Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Práci se žáky je vhodné začít prezentací „Židé na Plzeňsku“, která je uvede nejen do historie židovského etnika v tomto regionu, ale seznámí je i s obecně známými problémy, které museli židé od středověku do počátku dvacátého století řešit – potupné označování židů ve středověku, nemožnost věnovat se řemeslům, vyhnání z velkých měst, rozvoj podnikání v 19. století, evropský antisemitismus v 19. století, Hilsnerova aféra. Po ukončení práce s prezentací můžete žákům rozdat pracovní list „Historie židů na Plzeňsku“. V rychlosti s nimi znovu projděte snímky prezentace, které budou potřebovat k vyplnění těchto listů (např. názvy obcí, kam Židé museli z Plzně odejít, si určitě žáci nebudou pamatovat).
Práci s druhou prezentací začněte příběhem „Cesta pro peří“. Je to záměrně nedokončená povídka, aby žáci měli možnost ji dokončit – tedy ústně nebo písemně navrhnout, jak dopadla zimní cesta Evy, Hanky a Jirky pro peří k Tanzerovým do Chválenic. Tím se žáci důvěrně s několika hlavními hrdiny následující prezentace „Neobyčejné osudy Židů z jižního Plzeňska“. Pusťte jim prezentaci a s pomocí textu „Čtyři smutná zastavení“ žákům představte osudy nejen zmíněných dětí a jejich rodin, ale také osudy Tanzerových z Chválenic a Slánských a Hřebíkových z Nezvěstic. S pracovním listem můžete pracovat během prezentace nebo po jejím skončení. V druhém případě je žádoucí pustit dětem prezentaci ještě jednou. Výhodou druhého postupu naopak je, že se děti budou soustředit na výklad a nebude narušován plynulý tok příběhu.

Anotace prezentace "Židé na Plzeňsku“
Od středověku měli Židé v naší společnosti zcela mimořádné postavení. Nesměli se věnovat běžným řemeslům a museli být speciálně označeni. Většinová společnost nim měla většinou velmi odtažitý vztah a uzavírala je do zvláštních čtvrtí. Za vlády Ferdinanda I. Měli být Židé vyhnáni ze země, ale nakonec se usadili v menších obcích v dosahu svých dosavadních domovů. Do velkých měst až na výjimky nesměli. Po vydání tolerančního patentu a revoluci 1848 se postavení Židů změnilo. Stáli díky financím za vznikem průmyslu, ale budili i nenávist a antisemitské nálady. Nejznámější českou aférou je aféra Hilsnerova. Zmíněná obecně známá fakta jsou v prezentaci mapována z velké části na příběhu Židů z Plzeňska a zavedou nás mezi nejznámější židovské komunity v regionu

Obsah prezentace „Židé na Plzeňsku“
- Středověk a raný novověk
- Středověký plzeňský hřbitov
- Středověká vyobrazení Židů
- Kam židé z Plzně odešli
- Diaspora Židů po odchodu z Plzně
- Židé pod hradem Rabí
- Vzácný hřbitov ve Štěnovicích
- Štěnovická synagoga a škola
- Židovská čtvrť ve Štěnovicích
- Štěnovická rituální lázeň – mikve
- Italský fašistický ministr Schanzer – příbuzný Židů ze Štěnovic
- Hřebíkovi z Nezvěstic a Leoš Janáček
- Nezvěstická rodina Slánských
- Venkovští Židé v lidové písni
- Když se Židé vrátili do Plzně
- Jak židé proměnili Plzeň
- Novější židovské hřbitovy v Plzni
- Plzeňské synagogy
- Diaspora v 19. století
- Jak si naši předkové představovali Židy
- Protižidovské výtržnosti
- Hilsnerova aféra a T.G.Masaryk
- V Československé republice
- Židovská cesta na Plzeňsku
- Plzeňští Židé v současnosti

Anotace prezentace „Neobyčejné osudy Židů z jižního Plzeňska“
Prezentace čtenáře názorně provádí osudy pěti rodin ve třech obcích na jižním Plzeňsku – Štěnovicích, Nezvěsticích a Chválenicích. Mezi zmíněnými lidmi najdeme mimořádně oblíbenou rodinu Slánských z Nezvěstic, ze které vzešel pozdější generální tajemní Komunistické strany Československa Rudolf Slánský. Seznámíme se i s rodinou Hřebíkových, ke kterým měl blízký vztah hudební skladatel Leoš Janáček. Za zmínku stojí i rodina Treichlingerova ze Štěnovic. Malý Hanuš Treichlinger před svou deportací na smrt zazářil v Terezíně jako hlavní hvězda dětské opery Brundibár – totiž jako představitel samotného Brundibára.

Obsah prezentace „Neobyčejné osudy Židů z jižního Plzeňska“
- Kam nás osudy zavedou
- Pět rodin v rozpětí 10 kilometrů
- Tři rodiny v rozpěti tří kilometrů
- Židovské děti ze Štěnovic
- „Honzík“ Treichlinger
- Chválenice – rodina Tanzerových
- Chválenický vládní komisař Jindřich Smolek
- Konec rodiny Slánských z Nezvěstic
- Helena Hřebíková
- Rudolf Slánský

Anotace textu „Čtyři smutná zastavení v dějinách Židů na Plzeňsku“
Text mapuje antisemitismus v Plzni a historii několika židovských rodin v obcích Štěnovice, Chválenice a Nezvěstice na jižním Plzeňsku.
První zastavení nás zavede do Plzně v době druhé republiky, do doby, kdy v Plzni bujel nenávistný antisemitismus v podání fašistické organizace Vlajka. Zároveň nám přiblíží zoufalý příběh Židů, kteří byli po Křišťálové noci vyháněni ze Sudet právě směrem k Plzni.
Druhé zastavení se již věnuje konkrétní rodině z Plzeňska, a to z  menší obce 11 km jižně od Plzně, Chválenic. Zde žila židovská rodina Tanzerových. Jako by tato rodina byla prokletá již od dob první světové války. Z devítičlenné rodiny umírala v Terezíně jako poslední více než osmdesátiletá matka Rosa Tanzerová.
Třetí zastavení je v obci Štěnovice, 10 minut jízdy od Plzně. Zde bývala nejvýznamnější židovská komunita v blízkém okolí Plzně. Příběh nás seznamuje s rodinami Treichlingerových a Roubíčkových, stejně jako s Hanušem Treichlingerem z Plzně a s Liesel Gertou Kohnerovou. Jirka jako jediný peklo vyhlazovacích táborů přežil a zemřel v roce 2008 v USA. Hanuš Treichlinger proslul jako hlavní hrdina dětské opery Brundibár v Terezíně.
Čtvrté zastavení nás přivede do Nezvěstic. Zde žily dvě židovské rodiny – Slánských a Hřebíkovi. Ani jednu rodinu není možné opominout. Slánských byli v obci mimořádně oblíbení a před transportem se s nimi přišla celá ves rozloučit. Z rodiny vzešel i generální tajemník KSČ Rudolf Slánský. Člověk, který v naší zemi rozpohyboval soukolí nechvalných procesů 50. let a sám v něm nakonec našel smrt. Rodina Hřebíkových měla blízký vztah ke skladateli Leoši Janáčkovi.

Obsah textu „Čtyři smutná zastavení“
Zastavení první – Plzeň za druhé republiky
a)    Antisemitská nenávist plzeňských Vlajkařů
b)    Vyhánění Židů z Německa do Plzně
Zastavení druhé – Chválenice a rodina Tanzerových
a)    Prokletá rodina Tanzerových
b)    Tajemná role Jindřicha Smolka
Zastavení třetí – Štěnovice a Brundibár
a)    Židovské děti ve Štěnovicích
b)    Transporty ze Štěnovic
Zastavení čtvrté – Nezvěstice, Janáček a Rudolf Slánský
a)    Osud židovské rodiny Slánských
b)    Leoš Janáček a rodina Hřebíkových
c)    Rodina Slánských po napadení Sovětského svazu
d)    Smutný konec nezvěstických Židů

Anotace nedokončené povídky „Cesta pro peří“
Hanka a Eva Treichlingerovy ze Štěnovic se s kamarádem Jirkou jednoho mrazivého odpoledne vydají po návratu ze školy do Chválenic k Tanzerovům pro peří. Jedou s panem Treichlingerem na saních a protože je velký mráz, těší se, až jim paní Tanzerová ve Chválenicích udělá horký čaj…