Přinášíme vám mikrostudii Ondřeje Fišera (nar. 1992), který je studentem doktorského oboru Soudobé dějiny na Ženevské univerzitě. Jeho výzkum se zaměřuje na hospodářské a politické dějiny studené války a klade zvláštní důraz na příčiny, formy a následky výměny zboží a know-how mezi oběma geopolitickými bloky.

Odsun, transfer, vysídlení, vyhnání, Vertreibung či Aussiedlung. Asi nejfrekventovanější pojmy, které označují nucený odchod Němců z Československa. Ani po více než sedmdesáti letech se nepodařilo najít vzájemný konsenzus mezi oběma národy, ačkoliv oba podnikly od pádu komunismu celou řadu ústupků a vstřícných kroků, jak v politické sféře...

Text Adama Drdy hodnotí osvobození Československa v kontextu končící válečné katastrofy a také v souvislostech poválečného vnitřního i zahraničně-politického směřování Československa. Byl napsán pro metodickou publikaci Pětačtyřicátý a nesl podtitul "K výročí konce druhé světové války v Československu".

Když po šesti letech nesvobody přiletěla 10. května 1945 do Prahy československá vláda, vítali ji nejen obyvatelé hlavního města s nadšením a nadějemi. Všichni věřili, že začíná období svobodného rozvoje, demokracie a prosperity, které není ničím ohroženo. Vždyť agresivní nepřátelské Německo leželo v troskách a v Čechách si podali ruce os...

Na Slovensku se po skončení II. světové války odehrála 24. září 1945 tragédie, která svým tragickým významem překročila rámec regionálních dějin. Text rekapituluje události protižidovského pogromu v Topoľčanech, jehož strůjci jakoby vrátili čas válečné hrůzy o několik let zpět. 

Dne 25. října 1946 byl v Litoměřicích popraven válečný zločinec, bývalý velitel Malé pevnosti Heinrich Jöckel. Vězni mu dali přezdívku „Pinďa“.Text rekapituluje jeho sadistické činy za války, poválečný útěk, odhalení, návrat do Terezína, soud v Litoměřicích a zasloužený trest.

Konec války. Radost, shledání a návrat domů. Ne pro každého v osvobozeném Československu byly květnové dny roku 1945 návratem do bezproblémové reality.  V Praze a dalších obcích pokračovala národní revoluce. Jedním z občanů republiky byl muž, který se rozhodl svým postojem jednoznačně postavit etnickému násilí. Jmenoval se Přemysl Pitter....

Text naučné cedulky, kterou slavnostně odhalil v neděli 21. června 2015 na místě bývalého tábora "Hanke" ostravský okrašlovací spolek, popisuje v krátkosti poválečnou atmosféru Ostravy, historii internačního tábora a nelidské činy páchané v něm, nabízí citace dobových dokumentů a především odkazy na literaturu k tématu.

Studie přináší základní informace k dějinám Ostravy v letech 1945-1952. Popisuje osvobozování Ostravy, obnovu města, komunistický převrat v roce 1948 a jeho důsledky, budování těžkého průmyslu, represe proti odpůrcům režimu a politické procesy.

Studie shrnuje základní poznatky k poválečné perzekuci německého obyvatelstva Ostravy a okolí, od divokých "akcí", přes internaci a vznik soustavy pracovních táborů. Autor s využitím citací dobových pramenů rovněž vykresluje životní podmínky internovaných.

V příloze si můžete stáhnout sedm desítek stran sborníku, který obdrželi v březnu 2013 účastníci studentské konference na Gymnáziu Olgy Havlové v Ostravě Porubě. VIII. ročník konference byl nazván Vyhnání, vysídlení, odsun? Konference se konala v rámci projektu Moderní dějiny do škol, který je financován z prostředků ESF a státního rozpoč...

Text historika Matěje Spurného ze sdružení ANTIKOMPLEX na téma násilí v prvních poválečných měsících v Československu. Účelem tohoto textu není podat výčet násilností, k nimž v českých zemích došlo v prvních měsících po válce. Cílem této studie je zařadit bezprostředně poválečné násilí v českých zemích do širšího kontextu plánů a počátků ...

Text historika Jana Gebharta je věnován prvním týdnům po skončení druhé světové války v pohraničí Československa. Autor ve svém textu uvádí do problematiky poválečných násilností a tzv. "divokého odsunu." Zaměřuje se na formování dobrovolnických oddílů, zejména nechvalně známých Revolučních gard a jejich násilností a zločinů na německém o...

Předkládaný text je praktickou ukázkou souzení podle „malého“ retribučního dekretu v Ostravě v letech 1945-1947. Autorka si z pestré škály trestných činů vybrala dva nejfrekventovanější druhy žalob: případy „odrodilých“ Čechů a procesy s řadovými členy fašistické Vlajky. Snaží se na konkrétních případech poukázat na problematičnost retrib...

Přečtěte si stručné zamyšlení nad vývojem českých politických stran, státu a státní správa před rokem 1948.

Text představuje systém retribučního soudnictví v českých zemích v letech 1945-1948, popisuje společenskou a politickou situaci, která umožnila realizaci retribuční normotvorby, poskytuje stručný přehled o činnosti Národního soudu, mimořádných lidových soudů a trestních nalézacích komisí. Text se opírá o spisový materiál retribučních soud...

Text analyzuje protiprávní únosy ruské emigrantské komunity sovětskými vojsky na území Československa v závěru druhé světové války. Autorka popisuje průběh zatýkání, deportace, zkoumá strukturu zatčených podle věku, vzdělání a sociálního zařazení. Studie se dále snaží rekonstruovat osudy přeživších po návratu ze sovětských táborů.

Text analyzuje kořeny a utváření politického systému českých zemí v letech 1945-1946 a pokouší se vymezit jevy typické pro rodící se systém "uzavřené plurality", v závěru přináší odkazy na rozsáhlou (odbornou i memoárovou) literaturu k této problematice.

Historické shrnutí kořenů, příčin a průběhu událostí, které po skončení II. světové války naprosto změnily etnickou mapu znovuzrozené ČSR. Se zvláštním přihlédnutím k tomu, jak se vyvíjely představy o budoucnosti českých Němců již za války.

Když v roce 1971, po necelém čtvrt století, Pavel Tigrid v eseji Ve stínu lípy hodnotil literaturu o únoru 1948, napsal mj.: [i po pětadvaceti letech jsou stále] citelné mezery faktografické, chybí dokumentace k jistým mezinárodně politickým souvislostem, výpovědi účastníků si často odporují a nános ideologických a propagačních frází v ko...