
Československo v letech 1945-1948
Hospodářská spolupráce s neutrálními kapitalistickými státy v éře Gottwaldova režimu

Přinášíme vám mikrostudii Ondřeje Fišera (nar. 1992), který je studentem doktorského oboru Soudobé dějiny na Ženevské univerzitě. Jeho výzkum se zaměřuje na hospodářské a politické dějiny studené války a klade zvláštní důraz na příčiny, formy a následky výměny zboží a know-how mezi oběma geopolitickými bloky.
Vysídlení německého obyvatelstva z Československa


Odsun, transfer, vysídlení, vyhnání, Vertreibung či Aussiedlung. Asi nejfrekventovanější pojmy, které označují nucený odchod Němců z Československa. Ani po více než sedmdesáti letech se nepodařilo najít vzájemný konsenzus mezi oběma národy, ačkoliv oba podnikly od pádu komunismu celou řadu ústupků a vstřícných kroků, jak v politické sféře...
Osvobozeni k nesvobodě

Text Adama Drdy hodnotí osvobození Československa v kontextu končící válečné katastrofy a také v souvislostech poválečného vnitřního i zahraničně-politického směřování Československa. Byl napsán pro metodickou publikaci Pětačtyřicátý a nesl podtitul "K výročí konce druhé světové války v Československu".
Československo mezi válkou a komunistickou totalitou (1945-1948)


Když po šesti letech nesvobody přiletěla 10. května 1945 do Prahy československá vláda, vítali ji nejen obyvatelé hlavního města s nadšením a nadějemi. Všichni věřili, že začíná období svobodného rozvoje, demokracie a prosperity, které není ničím ohroženo. Vždyť agresivní nepřátelské Německo leželo v troskách a v Čechách si podali ruce os...
Příběh poválečného násilí - topoľčanský protižidovský pogrom z 24. září 1945


Na Slovensku se po skončení II. světové války odehrála 24. září 1945 tragédie, která svým tragickým významem překročila rámec regionálních dějin. Text rekapituluje události protižidovského pogromu v Topoľčanech, jehož strůjci jakoby vrátili čas válečné hrůzy o několik let zpět.
Soud s vrahem „Pinďou", velitelem terezínské Malé pevnosti, Heinrichem Jöckelem


Dne 25. října 1946 byl v Litoměřicích popraven válečný zločinec, bývalý velitel Malé pevnosti Heinrich Jöckel. Vězni mu dali přezdívku „Pinďa“.Text rekapituluje jeho sadistické činy za války, poválečný útěk, odhalení, návrat do Terezína, soud v Litoměřicích a zasloužený trest.
Přemysl Pitter a Akce Zámky


Konec války. Radost, shledání a návrat domů. Ne pro každého v osvobozeném Československu byly květnové dny roku 1945 návratem do bezproblémové reality. V Praze a dalších obcích pokračovala národní revoluce. Jedním z občanů republiky byl muž, který se rozhodl svým postojem jednoznačně postavit etnickému násilí. Jmenoval se Přemysl Pitter....
Internační tábor Hanke

Text naučné cedulky, kterou slavnostně odhalil v neděli 21. června 2015 na místě bývalého tábora "Hanke" ostravský okrašlovací spolek, popisuje v krátkosti poválečnou atmosféru Ostravy, historii internačního tábora a nelidské činy páchané v něm, nabízí citace dobových dokumentů a především odkazy na literaturu k tématu.
Ostrava od osvobození do počátku 50. let 20. století (1945-1952)


Studie přináší základní informace k dějinám Ostravy v letech 1945-1952. Popisuje osvobozování Ostravy, obnovu města, komunistický převrat v roce 1948 a jeho důsledky, budování těžkého průmyslu, represe proti odpůrcům režimu a politické procesy.
Táborová soustava na Ostravsku a poválečná perzekuce německého obyvatelstva


Studie shrnuje základní poznatky k poválečné perzekuci německého obyvatelstva Ostravy a okolí, od divokých "akcí", přes internaci a vznik soustavy pracovních táborů. Autor s využitím citací dobových pramenů rovněž vykresluje životní podmínky internovaných.
Sborník ze studentské konference Vyhnání, vysídlení, odsun?


V příloze si můžete stáhnout sedm desítek stran sborníku, který obdrželi v březnu 2013 účastníci studentské konference na Gymnáziu Olgy Havlové v Ostravě Porubě. VIII. ročník konference byl nazván Vyhnání, vysídlení, odsun? Konference se konala v rámci projektu Moderní dějiny do škol, který je financován z prostředků ESF a státního rozpoč...
Opravdu jen excesy? Národní očista v českých zemích po květnu 1945




Text historika Matěje Spurného ze sdružení ANTIKOMPLEX na téma násilí v prvních poválečných měsících v Československu. Účelem tohoto textu není podat výčet násilností, k nimž v českých zemích došlo v prvních měsících po válce. Cílem této studie je zařadit bezprostředně poválečné násilí v českých zemích do širšího kontextu plánů a počátků ...
Revoluční gardy aneb vzhůru do pohraničí!


Text historika Jana Gebharta je věnován prvním týdnům po skončení druhé světové války v pohraničí Československa. Autor ve svém textu uvádí do problematiky poválečných násilností a tzv. "divokého odsunu." Zaměřuje se na formování dobrovolnických oddílů, zejména nechvalně známých Revolučních gard a jejich násilností a zločinů na německém o...
Retribuce a otázka viny. Několik případů z retribuční praxe podle „malého“ dekretu.


Předkládaný text je praktickou ukázkou souzení podle „malého“ retribučního dekretu v Ostravě v letech 1945-1947. Autorka si z pestré škály trestných činů vybrala dva nejfrekventovanější druhy žalob: případy „odrodilých“ Čechů a procesy s řadovými členy fašistické Vlajky. Snaží se na konkrétních případech poukázat na problematičnost retrib...
Než začalo kádrování


Přečtěte si stručné zamyšlení nad vývojem českých politických stran, státu a státní správa před rokem 1948.
Retribuce 1945-1948



Text představuje systém retribučního soudnictví v českých zemích v letech 1945-1948, popisuje společenskou a politickou situaci, která umožnila realizaci retribuční normotvorby, poskytuje stručný přehled o činnosti Národního soudu, mimořádných lidových soudů a trestních nalézacích komisí. Text se opírá o spisový materiál retribučních soud...
Osudy ruské emigrace v ČSR po r. 1945


Text analyzuje protiprávní únosy ruské emigrantské komunity sovětskými vojsky na území Československa v závěru druhé světové války. Autorka popisuje průběh zatýkání, deportace, zkoumá strukturu zatčených podle věku, vzdělání a sociálního zařazení. Studie se dále snaží rekonstruovat osudy přeživších po návratu ze sovětských táborů.
Politický systém českých zemí v letech 1945-1946


Text analyzuje kořeny a utváření politického systému českých zemí v letech 1945-1946 a pokouší se vymezit jevy typické pro rodící se systém "uzavřené plurality", v závěru přináší odkazy na rozsáhlou (odbornou i memoárovou) literaturu k této problematice.
Útěk a vyhnání 160 000 sudetských Němců do Rakouska – historický vývoj a příčiny událostí v létě 1945


Historické shrnutí kořenů, příčin a průběhu událostí, které po skončení II. světové války naprosto změnily etnickou mapu znovuzrozené ČSR. Se zvláštním přihlédnutím k tomu, jak se vyvíjely představy o budoucnosti českých Němců již za války.
Jak to bylo s demisemi v únoru 1948

Když v roce 1971, po necelém čtvrt století, Pavel Tigrid v eseji Ve stínu lípy hodnotil literaturu o únoru 1948, napsal mj.: [i po pětadvaceti letech jsou stále] citelné mezery faktografické, chybí dokumentace k jistým mezinárodně politickým souvislostem, výpovědi účastníků si často odporují a nános ideologických a propagačních frází v ko...
- <<
- <
- 1
- >
- >>