Pracovní list seznámí žáky s historii Romů, některými tradičními řemesly, kterými se zabývali po staletí, pojmenováním romského etnika a jeho proměnami napříč staletími a jeho odlišnostmi v jednotlivých jazycích. S pomocí pramenů žáci zjistí, proč se stejně jako Židé také Romové stali obětmi holocaustu.

Soubor svědectví pamětníků, která se váží k situaci po obsazení československého pohraničí německou a také polskou armádou v roce 1938, útěkům a převádění na Ostravsku před 2. světovou válkou a po jejím vypuknutí. Vzpomínky jsou v pro potřeby tohoto pracovního listu doplněny otázkami a úkoly pro žáky.

Soubor pracovních listů pro žáky, každý z nich je založen na práci s konkrétním historickým pramenem k odsunu Němců ze severní Moravy po skončení II. světové války. Žáci mohou analyzovat dobové úřední prameny (zprávy, protokol, výměr o odtransportování, transportní seznam) a také vzpomínku pamětnice.

Soubor pracovních materiálů nabízí žákům možnost nahlédnout do dobových pramenů a vzpomínek, z nichž zjistí, jakými způsoby byl ostravský disident a spisovatel Jaromír Šavrda perzekvován státní mocí, jaký měl pobyt ve vězení dopady na jeho psychický i fyzický stav a jak se věznění odrazilo v jeho postojích a chování po propuštění.

Pracovní list pro žáky k tématu poválečného odsunu Němců z ČSR a jeho stále citelných důsledků se skládá ze dvou částí. V první žáci pracují s texty vzpomínek pamětníků vysídlení, zatímco v druhé sledují pomocí dobových a současných fotografií proměny kulturní krajiny v Sudetech.

Text si klade za cíl seznámit pedagogy středních a základních škol dnešního Moravskoslezského kraje s regionálním politicko-nacionálním vývojem a dalšími specifiky historie oblasti. Na jeho základě by měli učitelé své žáky seznámit alespoň se základními fakty, ale také s obecnými vývojovými trendy, které jej poznamenaly v průběhu 20. stol...

Pracovní listy pro žáky přinášejí několik úkolů k tématu česko-polského sporu o Těšínsko v letech 1919-1920. Jsou založeny na práci s dobovými prameny (vyhlášky, karikatury), využívají rovněž současnou publicistickou reflexi dávných událostí a názorné mapy.

Obsahem aktivity je četba a rozbor autentických deníkových záznamů kopřivnické skautky Lídy Šumné (10. 11. 1920 – 20. 12. 1998), které si psala v letech 1937–1942. Deník poutavě a čtivě zachycuje období jejího života, které se odehrávalo v nelehké době na sklonku první republiky a v prvních letech druhé světové války. 

Občanské sdružení PANT připravilo pro pedagogické pracovníky Moravskoslezského kraje další dvě metodické publikace. První je zaměřená na soudobé regionální dějiny, druhá na prevenci extremismu na školách. Obě publikace si můžete do rozebrání zásob objednat zdarma na našem e-shopu. 

Po radikálně přerušeném demokratizačním procesu se Československo na dvacet let ponořilo do normalizační šedi. Místem, kde se úspěšně dařilo představitelům režimu potírat sebemenší náznaky opozičního úsilí, byl tehdejší severomoravský kraj. Přesto se i zde rozvinuly disidentské i samizdatové aktivity.

Stručný shrnující text, který vznikl pro potřeby učitelů, podává základní informace k dějinám Židů na severní Moravě a ve Slezsku. Zaměřuje se především na dramatické 20. století, ve kterém byla židovská pospolitost po období tolerance první republiky zasažena nacistickou vyhlazovací mašinérií...

V kulturním centru a synagoze v Krnově se 4. prosince 2014 konal třetí seminář pro pedagogy v rámci projektu „Paměť kraje – náměty pro atraktivní výuku“. Dějiny migrací představil v historických souvislostech, ve vzpomínkách vzácných hostů a také je demonstroval na konkrétních metodických materiálech.

Nevíte, jak reagovat na konkrétní projevy extremismu a intolerance žáků při výuce či mimo ni? Občanské sdružení PANT a redakce portálu Moderní dějiny.cz si dovolují pozvat učitele a další pedagogické pracovníky z Moravskoslezského kraje na vzdělávací seminář s názvem Prevence projevů extremismu ve školách. 

V Archivu města Ostravy se 13. listopadu 2014 konal další seminář pro pedagogy v rámci projektu „Paměť kraje – náměty pro atraktivní výuku“. Dané téma obsáhl historicky, ale také ve vzpomínkách vzácných hostů či konkrétních možnostech metodického zpracování pro potřeby školní výuky.

23. října se konal v prostorách výukového sálu Památníku II. světové války v Hrabyni první seminář v rámci projektu „Paměť kraje – náměty pro atraktivní výuku“. Byl zaměřen na téma Rozděleného regionu a života podél hranice po podpisu Mnichovské dohody na území dnešního Moravskoslezského kraje.

Občanské sdružení PANT a redakce portálu Moderní dějiny.cz dovolují pozvat učitele z Moravskoslezského kraje na vzdělávací semináře v rámci projektu Paměť kraje. Tyto akreditované vzdělávací programy jsou tematicky zaměřeny na proměny hranic, historii menšin či migrací a disent v období normalizace.

Od listopadu 1989 uplynulo čtvrtstoletí. Pohled na Listopad 89 se v průběhu minulých 25 let měnil. Chronologie, kterou uvádíme má za úkol přiblížit data, zápletky, místa a aktéry procesu zvaného sametová revoluce v Ostravě, považované do roku 1989 za jednu z nejpevnějších bašt komunistického režimu.

Jak se s odstupem díváme na kuponovou privatizaci? V roce 2014 uplynulo od druhé vlny kuponové privatizace dvacet let. Jak se ve výuce vyrovnat s dějinami ekonomické transformace naší země? Workshop nabídne inspirační model pro výuku tohoto stále aktuálního tématu.

Ve dnech 12. a 13. září 2014 se při příležitosti blížícího se výročí listopadových událostí roku 1989 uskutečnil dvoudenní metodický seminář pro 45 učitelů z Moravskoslezského kraje, který ve spolupráci s pracovníky Archivu města Ostravy připravili členové O.s. PANT v rámci projektu „Paměť kraje – náměty pro atraktivní výuku“.

Dva dny plné metodických nápadů, inspirací a setkání se zajímavými hosty a erudovanými lektory pro 45 učitelů z Moravskoslezského kraje připravili členové O.s. PANT a redaktoři portálu Moderní dějiny.cz ve spolupráci s pracovníky Archivu města Ostravy. Těšíme se na setkání s vámi ve dnech 12. a 13. září 2014!