Příprava na vyučovací hodinu věnovanou okupaci 21. srpna 1968. V příloze najdete naskenované strany dobových novin z 21.- 29. srpna 1968 ve formátu A3. S pomocí připravených otázek učitel se svými žáky rekonstruuje a interpretuje vzrušené a dramatické dny, které následovaly po okupaci vojsky Varšavské smlouvy.

Pracovní list pro žáky je zaměřen na možnosti volby před „prověrkovou komisí“ KSČ na počátku normalizace. Jak odpovědět na otázku „Souhlasíte s bratrskou pomocí, kterou Československé socialistické republice v srpnu poskytl Sovětský svaz a další socialistické země?“ Život někdy nabízí opravdu jednoduché volby...

Pracovní list je zaměřen na roli Jiřiny Šiklové při pašování knih a dalších materiálů přes železnou oponu v 70. a 80. letech 20. století. Materiál nabízí žákům texty, na jejichž základě mohou přemýšlet, proč to někteří lidé za normalizace dělali, jaké podstupovali riziko a co bylo důsledkem této statečné činnosti.

Pracovní listy pro žáky napomohou s využitím textů různých autorů i pramenů přemýšlet o smyslu činu Jana Palacha, jeho myšlenkách a postojích, které mohou být pro náš život inspirací i v současnosti.

Soubor pracovních listů napomůže žákům osvětlit, jaké aktivity státní moc v normalizačním Československu vydávala za naplnění trestného činu „pobuřování“ (§ 100 zákona ze dne 29. listopadu 1961, 140/1961 Sb.). Na konkrétních dokumentech k případu kriminalizace činnosti ostravského spisovatele a disidenta Jaromíra Šavrdy.

Pracovní list obsahuje dva dobové prameny a tři aktivity vztahující se k tématu „kulturní politiky“ KSČ za normalizace v oblasti hudební zábavy „pro mladé“ posluchače. Jejich cílem je popsat na základě dobových dokumentů požadavky stranických ideologů vůči umělcům, pořadatelům i návštěvníkům koncertů a odhalit jejich cíle.

Několik pracovních listů k dokumentům zachycujícím domovní prohlídku v bytě disidenta za normalizace. Na konkrétním případu Jaromíra Šavrdy a studia pramenů žáci pochopí, jaký základní účel měla domovní prohlídka plnit, rozpoznají další cíle, které sledovala a odhalí její dopady na obyvatele domácnosti.

Pracovní listy s otázkami pro žáky k tématu undergroundových aktivit na severní Moravě v období normalizace. Materiály jsou postaveny na práci s dobovými dokumenty a vzpomínkami několika pamětníků, kteří popisují distribuci samizdatu a organizování mocí nepovolených koncertů nezávislých kapel.

Pracovní materiály nabízejí výběr vzpomínek pamětnků a dobové dokumenty, na jejichž základě žáci pátrají po motivaci lidí, kteří přepisovali knihy na severní Moravě v době normalizace. Zjistí a zaznamenají, jakým způsobem probíhalo šíření samizdatových publikací a jaký měl samizdat význam pro českou společnost a kulturu.

Pracovní list obsahuje programový text, fotografie a přepisy vzpomínek pamětníků k tématu zakázaných undergroundových koncertů na severní Moravě v období normalizace. Jejich cílem je ilustrovat tlak moci a postupy režimu vůči lidem, kteří se chtěli zcela svobodně umělecky vyjadřovat či nezávislé hudební produkci naslouchat.

Pracovní listy rekonstruují situaci, ve které se básník Jaroslav Seifert ocitl za normalizace. Žáci zjistí,čím bylo oficiální informování veřejnosti o udělení Nobelovy ceny českému spisovateli ovlivněno, jak na něj reagovali zakázaní spisovatelé, konkrétně Jaromír Šavrda, a proč byla tvorba v socialistickém státě komplikovanou záležitostí...

Pracovní materiály pro žáky nabízejí dvě vzpomínky signatářů Charty 77 z Ostravska. Osvětlují motivy, které vedly Jana Krále k rozhodnutí podepsat Chartu 77, a odhalují, co podle Ivo Mludka vedlo lidi v období normalizace ke konformismu a kolaboraci s režimem.

Pracovní list pro žáky nabízí několik dobových pramenů k tématu přepisování či distribuce samizdatových knih a časopisů, a také k činnosti politické opozice na severní Moravě v období normalizace. Vzpomínky pamětníků a dobový text jsou doplněny úkoly i náměty pro tvůrčí práci v hodině.

Sada pracovních listů k československým dějinám v letech 1975–1979 obsahují řadu námětů pro práci studentů s historickými prameny a jejich interpretaci. 

Soubor pracovních materiálů nabízí žákům možnost nahlédnout do dobových pramenů a vzpomínek, z nichž zjistí, jakými způsoby byl ostravský disident a spisovatel Jaromír Šavrda perzekvován státní mocí, jaký měl pobyt ve vězení dopady na jeho psychický i fyzický stav a jak se věznění odrazilo v jeho postojích a chování po propuštění.

Soubor pracovních materiálů obsahuje několik dobových svědectví, na jejichž základě mohou žáci samostatně či ve skupinách přemýšlet o příčinách a důsledcích emigrace (především mladých lidí) z normalizačního Československa. 

Soubor pracovních listů z cyklu Rok po roce 1985–1989 v Československu je zaměřen na práci s dobovými prameny (texty, fotografiemi, svědectvími, grafem či státními znaky) k vybraným významným událostem a fenoménům československých dějin druhé půle 80. let

Soubor pracovních listů k shrnující prezentaci Rok po roce - 1970-1974 v Československu je zaměřen na práci s dobovými prameny (texty, fotografiemi, svědectvími, grafem či státními znaky) k vybraným významným událostem a fenoménům československých dějin první půle 70. let.

Metodický list je připraven tak, aby usnadnil práci se školním historickým pramenem. Je možné jej využít zejména v hodinách dějepisu a společenských věd. Je vhodný jako ukázka dobového vysílání Rádia Svobodná Evropa. Zejména si skrze myšlení Erazima Koháka a Václava Havla všímá obrany dějin proti komunistické dezinterpretaci.

Pracovní list vedoucí k zamyšlení nad příčinami a motivacemi různých typů postojů a chování vůči režimu v době komunistické totality. Vychází z uvědomění si osobních hodnot a rekapitulace porušování lidských práv komunistickým režimem v ČSR a ČSSR.