Metodika
K volbám do zemských a obecních zastupitelstev v okrese Frývaldov v roce 1935
Článek vychází z hlášení československých bezpečnostních a správních orgánů o průběhu voleb v okrese Frývaldov (Jeseník) v roce 1935 a na jejich základě popisuje tehdejší nálady obyvatelstva a jeho představy o budoucím vývoji. Text se snaží na příkladu konkrétního pohraničního regionu ilustrovat příčiny úspěchu Henleinovy Sudetoněmecké st...
Židovská náboženská komunita v českých zemích mezi válkami
Studie se snaží nalézt odpověď na otázku, co bylo příčinou zásadní proměny v životě Židů a židovské náboženské komunity v českých zemích, autorka analyzuje dlouhodobý proces, který se odvíjel již od konce 19. a počátku 20. století a který kulminoval v období první československé republiky.
Rozvědčík z Ostravy u Hitlerova „Vlčího doupěte"
Studie Mečislava Boráka přibližuje čtenářům neznámé válečné osudy Jana Borovce (1923-1944?), který jako ruský rozvědčík a radista skupiny Progress plnil jeden z nejvýznamnějších výzvědných úkolů v okolí Hitlerova "Vlčího doupěte" (Wolfsschanze). Tento dramatický příběh zůstal dlouhá léta české veřejnosti téměř neznámý.
Rok Velkého teroru na Žytomyrsku (září 1937– září 1938) a jeho české oběti
Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy popisuje osudy Čechů na Žytomyrsku v období sovětských politických represí v letech 1937 až 1938, kdy byli jako občané „cizího“ původu výrazně ohroženi. Také proto, že se koncem třicátých let dostali do vedení Žytomyrské oblastní správy NKVD velmi krutí lidé.
Represivní politika sovětského režimu
Kapitola z knihy profesora Mečislava Boráka Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953 přehledně shrnuje jednotlivé fáze ve vývoji represivní politiky sovětského režimu od revoluce a občanské války, přes léta dvacátá až k hrůznému období Velkého teroru třicátých let 20. století. V textu jsou r...
Nástup Velkého teroru v Moskvě
Kapitola z knihy profesora Mečislava Boráka Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953 popisuje jaké instituce se podílely na rozpoutání a chodu politických represí stalinské éry v Moskvě a také místa, kde byly oběti teroru pohřbívány a zpopelňovány. Uvádí rovněž životopisné medailony českých ...
Komentář k vybraným dílům spisovatele Jiřího Weila
Komentář k dílům českého prozaika, překladatele a publicisty Jiřího Weila, především k těm, která jsou zasvěcena tématům pronásledování a persekuce československých Židů za II. světové války. Toto stěžejní Weilovo poválečné téma autor sleduje v textech Život s hvězdou, Žalozpěv za 77 297 obětí a Na střeše je Mendelssohn....
Vinnycja – symbol zločinů sovětského režimu
Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy je zasvěcena tragickým událostem ve Vinnycji, ukrajinském městě, které se stalo za Velkého teroru dějištěm masových poprav občanů sovětskými bezpečnostními orgány. Hromadné hroby však vydaly své svědectví ještě za války, v roce 1943.
Modernita a holocaust
Zygmunta Baumana inspirovala k napsání Modernity a holocaustu jeho žena Janina, která přežila holocaust a o svých zážitcích napsala v 80. letech knihu Winter in the Morning: A Young Girl's Life in the Warsaw Ghetto, 1939-1945. Bauman byl už v té době předním světovým sociologem a uvědomil si, jak málo je holocaust „prozkoumán“ očima socio...
Pracovní komando STALAG VIIID TESCHEN v Karvinné a italský zajatec Paolo Complojer
Vojenské zajatecké tábrory na území ČR z období druhé světové války si určitě zasluhují naši pozornost, protože laická veřejnost o nich mnoho neví. Informace, jenž vám předkládáme byly prezentovány na mezinárodní konferenci Čas - místa - lidé, která byla tematicky zaměřena na systém nacistických táborů v letech 2. světové války. Pořádalo ...
Politický teror sovětského režimu na Ukrajině a jeho oběti (1918–1938)
Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy popisuje události, které tragicky poznamenaly osudy Čechů na Ukrajině v době komunistické vlády. Především se zaměřuje na období občanské války a 20. let, likvidaci kulaků, hladomor, příprava, průběh a specifika Velkého teroru v 30. letech 20. století.
Proces s Rudolfem Slánským a proces s manžely Rosenbergovými: komparace politických procesů 50. let
Shrnující text se věnuje fenoménu politických soudních procesů z 50. let 20. století, které jsou dodnes cennou výpovědí o dobových poměrech. Proces s Rudolfem Slánským se od procesu s manžely Rosenbergovými jistě v mnohém liší, ale můžeme v nich rovněž nalézt nejednu paralelu.
Od pochybování k popírání holocaustu – mystifikace druhé a třetí generace, meze svobody
V nedávné době se média začala opět zajímat o tzv. popírače holocaustu. O koho se jedná a co je jejich cílem? Bylo by mylné domnívat se, že se jedná o nepříčetné blázny, jejichž výroky a „vědecké práce“ zůstávají bez odezvy. Na konci 20. století bylo dokonce otevřeno několik „výzkumných“ pracovišť, za všechny jmenujme alespoň Institut pro...
Historická reflexe Katyňského masakru a jeho vliv na polsko-ruské vztahy
Text na základě studia odborné literatury popsuje katyňský masakr, při kterém na jaře roku 1940 sovětská NKVD povraždila přes dvacet tisíc příslušníků polské národní elity, jako historickou událost a zejména pak klade důraz na tzv. „druhý život“ oné události. Proto je věnována pozornost událostem, které po masakru následovaly, a to až do...
Mediální obraz války ve Vietnamu ve filmovém zpracování - analýza snímků Zelené barety a Četa
Text se věnuje fenoménu Vietnamské války a způsobům její prezentace v kinematografii. Analyzuje dva americké snímky, jejichž děj se odehrává na bojišti tohoto konfliktu. Jedná se o film Zelené barety z roku 1968 a Četa z roku 1986. Přestože filmy spojuje stejná historická událost, její pojetí se v obou snímcích značně liší.
Význam činu Jana Palacha ve vzpomínkách pamětníků
Pracovní listy pro žáky napomohou s využitím textů různých autorů i pramenů přemýšlet o smyslu činu Jana Palacha, jeho myšlenkách a postojích, které mohou být pro náš život inspirací i v současnosti.
Vychovatelem v táboře smrti - Fredy Hirsch
Válka po sobě zanechává převážně příběhy zločinců a hrdinů. Oba pomyslné póly na sebe pochopitelně snáze upoutávají pozornost. Jedním z těch, kteří se pro svůj hluboce humánní postoj stali legendou, byl i Alfred (Fredy) Hirsch. Nebyl však vojákem ani odbojářem. Jednalo se o mladého židovského muže, který v nejtěžších chvílích svého života...
Atentát na Aloise Rašína
Atentát na ministra financí Aloise Rašína z 5. ledna 1923 je zatím jediným dokonaným atentátem na vysokého ústavního činitele v našich moderních dějinách. Na vraha, mladého anarchokomunistu Josefa Šoupala, i na jeho oběť, politika proslulého mimo jiné politikou rozpočtových škrtů, zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.
Z nacistického koncentračního tábora do sovětských gulagů
Studie profesora Mečislava Boráka se věnuje osudům ostravských Židů z transportů do Niska nad Sanem, popisuje okolnosti, za nichž se deportovaní ostravští Židé dostali do Sovětského svazu a snažili se najít své místo v sovětské společnosti, zmiňuje jejich tragické osudy spojené s dalšími deportacemi, vyhnanstvím a nucenou prací v sovětský...
Práce za hradbami ghetta - Terezínská pracovní komanda
Text připomíná dodnes pozapomenutou kapitolu dějin holocaustu. Vedle obvykle připomínaných míst lidského ponížení a utrpení existuje řada méně známých lokalit, které sehrály v mnohovrstevnatém procesu rasového bezpráví nezanedbatelnou roli. Autor popisuje pracovní komanda, vysílaná k pracovnímu nasazení mimo prostor Terezína.