Studie Mečislava Boráka přibližuje čtenářům neznámé válečné osudy Jana Borovce (1923-1944?), který jako ruský rozvědčík a radista skupiny Progress plnil jeden z nejvýznamnějších výzvědných úkolů v okolí Hitlerova "Vlčího doupěte" (Wolfsschanze). Tento dramatický příběh zůstal dlouhá léta české veřejnosti téměř neznámý.

Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy popisuje osudy Čechů na Žytomyrsku v období sovětských politických represí v letech 1937 až 1938, kdy byli jako občané „cizího“ původu výrazně ohroženi. Také proto, že se koncem třicátých let dostali do vedení Žytomyrské oblastní správy NKVD velmi krutí lidé.

Kapitola z knihy profesora Mečislava Boráka Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953 přehledně shrnuje jednotlivé fáze ve vývoji represivní politiky sovětského režimu od revoluce a občanské války, přes léta dvacátá až k hrůznému období Velkého teroru třicátých let 20. století. V textu jsou r...

Kapitola z knihy profesora Mečislava Boráka Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953 popisuje jaké instituce se podílely na rozpoutání a chodu politických represí stalinské éry v Moskvě a také místa, kde byly oběti teroru pohřbívány a zpopelňovány. Uvádí rovněž životopisné medailony českých ...

Komentář k dílům českého prozaika, překladatele a publicisty Jiřího Weila, především k těm, která jsou zasvěcena tématům pronásledování a persekuce československých Židů za II. světové války. Toto stěžejní Weilovo poválečné téma autor sleduje v textech Život s hvězdou, Žalozpěv za 77 297 obětí a Na střeše je Mendelssohn....

Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy je zasvěcena tragickým událostem ve Vinnycji, ukrajinském městě, které se stalo za Velkého teroru dějištěm masových poprav občanů sovětskými bezpečnostními orgány. Hromadné hroby však vydaly své svědectví ještě za války, v roce 1943.

Zygmunta Baumana inspirovala k napsání Modernity a holocaustu jeho žena Janina, která přežila holocaust a o svých zážitcích napsala v 80. letech knihu Winter in the Morning: A Young Girl's Life in the Warsaw Ghetto, 1939-1945. Bauman byl už v té době předním světovým sociologem a uvědomil si, jak málo je holocaust „prozkoumán“ očima socio...

Vojenské zajatecké tábrory na území ČR z období druhé světové války si určitě zasluhují naši pozornost, protože laická veřejnost o nich mnoho neví. Informace, jenž vám předkládáme byly prezentovány na mezinárodní konferenci Čas - místa - lidé, která byla tematicky zaměřena na systém nacistických táborů v letech 2. světové války. Pořádalo ...

Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy popisuje události, které tragicky poznamenaly osudy Čechů na Ukrajině v době komunistické vlády. Především se zaměřuje na období občanské války a 20. let, likvidaci kulaků, hladomor, příprava, průběh a specifika Velkého teroru v 30. letech 20. století.

Shrnující text se věnuje fenoménu politických soudních procesů z 50. let 20. století, které jsou dodnes cennou výpovědí o dobových poměrech. Proces s Rudolfem Slánským se od procesu s manžely Rosenbergovými jistě v mnohém liší, ale můžeme v nich rovněž nalézt nejednu paralelu.

V nedávné době se média začala opět zajímat o tzv. popírače holocaustu. O koho se jedná a co je jejich cílem? Bylo by mylné domnívat se, že se jedná o nepříčetné blázny, jejichž výroky a „vědecké práce“ zůstávají bez odezvy. Na konci 20. století bylo dokonce otevřeno několik „výzkumných“ pracovišť, za všechny jmenujme alespoň Institut pro...

Text na základě studia odborné literatury popsuje katyňský masakr, při kterém na jaře roku 1940 sovětská NKVD povraždila přes dvacet tisíc příslušníků polské národní elity,  jako historickou událost a zejména pak klade důraz na tzv. „druhý život“ oné události. Proto je věnována pozornost událostem, které po masakru následovaly, a to až do...

Text se věnuje fenoménu Vietnamské války a způsobům její prezentace v kinematografii. Analyzuje dva americké snímky, jejichž děj se odehrává na bojišti tohoto konfliktu. Jedná se o film Zelené barety z roku 1968 a Četa z roku 1986. Přestože filmy spojuje stejná historická událost, její pojetí se v obou snímcích značně liší.

Pracovní listy pro žáky napomohou s využitím textů různých autorů i pramenů přemýšlet o smyslu činu Jana Palacha, jeho myšlenkách a postojích, které mohou být pro náš život inspirací i v současnosti.

Válka po sobě zanechává převážně příběhy zločinců a hrdinů. Oba pomyslné póly na sebe pochopitelně snáze upoutávají pozornost. Jedním z těch, kteří se pro svůj hluboce humánní postoj stali legendou, byl i Alfred (Fredy) Hirsch. Nebyl však vojákem ani odbojářem. Jednalo se o mladého židovského muže, který v nejtěžších chvílích svého života...

Atentát na ministra financí Aloise Rašína z 5. ledna 1923 je zatím jediným dokonaným atentátem na vysokého ústavního činitele v našich moderních dějinách. Na vraha, mladého anarchokomunistu Josefa Šoupala, i na jeho oběť, politika proslulého mimo jiné politikou rozpočtových škrtů, zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Studie profesora Mečislava Boráka se věnuje osudům ostravských Židů z transportů do Niska nad Sanem, popisuje okolnosti, za nichž se deportovaní ostravští Židé dostali do Sovětského svazu a snažili se najít své místo v sovětské společnosti, zmiňuje jejich tragické osudy spojené s dalšími deportacemi, vyhnanstvím a nucenou prací v sovětský...

Text připomíná dodnes pozapomenutou kapitolu dějin holocaustu. Vedle obvykle připomínaných míst lidského ponížení a utrpení existuje řada méně známých lokalit, které sehrály v mnohovrstevnatém procesu rasového bezpráví nezanedbatelnou roli. Autor popisuje pracovní komanda, vysílaná k pracovnímu nasazení mimo prostor Terezína.

Srovnání dvou z nejzávažnějších konfliktů studené války, americké války ve Vietnamu a sovětská války v Afghánistánu. Oba konflikty vybočují délkou svého trvání, otevřeným a masivním zapojením jedné ze supervelmocí a také nejednoznačným výsledkem.Obě války mají mnoho společných rysů, zároveň se však v jistých ohledech liší.

Biografická studie připomíná osobnost Karla Scheinpfluga, významného spisovatele, kulturního činitele, novináře a předsedy Syndikátu českých spisovatelů. Jeho dílo oslovovalo především současníky, po jeho smrti se na něj z politických či uměleckých důvodů pozapomnělo, dnes zájem o jeho osobnost a tvorbu znovu ožívá.