Jedinečnost Langrova svědectví v jeho Devíti branách či studiích roztroušených po nejrůznějších židovských periodikách spočívá v tom, že Langer sám se stal součástí chasídského světa. Jiří Langer nebyl etnografem. Neobjížděl jednotlivé chasidské vesnice s magnetofonem a fotoaparátem a nesbíral ukázky jednotlivých krojů, jak se to stalo módou u nové generace etnografů v Rusku na začátku dvacátého století. Na druhou stranu Jiří Langer nebyl ani nekritickým obdivovatelem chasidského hnutí tak jako Martin Buber, který přes svůj zájem o chasidské prostředí nikdy nezakusil jeho každodennost. Syn vinohradského obchodníka každodennost chasidského světa zažil, a také si ji osvojil. Jedinečná zkušenost soužití s chasidy tak dalekosáhle ovlivnila celý zbytek jeho života...

Studii, která byla publikována v Židovské ročence (2000-2001), publikujeme v příloze po dohodě a se svolením autorky.

Základní informace o Jiřím Langerovi i dvě fotografie najdete na webu www.frantiseklanger.cz