Pracovní list zahrnuje dvě pracovní aktivity k událostem pohnutých dnů března roku 1939. Jejich cílem je napomoci žákům pochopit a uvést do vzájemných souvislostí tyto události: zánik Česko-slovenské republiky, vznik Slovenského státu, německou okupaci Čech a Moravy a vznik protektorátu.

Soubor pracovních listů napomůže žákům osvětlit, jaké aktivity státní moc v normalizačním Československu vydávala za naplnění trestného činu „pobuřování“ (§ 100 zákona ze dne 29. listopadu 1961, 140/1961 Sb.). Na konkrétních dokumentech k případu kriminalizace činnosti ostravského spisovatele a disidenta Jaromíra Šavrdy.

Pracovní list obsahuje dva dobové prameny a tři aktivity vztahující se k tématu „kulturní politiky“ KSČ za normalizace v oblasti hudební zábavy „pro mladé“ posluchače. Jejich cílem je popsat na základě dobových dokumentů požadavky stranických ideologů vůči umělcům, pořadatelům i návštěvníkům koncertů a odhalit jejich cíle.

Několik pracovních listů k dokumentům zachycujícím domovní prohlídku v bytě disidenta za normalizace. Na konkrétním případu Jaromíra Šavrdy a studia pramenů žáci pochopí, jaký základní účel měla domovní prohlídka plnit, rozpoznají další cíle, které sledovala a odhalí její dopady na obyvatele domácnosti.

Pracovní listy pro žáky pracují s tématem změněné poválečné situace, která vedla ve 2. polovině 20. století Romy k přistěhovalectví především do velkých průmyslových aglomerací Čech a Moravy. Pomocí pramenů žáci analyzují příčiny, průběh a důsledky tohoto procesu.

Pracovní listy s otázkami pro žáky k tématu undergroundových aktivit na severní Moravě v období normalizace. Materiály jsou postaveny na práci s dobovými dokumenty a vzpomínkami několika pamětníků, kteří popisují distribuci samizdatu a organizování mocí nepovolených koncertů nezávislých kapel.

Několik úkolů pro žáky, které napomohou pochopit složitou situaci, do které se dostali židovští obyvatelé Ostravy po nacistické okupaci. Vzpomínky pamětníků, uveřejněné s laskavým svolením Židovské obce v Ostravě, jsou ve formě praktického pracovního listu doplněny otázkami a úkoly.

Pracovní list nabízí žákům výběr dobových fotografií z roku 1938 a z období po okupaci českého a moravského území. Jsou rozděleny do dvou souborů a doplněny otázkami a úkoly, které napomohou žákům k jejich důkladné analýze.

Pracovní list pro žáky přibližuje události osudného 15. března 1939, zaměřuje se na to, jak tento den změnil osudy kamarádů předválečné národnostně pestré Ostravy. Podkladem jsou úryvky z knihy Oty Filipa "Tři škaredé středy a sedm dalších elegií o zlých dnech".

Pracovní list nabízí tři pracovní aktivity k událostem 14. března roku 1939. Jejich cílem je napomoci žákům pochopit a uvést do vzájemných souvislostí osudové okamžiky národních dějin – blížící se zánik Česko-slovenské republiky, vstup německé armády na území našeho státu a skutečný počátek okupace Čech a Moravy.

Pracovní materiály nabízejí výběr vzpomínek pamětnků a dobové dokumenty, na jejichž základě žáci pátrají po motivaci lidí, kteří přepisovali knihy na severní Moravě v době normalizace. Zjistí a zaznamenají, jakým způsobem probíhalo šíření samizdatových publikací a jaký měl samizdat význam pro českou společnost a kulturu.

Pracovní list vede žáky k zamyšlení nad důvody, které vedou obyvatelstvo k migraci či emigraci, nad obsahem pojmu menšina, pracují s textů historiků, doplňují vynechaná místa a určují, ke které menšině se vztahují. Pod každý úkol zaznamenávají, který z teoreticky popsaných typů migrace popisuje daný text.

Pracovní list obsahuje programový text, fotografie a přepisy vzpomínek pamětníků k tématu zakázaných undergroundových koncertů na severní Moravě v období normalizace. Jejich cílem je ilustrovat tlak moci a postupy režimu vůči lidem, kteří se chtěli zcela svobodně umělecky vyjadřovat či nezávislé hudební produkci naslouchat.

Pracovní materiály pro žáky k problematice historického vývoje Těšínska. Nabízejí zajímavé úkoly - doplňování míst do slepé mapy, analýzu statistických dat grafu národnostního složení oblasti ve světle sčítání lidu či interpretaci textu Olše nebo Olza.

Pracovní listy rekonstruují situaci, ve které se básník Jaroslav Seifert ocitl za normalizace. Žáci zjistí,čím bylo oficiální informování veřejnosti o udělení Nobelovy ceny českému spisovateli ovlivněno, jak na něj reagovali zakázaní spisovatelé, konkrétně Jaromír Šavrda, a proč byla tvorba v socialistickém státě komplikovanou záležitostí...

Pracovní list umožňuje vyzkoušet si na tématu historie řecké menšiny v Československu efektivní motivační metodu. Je založena na práci s klíčovými slovy a předvídáním, jejím cílem je s pomocí vzpomínek pamětníků a historických faktů rekonstruovat osudy řeckých uprchlíků v Československu.

Pracovní materiály pro žáky nabízejí dvě vzpomínky signatářů Charty 77 z Ostravska. Osvětlují motivy, které vedly Jana Krále k rozhodnutí podepsat Chartu 77, a odhalují, co podle Ivo Mludka vedlo lidi v období normalizace ke konformismu a kolaboraci s režimem.

Pracovní listy napomohou žákům pojmenovat základní mezníky ve vývoji Hlučínska a jeho obyvatel, určit, kterým státům Hlučínsko v jednotlivých údobích patřilo a popsat jeho odlišnost od jiných částí republiky. Umožní žákům zaznamenat zásadní změny v postavení českých a německých obyvatel v letech 1938-1945.

Soubor pracovních listů k tématu vojenského obsazení Těšínska polskou armádou na počátku října roku 1938. Úkoly pro žáky vycházejí ze studia dobových pramenů, dvou svědectví pamětníků, dobové mapy jednotlivých fází obsazování a úryvků z odborného textu.

Pracovní list pro žáky nabízí několik dobových pramenů k tématu přepisování či distribuce samizdatových knih a časopisů, a také k činnosti politické opozice na severní Moravě v období normalizace. Vzpomínky pamětníků a dobový text jsou doplněny úkoly i náměty pro tvůrčí práci v hodině.