Rostoucí nenávist nacistického režimu vůči Židům vyhnala statisíce z nich z postupně okupované Evropy až do nejvzdálenějších koutů světa. Na poslední chvíli tak unikli jisté záhubě i mnozí Židé z českých zemí. Značně exotickou destinací se pro skupinu československých Židů stal ostrov Mauricius, ležící na jižní polokouli v Indickém oceánu...

Pracovní aktivity pro žáky k tématu každodenního života obyvatel Varšavy v průběhu povstání. Materiál vznikl jako metodická podpora ke knize Chtěli jsme být svobodní... Příběhy z Varšavského povstání 1944, kterou vydal PANT v Edici Moderních dějin. Autorkou této aktivity je polská didaktička Michalina Żelazny.

Tři prezentace jsou výsledkem společného projektu o socialisticko-realistickém umění Ostravy a Varšavy, který byl součástí mezinárodní česko-polské studentské výměny. Čeští studenti mapovali památky socialistického realismu v Ostravě, zaměřili se především na architekturu a sochařství. 

Yad Vashem je komplexem více než dvaceti jednotlivých památníků (Památník dětských obětí, Údolí společenství a další). Součástí je rovněž mezinárodní škola, knihovna, která disponuje nejbohatším fondem literatury s tematikou šoa na světě, archiv a další četná badatelská pracoviště.

Na Slovensku se po skončení II. světové války odehrála 24. září 1945 tragédie, která svým tragickým významem překročila rámec regionálních dějin. Text rekapituluje události protižidovského pogromu v Topoľčanech, jehož strůjci jakoby vrátili čas válečné hrůzy o několik let zpět. 

Text na příkladu důlního inženýra Otto Langhammera, obviněného z velezrady, sleduje národnostní a bezpečnostní poměry v ostravsko-karvinském uhelném revíru v době podřízení regionu vojenské správě na počátku 1. světové války. Pozornost je věnována zejména povaze Langhammerových „velezrádných“ výroků a způsobu práce vyšetřujících orgánů.

Autor textu sleduje vztah komunistického hnutí k Židům a vývoj protižidovských tendencí v něm až po současnost. Od sympatizování Židů s komunismem, přes levicové odsuzování antisemitských pogromů a represí až k představám o "židokomuně" či "židobolševismu", antisemitským stalinským čistkám či státnímu "antisionismu" v SSSR a sovětském blo...

Dne 25. října 1946 byl v Litoměřicích popraven válečný zločinec, bývalý velitel Malé pevnosti Heinrich Jöckel. Vězni mu dali přezdívku „Pinďa“.Text rekapituluje jeho sadistické činy za války, poválečný útěk, odhalení, návrat do Terezína, soud v Litoměřicích a zasloužený trest.

Text na základě studia odborné literatury k sovětsko-afghánskému konfliktu přehledně shrnuje jeho kořeny, vývoj, jednotlivé etapy a analyzuje jeho dopady na sovětskou domácí i zahraniční politiku.Přináší zároveň přehled dostupné literatury k tématu v češtině.

Studie Mečislava Boráka o daleké cestě Židů z Ostravska až do exotické Číny za záchranou před nacistickou hrozbou. Tyto dramatické události jsou dnes už málem zapomenutou epizodou z dějin 2. světové války.

Literárních děl, v nichž se objevují postavy Židů, vycházelo na přelomu 19. a 20. století velké množství. Účelem této studie je pokusit se charakterizovat jejich typy z hlediska reprezentace židovství a podrobněji se věnovat několika vybraným textům.

Seznamte se s historií Krakovských Židů v přehledné ilustrativní prezentaci polského učitele Adama Musiała z Krakova. Zaměřil se na náboženský život, kulturu, práci, vzdělávání, sport, lékařské a dobročinné aktivity krakovských Židů v meziválečném období.

V noci z 16. na 17. ledna 1991 začala operace Pouštní bouře, jíž vyvrcholila Válka v Perském zálivu mezi Irákem Saddáma Husajna a koalicí zemí v čele s USA, jimž Organizace spojených národů poskytla mandát k provedení vojenské akce za účelem osvobození Kuvajtu. Na konflikt, který demonstroval technickou vyspělost Západu a stal se též, dík...

Pro Cyrilometodejský čtecí kalendář pro rok 2014 napsala Petruška Šustrová na každý měsíc drobný portrét osobnosti, kterou pokládá za důležitou. V textu se setkáte s Olgou Havlovou, Nikolajem Stankovičem, Ivanem Martinem Jirousem či Anastázem Opaskem, ale také se světovými osobnostmi Winstonem Churchillem či J.R.R. Tolkienem.

V některých z prvních dopisů Václava Havla Olze činí narážky na své předchozí uvěznění. Stojí za to připomenout, oč šlo, přiblíží nám to atmosféru, jaká halila Československo v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století, i pohnutky lidí, obvykle nazývaných „disidenti“.

Článek se zabývá ohlasy výročí bitvy na Bílé hoře v roce 1920 v dobovém tisku a srovnává argumentaci nacionalistických a katolických žurnalistů. Pozornost je věnována hlavním stereotypům, jež se v novinových polemikách vyskytují, a pokusům o vztažení historické problematiky k aktuálním politickým a společenským tématům.

Text Josefa Rauvolfa je zasvěcen dílu a odkazu původně východoněmeckého básníka, prozaika, esejisty a bojovníka za lidská práva Jürgena Fuchse, člověka, který vytrvale a neúprosně kritizoval politické kompromisy ve vztahu ke komunistické totalitě, snahy zapomínat, vymazávat či zastírat nedávnou minulost či rýsovat za ní pověstné černé čár...

Muammar Kaddáfí je sice už skoro čtyři roky po smrti, ale s důsledky jeho vlády se Libye (a nejen ona) potýká dodnes. Libyjsko-československé kontakty byly do konce roku 1989 velmi přátelské. V Československu se libyjští či Libyí podporovaní teroristé dokonce přímo školili. A Libye se stala i jedním z největších odběratelů semtexu. Muamma...

Lásku k filozofii si Martin Palouš přinesl z domova: jeho otcem je Radim Palouš, český filozof, pedagog a komeniolog. Z domova si také přinesl křesťanskou víru, pevnou důvěru v demokracii a hlubokou skepsi ke komunistickému režimu.

Dva texty Petrušky Šustrové poodhalují osobnost a politickou kariéru Wojciecha Jaruzelského, který v prosinci 1981 nastolil v Polsku stanné právo, aby potlačil vzmáhající se Solidaritu, zavedl v zemi "pořádek" a udržel ji v "sovětském bloku". Zároveň rekapitulují vleklý "spor o Jaruzelského" na pozadí polského vyrovnávání se s minulostí.