Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Michálkova rodina a její přátelé byli nejen smutnými pozorovateli dramatických událostí, ale i jejich oběťmi. Dům je dnes památkově chráněn, ale jen málokdo z těch, kteří kolem něj projdou, ví, jak těžké chvíle v těchto místech lidé prožívali za 1. světové války, za světové hospodářské krize, za nacistické okupace i za komunistického režimu. Za 1. světové války se staly před domem obětí krvavé lázně děti domáhající se chleba, za nacistické okupace život řady zdejších lidí poznamenaly rozsudky smrti. Protikladem těchto neštěstí byl neobyčejný úspěch firmy Josefa Michálka a mimořádná proslulost lidí z okolí arcibiskupovy maminky Ludmily Michálkové – Graubnerové. Chodila do stejné školy s Jiřím Trnkou, Miroslavem Horníčkem či Bohumilem Konečným a jejím učitelem kreslení byl Josef Skupa…

Příběh je doplněn několika materiály, s jejichž pomocí je možné příběh blíže se žáky rozebrat. V první řadě jde o obrazovou prezentaci, která doplňuje krátký historický text. Na základě textu a prezentace je pak možné při práci se žáky využít přiložený pracovní list. Zvláštní přílohou je vzpomínka Josefa Bukovského (v souvisejících článcích) z doby, kdy byl odsouzen a čekal v Drážďanech na vykonání rozsudku smrti. Josef Bukovský byl původně dělníkem z dílny Josefa Michálka a následně manželem Ludmiliny největší kamarádky Marie Hajšmanové. Z Drážďan uprchl při náletu v únoru 1945 a skrýval se v Praze.