Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Karel Rélink (* 3.8.1880 Praha – † květen 1945  Křivoklát)
Český akademický malíř, ilustrátor, grafik, spisovatel a publicista. Po vystudování Umělecko-průmyslové školy a Akademie výtvarných umění v Praze (speciálka profesora Václava Brožíka) působil jako knižní ilustrátor v Čechách i v zahraničí. Několik let pobýval v Paříži, kde ilustroval časopisy. Za první světové války sloužil v rakousko-uherské armádě jako plukovní malíř. Kreslil ilustrace a obálky pro německé satirické listy. Nakreslil řadu protižidovských karikatur, které vycházely časopisecky (např. ve Vlajce), ilustroval knihy dalších protižidovských autorů a vydal také několik vlastních sbírek karikatur.

Podrobnější informace o autorovi ilustrací ve vztahu k antisemitismu ze studie studie Jiřího Brabce "Antisemitská literatura v době nacistické okupace 1939–1945" (Revolver revue)

"...Poměrně nejznámější osobou z okruhu antisemitů byl již za první republiky Karel Rélink (1890-1945), autor "lidových próz" (28. pluk Pražské děti. Osmadvacátníci, veselí kluci ve válečné vichřici, 1932) a anekdotických vzpomínek na malířskou akademii ze začátku století Pražská bohéma (1932, 2. rozšíř. vyd. 1944), kreslíř (k některým portrétům T. G. Masaryka nebo "zednáře" Alfonse Muchy se ovšem později neznal), karikaturista mnichovského střihu (příspěvky v Humoristických listech, Švandovi dudákovi aj.), ilustrátor knih Popelky Biliánové, Felixe Háje aj. Tuctový umělec upoutal pozornost ve dvacátých letech svými antisemitskými obrazy, které ovšem zastínily jeho vlastenecké žánrové a historické výjevy (dvacet sedm barevných reprodukcí Utrpení českého vojáka v poli, 1922). Za protektorátu se tento "známý akademický natěrač", jak byl kdysi přiléhavě pojmenován v Durychově Rozmachu, stal "vzorem umělců Nové Evropy". Nicméně veřejnost Rélinka dlouho ignorovala. Téměř žádný ohlas neměl jeho cyklus zobrazující staré Slovany v intencích Rukopisů. Marně byla také propagována výstava Rélinkových obrazů a "dokumentů" (seznam zednářských lóží aj.) Žid - nepřítel lidstva, uspořádaná 1939 a 1940 v Praze a v řadě dalších měst. Teprve slavnostní vernisáž Židobolševismus - nepřítel lidstva a jiné obrazy (Praha, březen 1942) dodala oficiální posvěcení těmto obscénním kýčům, z nichž mnohé si odbyly premiéru na výstavě Spása světa - Svobodné zednářství - Rudý teror v Norimberku roku 1935. Byly organizovány hromadné prohlídky, aby se "pracující poučili o židovské zločinnosti a světovém nebezpečí". Rélink měl blízké styky s německými antisemity a nijak neskrýval svůj obdiv k Adolfu Hitlerovi, jehož portrét zdobil výstavní expozici, která představovala skutečně "vyvrcholení Rélinkova celoživotního díla". Obraz "V Tvých šlépejích, svatý Václave" (nad svatozáří namaloval Rélink hákový kříž!) přijal Hitler - jako jediné české dílo - do svého majetku. Již ve dvacátých letech vznikl Rélinkův cyklus alegorických kreseb a maleb, jejichž témata byla čerpána ze spisů Augusta "Rohlinga a podobných badatelů". Mnohdy šlo o ilustrace antisemitských tezí. Své kresby vydával Rélink také v knižní podobě. Zrcadlo Židů. Žid podle Talmudu (1925, teprve 1933 byla kniha zabavena, 2. vyd. s názvem Židovské zrcadlo, 1939, německé vydání 1926). Podobné provenience byly také "úvahy z deníku pravého humanisty s dvaceti celostrannými kresbami" Spása světa (1926). Zmatený text, jakási směsice anekdot, vulgárních parodií, obscénních historek, musel ovšem také obsahovat útok proti "kabalisticko-kubisticky bolševickému umění". Do politického světa se Rélink vypravil ve dvou publikacích. Ve veršované hře "pro loutková divadla" Nenažranski, ministr humanista-filistr čili Kdo do tebe tvrdou palicí - ty na něho měkkou (ministerskou) stolicí (1926), pamfletu proti ministru zahraničí Edvardu Benešovi, a v sebraných článcích, verších a kresbách, původně publikovaných ve fašistických listech - Vývin židomarxisty (1938). Rélinkův křečovitý triviální "humor" byl odmítán i v bulvárních humoristických listech. Nacistická okupace pro Rélinka představovala jakousi satisfakci za dosavadní úsilí. Podobně jako další "zneuznaní" využil Rélink protektorátního režimu k zesíleným útokům proti představitelům moderních "ismů", "těmto travičům svěžího pramene národní kultury". Patologickou nenávistí pronásledoval zejména spolek Mánes, který zaštiťoval "křovácké internacionální škváry a la Filla, Štyrský, Toyen, Hoffmeister", včetně "gutfreundovské plísně". Ale seznam umělců, které Rélink denuncoval, byl značně delší: Blažíček, Muzika, Obrovský, Špála ad. ad. V květnu 1945 spáchal Rélink sebevraždu.
Rélink nebyl sám, kdo využil nacistické přízně. V okruhu antisemitů se často vyskytovali "zneuznaní umělci", ambiciózní grafomani, kteří se dívali s neskrývanou nenávistí na moderní tvorbu, nedostupnou pro jejich chápání. Hitlerovo tažení proti zvrhlému židovskému umění utvrzovalo tyto outsidery v představě, že příčina jejich neúspěchu spočívá v židovském spiknutí a v demokratických institucích. Jejich tuctové práce se proto pohybovaly na okraji literární a dramatické tvorby, bez jakékoli pozornosti kritiky..."

Úryvek ze studie Jiřího Brabce, pojednávající o projevech antisemitismu u českých novinářů, publicistů i spisovatelů. Spolu s řadou textových a obrazových příloh je text v úplnosti otištěn v časopise Revolver Revue č. 50. Ukázka z úvodu studie dostupná z http://www.revolverrevue.cz/antisemitska-literatura-v-dobe-nacisticke-okupace-1939-1945

Bibliografický údaj o knize: "Zrcadlo židů" - "Žid podle Talmudu" - Dle známých badatelů rabínské literatury jako: Dr. De Lamarque-a, Pontigny, Drumonta, dr. Briemanna (Justus), dr. A. Rohlinga, Ljutostanského. Nákladem vlastním, 1925, Ilustrace: Karel Rélink

Součástí tohoto dokumentu je také pracovní list pro studenty, který najdete v příloze:
Pracovní list se zaměřuje na problematiku antisemitismu, která má hluboké kořeny také v českém prostředí. Jednou z nejznámějších a nejpokleslejších ukázek tohoto specifického „žánru“ je kniha „Zrcadlo Židů“ z roku 1925, kterou napsal a ilustracemi doprovodil Karel Rélink. Materiál určený pro gymnazisty a studenty středních škol obsahuje čtyři karikatury z tohoto díla. Studenti mají za úkol rozebrat tento historický pramen a pokusit se jej správně interpretovat. Díky mnohdy velmi symbolické povaze karikatur může být interpretace obtížnější. Tento pramen je poté dobrým základem pro diskuzi ve skupinách.