Vinnycja – symbol zločinů sovětského režimu
Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy je zasvěcena tragickým událostem ve Vinnycji, ukrajinském městě, které se stalo za Velkého teroru dějištěm masových poprav občanů sovětskými bezpečnostními orgány. Hromadné hroby však vydaly své svědectví ještě za války, v roce 1943.
Město známé již z dob Kyjevské Rusi, historické centrum regionu Podolí, se nachází asi 250 km na jihozápad od Kyjeva a od roku 1932 je centrem Vinnycké oblasti. Když tady v létě roku 1943 za německé okupace byly objeveny hromadné hroby s téměř deseti tisíci zastřelených obyvatel z města a okolí, stala se Vinnycja jakýmsi symbolem zločinů sovětského režimu proti vlastním občanům. A nadlouho jím i zůstala, protože režim se dobře postaral o to, aby existence dalších takových pohřebišť byla až do jeho pádu, tedy po půl století, přísně utajena...
Zatajené popravy. Češi a českoslovenští občané popravení na sovětskké Ukrajině: z historie Velkého teroru na Volyni a v Podolí
Politické represe sovětského totalitního systému těžce postihly i potomky českých emigrantů a další občany československého původu, kteří se mezi světovými válkami ocitli na území Ukrajiny. Už v době násilné kolektivizace byli čeští sedláci označeni za „kulaky“ a vysídlováni i s rodinami na Sibiř. Za „třídní nepřátele“ byli pokládáni též čeští podnikatelé, obchodníci, řemeslníci a příslušníci inteligence, především učitelé. Zostření politických represí v době Velkého teroru v letech 1937–1938 znamenalo i prudký nárůst poprav, provedených většinou jen na základě rozhodnutí komisí bezpečnostních orgánů. Tehdy přišla o život většina z více než 600 jmenovitě zjištěných Čechů, československých občanů a obyvatel českých zemí, zastřelených na Ukrajině v letech 1919-1941. Publikace připomíná např. okolnosti zločinu ve Vinnycji, zastřelení téměř deseti tisíc obyvatel města a okolí sovětskou bezpečností na základě falešných obvinění. Po nalezení hromadných hrobů v době nacistické okupace města v roce 1943 se Vinnycja stala nejznámějším symbolem zločinu sovětského režimu. Až donedávna však nebylo známo, že mezi oběťmi tohoto zločinu bylo nejméně třicet Čechů. Patří sem i největší hromadná vražda Čechů na Ukrajině, „poprava“ osmdesáti údajných příslušníků české vojenské a špionážní organizace v Žytomyru, k níž došlo 28. září 1938, na svátek patrona českých zemí svatého Václava. Nově zpřístupněné archivní materiály dokládají, že sovětská bezpečnost důkazy o podvratné činnosti Čechů zfalšovala a fyzickým nátlakem si vynutila doznání obviněných. Rodiny o popravách svých blízkých až donedávna nic netušily, protože úmrtní listy obětí byly úředně zfalšovány.
Mečislav Borák, Zatajené popravy. Češi a českoslovenští občané popravení na sovětské Ukrajině: z historie Velkého teroru na Volyni a v Podolí
Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Opava 2014
Práce vznikla s podporou Grantové agentury ČR v souvislosti s řešením výzkumného projektu reg. č. 409/09/0555.
Profesor Mečislav Borák (*1945)
je vědecko-pedagogickým pracovníkem Ústavu středoevropských studií Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Dlouhodobě se věnuje výzkumu novodobých dějin Slezska v kontextu dějin českého státu a střední Evropy se zaměřením zvláště na problematiku druhé světové války, československo-polské (-ruské) vztahy a na perzekuce totalitních režimů ve XX. stol. Je autorem 200 studií v kolektivních monografiích, sbornících a odborném tisku a 18 monografií, z posledních let např. Spravedlnost podle dekretu. Retribuční soudnictví v ČSR a Mimořádný lidový soud v Ostravě 1945-1948 (Ostrava 1998), Svědectví ze Životic. Druhá světová válka na Těšínsku a okolnosti životické tragédie (Český Tešín 1999), České stopy v Gulagu. Z výzkumu perzekuce Čechů a občanů ČSR v Sovětském svazu (Opava 2003), První deportace evropských Židů. Transporty do Niska nad Sanem (1939 – 1945). Úvodní slovo Václav Havel a Jiří Daníček (Ostrava 2009), Očima Poláků. Historie a současnost československo-polských vztahů a polská menšina v Československu v zrcadle polského tisku na Těšínském Slezsku v letech 1989–1992 (Opava 2010), The First Deportation of the European Jews: the Transports to Nisko nad Sanem 1939–1940 (Opava 2010), Ofiary Zbrodni Katynskiej z obszaru byłej Czechosłowacji (Opava 2011), Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953 (Opava 2013). Jako scénárista a moderátor se podílel na realizaci 15 dokumentárních filmů s historickou tematikou.
Text, který je kapitolou z knihy Zatajené popravy. Češi a českoslovenští občané popravení na sovětské Ukrajině: z historie Velkého teroru na Volyni a v Podolí publikujeme se svolením autora.
Přílohy
Související články
- Protestovat? Mlčet? Souhlasit? Iluze a skutečnost (11.3.2017)
- Největší hromadná vražda Čechů na svátek svatého Václava 28. září 1938 (20.2.2016)
- Rok Velkého teroru na Žytomyrsku (září 1937– září 1938) a jeho české oběti (9.2.2016)
- Represivní politika sovětského režimu (7.2.2016)
- Nástup Velkého teroru v Moskvě (3.2.2016)
- Politický teror sovětského režimu na Ukrajině a jeho oběti (1918–1938) (17.1.2016)
- Stalinský teror - kolektivizace venkova (1.9.2013)
- Velký teror 1937-1938 (1.9.2013)
- Stalinismus (1.6.2013)
- Katyňský zločin a oběti z Těšínska. (24.4.2013)
- Zločin v Katyni a jeho české a slovenské souvislosti (18.4.2013)
- Cesty do země sovětů - ráj či šťastná země? (25.11.2011)
- Proměny sovětských režimů - stalinismus a neostalinismus (20.11.2009)