Měla tahle krátká básnička Egona Bondyho pěkně zajímavý osud – ze samizdatového vydání se dostala do podzemí a utajovaných zkušeben, později i na tancovačky, aby nakonec doputovala až do Národního divadla.

Studie popisuje situaci na poli neoficiální kultury v období tzv. normalizace na příkladě undergoundových komunit. Komunita na Nové Vísce byla zásadní komunitou, která kdy vůbec na území tehdejšího Československa vznikla. Po jejím konci se již nikdy nic podobného v takovém rozsahu vytvořit nepodařilo, už jen proto, že se spousta lidí rozh...

Text sleduje nakolik se ženy podílely na činnosti protirežimní opozice (a to zejména v prostředí nejznámější nezávislé iniciativy, Charty 77) v sedmdesátých a osmdesátých letech ve 20. století a hledá důvody, proč se v disentu kriticky téměř nedebatovalo o roli žen v československé společnosti.

Dvacátého osmého ledna 1977 se v Národním divadle konalo shromáždění, na němž měli umělci, a to zejména herci, odsoudit signatáře Charty 77, která ovšem v Československu nebyla nikde zveřejněna. Na toto shromáždění a na celou kampaň spjatou s takzvanou Antichartou zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Studie se zabývá postavením katolické církve v Československu v období normalizace. Popisuje stručně stav církve po kruté perzekuci v 50. letech. Věnuje se období vlády prezidenta Novotného a zlomovému roku 1968, kdy i církev žila ve velkém očekávání zlepšení poměrů a vztahu se státní mocí. Jádrem celé studie je období tzv. normalizace, k...

Studie Oldřicha Tůmy (ÚSD) analyzuje základní aspekty problému normalizace. Samotný pojem, časové vymezení, hledání příčin úspěchů konsolidace a jejich hlavních aktérů. Zabývá se rovněž případnými specifiky období, jež označujeme jako normalizační, tedy téměř celému dvacetiletí, k němuž je začátek sedmdesátých let jen úvodem.

Studie Oldřicha Tůmy (ÚSD) se zaměřuje z různých perspektiv na politickou kulturu 70. a 80. let v Československu a její proměny. Sleduje, jakým způsobem se v daném dvacetiletí měnily převládající postoje, přesvědčení a způsoby jednání, a to na všech třech relevantních úrovních – režim, opozice, společnost.

„Následující řádky podávají stručný návod k tomu, jak se může člověk proměnit z celkem nenápadného umělce a bohéma v nejdůležitější osobnost své země, v tvůrce jejích dějin a svobody.“ Tento neobyčejně zajímavý text popisuje ponurou dobu nastupující normalizace, formování opozice s důrazem na aktivity Václava Havla, který v roce 1975 otev...

Text historika Petra Blažka je anotací rozsáhlejšího článku, který byl v roce 2008 publikován ve sborníku DEVÁTÁ, Markéta – SUK, Jiří – TŮMA, Oldřich (eds.): Charta 77. Od obhajoby lidských práv k demokratické revoluci. 1977–1989. Sborník z konference k 30. výročí Charty 77. Praha, 21.–23. března 2007. ÚSD AV ČR – FF UK, Praha 2008, s. 22...

Jan Patočka - Filosof. V I. 1937-1939, 1945-1948 a 1968-1972 učil na FF UK. V „mezidobích“ pak působil mj. v Ústavu T. G. Masaryka nebo ve Filosofickém ústavu ČSAV. Vytvořil tzv. bytovou univerzitu. Signatář a jeden z prvních tří mluvčích Charty 77, Zemřel na následky policejního pronásledování.

Spolu s polskou Solidaritou byla a dodnes je Charta 77 nejznámějším projevem občanského odporu a demokratické opozice proti diktatuře komunistických stran v pozdním období státního socialismu ve střední Evropě. Zamyšlení nad způsobem vnímání Charty a jejích hlavních představitelů za obzorem českých pohraničních hor, přesněji nad výraznou ...

"Když 21. srpna 1968 obsadily Československo armády Varšavské smlouvy, šokovaní lidé reagovali různě. Někteří se postavili proti tankům, jiní se snažili s vojáky diskutovat, mnozí plakali. Ale objevila se ještě jedna reakce – humor." Článek Pavlíny Kourové o spontánní reakci českolovenské veřejnosti na srpnovou invazi.

Život Miroslava Skalického přezdívaného Skalák je příkladem Havlova „života v pravdě“, věrnosti sobě samému, vnitřní svobody a nezávislosti na establishmentu jakéhokoliv typu. Seznamte se s osobností navrženou na letošní Cenu příběhů bezpráví.

Přinášíme vám vzácnou vzpomínku na spisovatele Jaromíra Šavrdu z pera jeho bývalé studentky Ireny Hrubé. Text byl iniciován přáním její spolužačky a rovněž četbou práce Jakuba Adámka "Jaromír Šavrda - Svědectví Ostravy", kterou jsme publikovali na našem portále. Tato studie autorku vzpomínky v mnoha ohledech překvapila neznámými skutečnos...

Text rozebírá charakter československého komunistického režimu v dvou dekádách předcházejících listopadu 1989. Je v něm mimo jiné zohledněn vliv Sovětského svazu a vývoje v zemích východního bloku včetně Polska v závěru 80. let na československou situaci.

Studie se zabývá životem a dílem ostravského spisovatele, novináře a disidenta Jaromíra Šavrdy, poukazuje na obtížnost disidentské činnosti na severní Moravě a se zvláštním důrazem pak mapuje odkaz činnosti Jaromíra Šavrdy. Práce se opírá o literární prameny, archivní dokumenty, dobový tisk, webové stránky i rozhovory s pamětníky.

Text Oldřicha Tůmy z knihy České průšvihy popisuje průběh prvního výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, kdy došlo na řadě míst naší země k brutálnímu potlačení protestních demonstrací. Rok po invazi proti bezbranným demonstrujícícm nestáli sovětští vojáci, nýbrž sami Češi...

Posledních pět měsíců komunistické diktatury petiční optikou. Petici Několik vět zveřejnila ve čtvrtek 29. června 1989 rozhlasová stanice Svobodná Evropa ve večerním pořadu Události a názory spolu s výběrem jmen prvních signatářů. Téhož dne odvysílal text Několika vět i Hlas Ameriky a BBC, následující den jej v plném znění zveřejnil vídeň...

Zásah bezpečnostních složek proti demonstrantům na Václavském náměstí 20.– 21. srpna 1989.

V březnu 1969 se v tehdejší Československé socialistické republice odehrály události, které znamenaly defi nitivní konec reformního komunistického programu jara 1968. Vyprovokovaly je dva hokejové zápasy, respektive nezvládnutí situace po druhém z nich. Především zdemolované zařízení sovětské letecké společnosti Aerofl ot na pražském Václ...