Když po šesti letech nesvobody přiletěla 10. května 1945 do Prahy československá vláda, vítali ji nejen obyvatelé hlavního města s nadšením a nadějemi. Všichni věřili, že začíná období svobodného rozvoje, demokracie a prosperity, které není ničím ohroženo. Vždyť agresivní nepřátelské Německo leželo v troskách a v Čechách si podali ruce osvoboditelé z řad sovětské i americké armády. Nikdo netušil, jde o iluzi, která potrvá jen necelé tři roky, a že toto nedlouhé období skončí nastolením nové totality, podstatně delší, než byla ta, která právě skončila.