České země, tvořící součást habsburského impéria. Je známo, že vzorce emancipace židovstva se v rámci evropských států lišily, a tak je tomu i v případě těchto dvou zemí. 

Studie porovnává situace v Nizozemsku a v Protektorátu Čechy a Morava během první etapy druhé světové války, tedy v letech 1939–1942, respektive do poloviny roku 1942, kdy v Nizozemsku začaly deportace a nebylo již potřeba dalších protižidovských nařízení. Studie se také věnuje míře spolupráce vlád těchto zemí s nacistickými okupanty a zp...

Povstání ve varšavském ghettu bylo jedním největších konfliktů mezi Židy a německou armádou a je považováno za jeden z nejvýznamnějších projevů protinacistického odboje během druhé světové války. Pracovní list navazuje na stejnojmennou výukovou prezentaci, kterou je možno použít pro výklad v hodině.

Studie je věnována porovnání dvou míst úzce spojených s „konečným řešením židovské otázky“, a to Terezínu a Westerborku. Obě místa fungovala jako místo, kde byli Židé shromážděni před odtransportováním na východ, do vyhlazovacích táborů. Ačkoliv tedy jejich účel byl velmi podobný, v mnohém se tábory lišily.

Výuková prezentace popisuje holocaust Židů v Evropě a se zvláštním zřetelem na Protektorát Čechy a Morava. V úvodu je zmíněna terminologie a je také vysvětleno, v čem je holocaust jedinečný. Dále je pozornost věnována nástupu nacismu a prvním protižidovským opatřením v Německu. Pozornost je věnována Norimberským zákonům a celkové genezi v...

Studie se zabývá životními etapami vynikající výtvarnice Friedl-Dicker Brandeisové, která vytvořila s dětmi během hodin kreslení v Terezíně dnes ojedinělou sbírku Dětských terezínských kreseb. Friedl Dicker-Brandeisová byla studentkou Bauhausu, kde získala cenné pedagogické schopnosti, které využila právě v terezínském ghettu. Díky jejím ...

Dětské terezínské kresby jsou unikátní sbírkou, která vznikla během 2. světové války v terezínském ghettu pod vedením výtvarnice Friedl Dicker-Brandeisové. Studie v první části představuje pedagožku a výtvarnici Friedl Dicker-Brandeisovou. Ve druhé části jsou analyzovány didaktické postupy F. Dicker-Brandeisové při hodinách kreslení, dopr...

Viktor Fischl, básník, spisovatel a také překladatel poetických knih Starého zákona z hebrejštiny do češtiny svým rozsáhlým dílem zařadil mezi nejvýraznější osobnosti naší literární současnosti a jeho umělecký profil svým způsobem naprosto ojedinělý. Na stránkách svých děl zpracovává nejčastěji etická, filozofická, nejednou filozoficko-te...

Studie objasňuje kořeny autentického klezmeru jako hudebního stylu, který je dnes definován zpravidla velmi široce. Zabývá se jeho nepostradatelnou rolí v prostředí a kultuře aškenázských Židů, z níž vyrůstal a kterou po staletí obohacuje. Text jde doplněn poznámkami a odkazy na další studijní literaturu.

Studie nabízí základní charakteristiku aškenázských Židů v dějinné historické perspektivě s přihlédnutím ke specifikům jejich náboženských tradic, zvyků, práva, institucí, slovesnosti či hudby. Text je doplněn poznámkami a odkazy na další studijní literaturu.

Výukový materiál se skládá z několika částí – dvou prezentací („Židé na Plzeňsku“ a „Neobyčejné osudy Židů z jižního Plzeňska“), nedokončené povídky „Cesta pro peří“, textu „Čtyři smutná zastavení“ a konečně dvou pracovních listů.

Prezentace rekapituluje vývoj protižidovské diskriminační politiky v Protektorátě - od německé inspirace protižidovských kampaní, přes zákazy a nařízení až po deportaci či ghettoizaci. Materiál je doplněn regionálními tématy z Plzeňska, které názorně dokreslují postupy a mechanismy uplatňované na celém území Protektorátu.

V polském městě Kielce se 4. července 1946 odehrála tragédie, která se po zkušenosti s holocaustem zdá neuvěřitelná – rok po pádu německé Třetí říše a celosvětovém odsouzení jejího vyhlazovacího programu byli v Polsku opět nevinní Židé na základě pověr a vymyšlených obvinění lynčováni několikatisícovým antisemitsky naladěným davem.

Studie o próze Viktora Fischla - Avigdora Dagana "Dvorní šašci", v níž se odráží naprosto ojedinělá dramatická síla prožité hrůzy holocaustu a její nevídaný citový náboj. Není proto překvapením, že kniha patří nejen ke skvostům literatury české, ale písemnictví světového.

Málo známou skutečností je fakt, že protižidovské nálady, které se později proměnily v otevřené násilnosti, zabíjení a rabování, se odehrály také v prvních letech mladé Československé republiky. Následující text shrnuje události posledního protižidovského pogromu na Moravě.

Pracovní list shrnuje tvůrčí úkoly pro žáky a studenty, které jim umožní poznat příběh Anny Frankové a zasadit jej do dobového kontextu i časových souvislostí. Zároveň je věnován deníku jako historickému prameni a médiu pro záznam paměti.

Výuková prezentace se věnuje jednomu z největších konfliktů mezi Židy a německou armádou – povstání ve varšavském ghettu. Povstání je považováno za jeden z nejvýznamnějších projevů protinacistického odboje během druhé světové války.

Ačkoliv ústřední událostí 20. století je v souvislosti s Židy šoa, je třeba věnovat pozornost i jiným tématům, které šoa předchází či naopak následují. Sada materiálů „Antisemitismus v dějinách“ se skládá z výukové prezentace a z tohoto pracovního materiálu, který na prezentaci volně navazuje.

Pracovní listy s ukázkami z nacistické antisemitské čítanky pro německé školáky vydané v roce 1938 nakladatelstvím Der Stürmer. Základní informace o knize a jejím účelu, jednotlivé stránky knihy s antisemitskými karikaturami a výtahy doprovodných textů a také návod, jak s materiály pracovat.

Studie přináší učitelům základní informace o osudu dvanáctileté dívky Věry Kohnové, o jejím deníku z doby války a pronásledování Židů. Unikátní svědectví tragické doby pod drobnohledem rozsáhlého pramenného výzkumu a pátrání mezi pamětníky.