Represivní politika sovětského režimu
Kapitola z knihy profesora Mečislava Boráka Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953 přehledně shrnuje jednotlivé fáze ve vývoji represivní politiky sovětského režimu od revoluce a občanské války, přes léta dvacátá až k hrůznému období Velkého teroru třicátých let 20. století. V textu jsou rovněž přehledně seřazeny životopisné medailony českých obětí sovětských represí.
Obsah:
Od rudého teroru k socialistické zákonnosti
Likvidace kulaků a přechod k Velkému teroru
Masové operace NKVD
Paragrafy smrti
Informace o podobě a rozsahu represivní politiky sovětského režimu byly po více než půl století přísně utajovány. Teprve po pádu režimu a uvolnění bývalých sovětských archivů bylo možné zjistit, že mezi oběťmi politických represí jsou rovněž bývalí českoslovenští občané a obyvatelé českých zemí, stejně jako příslušníci české menšiny v Sovětském svazu.V knize Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953 jsou poprvé zveřejněny stručné životopisy 121 osob, popravených sovětským režimem v Moskvě a pohřbených na některém z pěti dosud objevených moskevských pohřebišť obětí politických represí. V parku u nemocnice Jauza leží tři Češi zastřelení ve dvacátých letech, na Vagaňkovském hřbitově další dva z počátku třicátých let. Na Donském hřbitově skončily ostatky celkem 37 československých obětí, popravených v době zostřeného teroru na konci třicátých let, ale i na počátku padesátých let. Největší ztráty způsobil Velký teror v letech 1937–1938, kdy bylo v objektu NKVD „Kommunarka“ pohřbeno 15 popravených Čechů a československých občanů, a na Butovské střelnici dalších 64 takových obětí. Dramatické životní příběhy popravených, sestavené především z jejich vyšetřovacích spisů uložených v ruských archivech, jsou opatřeny výkladem o historických souvislostech popisovaných jevů a doplněny řadou fotografií. Tyto tragické osudy, jež měly navždy zůstat zapomenuty, nás mohou obohatit o nové pohledy na historické události a pomoci nám i při nesnadném hledání odpovědí na otázky po příčinách a smyslu politických represí, jež provázely sovětský totalitní režim už od jeho počátků.
Mečislav Borák, Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953
Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Opava 2013
Práce vznikla s podporou Grantové agentury ČR v souvislosti s řešením výzkumného projektu reg. č. 409/09/0555.
Profesor Mečislav Borák (*1945)
je vědecko-pedagogickým pracovníkem Ústavu středoevropských studií Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Dlouhodobě se věnuje výzkumu novodobých dějin Slezska v kontextu dějin českého státu a střední Evropy se zaměřením zvláště na problematiku druhé světové války, Československo-polské (-ruské) vztahy, a na perzekuce totalitních režimů ve XX. stol. Je autorem 200 studií v kolektivních monografiích, sbornících a odborném tisku a 18 monografií, z posledních let např. Spravedlnost podle dekretu. Retribuční soudnictví v ČSR a Mimořádný lidový soud v Ostravě 1945-1948 (Ostrava 1998), Svědectví ze Životic. Druhá světová válka na Těšínsku a okolnosti životické tragédie (Český Tešín 1999), České stopy v Gulagu. Z výzkumu perzekuce Čechů a občanů ČSR v Sovětském svazu (Opava 2003), První deportace evropských Židů. Transporty do Niska nad Sanem (1939 – 1945). Úvodní slovo Václav Havel a Jiří Daníček (Ostrava 2009), Očima Poláků. Historie a současnost československo-polských vztahů a polská menšina v Československu v zrcadle polského tisku na Těšínském Slezsku v letech 1989–1992 (Opava 2010), The First Deportation of the European Jews: the Transports to Nisko nad Sanem 1939–1940 (Opava 2010), Ofiary Zbrodni Katynskiej z obszaru byłej Czechosłowacji (Opava 2011), Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953 (Opava 2013), Zatajené popravy. Češi a českoslovenští občané popravení na sovětské Ukrajině: z historie Velkého teroru na Volyni a v Podolí (Opava 2014). Jako scénárista a moderátor se podílel na realizaci 15 dokumentárních filmů s historickou tematikou.
Text, který je kapitolou z knihy Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953 publikujeme se svolením autora.
Přílohy
Související články
- Protestovat? Mlčet? Souhlasit? Iluze a skutečnost (11.3.2017)
- Rok Velkého teroru na Žytomyrsku (září 1937– září 1938) a jeho české oběti (9.2.2016)
- Nástup Velkého teroru v Moskvě (3.2.2016)
- Vinnycja – symbol zločinů sovětského režimu (27.1.2016)
- Politický teror sovětského režimu na Ukrajině a jeho oběti (1918–1938) (17.1.2016)
- Velký teror 1937-1938 (1.9.2013)
- Stalinský teror - kolektivizace venkova (1.9.2013)
- Proměny sovětských režimů - stalinismus a neostalinismus (20.11.2009)