Text popisuje stav ostravského školství v období komunismu, které bylo poznamenáno především průmyslovým charakterem oblasti, což způsobilo výrazné poddimenzování humanitního vzdělání.

4. července 1943 odstartovalo z Gibraltaru letadlo s polským exilovým premiérem Władysławem Sikorským na palubě, ale po pár okamžicích se zřítilo do moře a předseda polské vlády zahynul. Letadlo pilotoval a katastrofu jako jediný přežil český pilot Eduard Prchal. Šlo však o pouhou havárii, nebo o atentát?

Text rekapituluje v základních bodech operaci izraelské tajné služby Mosad, jejímž cílem bylo vystopovat, zajmout a unést nacistického zločince Adolfa Eichmanna do Izraele, aby tam mohl čelit řádnému soudnímu procesu před zraky celého světa. Autor pro shrnující přehledný text využil dostupné odborné literatury.

Shrnující studie nabízí přehled nejzásadnějších událostí v dějinách Ostravy v letech 1953-1967. Zaměřuje se na projevy krize komunistického režimu, stabilizaci moci, utlumení represí, dopady průmyslové výroby na životní prostředí a všední život v uvolněnějších 60. letech.

Studie zachycuje nejzásadnější události roku 1989 v Ostravě, sleduje atmosféru před revolucí, během dramatických listopadových a prosincových dnů roku 1989 aí a také důsledky změny režimu.

Text shrnuje vývoj českého školství v Ostravě za Protektorátu. Zpočátku se okupanti snažili udržet dojem jakési kontinuity a autonomie českého školství, časem však sílila výuka němčiny, probíhaly inspekce školních knihoven či vyřazování „závadné literatury“, slučování či rušení řady škol, nacistické represe vedly k propuštění či zatýkání ...

Ostravský kulturní život byl po druhé světové válce a především po komunistickém převratu v únoru 1948 silně poznamenán ideologickým vlivy prosazovanými Komunistickou stranou Československa a nastupující totalitní mocí.

Studie přehledně shrnuje základní přehled událostí let 1968-1969 v Ostravě. Rekapituluje nárůst kritických a reformních tendencí v KSČ i ve společnosti, průběh "obrodného procesu", jeho násilné přerušení a počátky normalizace.

Francouzská nová vlna je pozoruhodné hnutí mladých filmařů, které vzniklo v šedesátých letech dvacátého století. Významně ovlivnilo nejen francouzskou, ale i celosvětovou kinematografii. Vzniklo z nadšení a podpory mladých tvůrců, kteří hledali nové formy.

V hledáčku předkládané studie jsou dvě geografické oblasti – Nizozemsko a České země, tvořící součást habsburského impéria. Je známo, že vzorce emancipace židovstva se v rámci evropských států lišily, a tak je tomu i v případě těchto dvou zemí. 

Ihned po válce došlo také v Ostravě k rychlému oživení sportovního života, které souviselo s potřebou odreagovat se po těžkých letech okupace. Popularitu si uchovala kopaná, hokej, lehká atletika a další sporty, které rychle získaly nové příznivce.

Studie porovnává situace v Nizozemsku a v Protektorátu Čechy a Morava během první etapy druhé světové války, tedy v letech 1939–1942, respektive do poloviny roku 1942, kdy v Nizozemsku začaly deportace a nebylo již potřeba dalších protižidovských nařízení. Studie se také věnuje míře spolupráce vlád těchto zemí s nacistickými okupanty a zp...

Dva krátké shrnující texty přinášejí základní informace o poválečném polském podzemí, ozbrojeném odboji polských nekomunistů proti sovětské NKVD a polské komunistické vládě. Bratrovražedná válka o charakter státu se odehrávala v letech 1944-1963.

Studie shrnuje základní mezníky období normalizace v Ostravě, od prvních náznaků, přes upevnění moci konzervativního křídla KSČ, personální čistky a změny až po rekonstrukci dvacetiletí nehybnosti.

Studie je věnována porovnání dvou míst úzce spojených s „konečným řešením židovské otázky“, a to Terezínu a Westerborku. Obě místa fungovala jako místo, kde byli Židé shromážděni před odtransportováním na východ, do vyhlazovacích táborů. Ačkoliv tedy jejich účel byl velmi podobný, v mnohém se tábory lišily.

Text si klade za cíl seznámit pedagogy středních a základních škol dnešního Moravskoslezského kraje s regionálním politicko-nacionálním vývojem a dalšími specifiky historie oblasti. Na jeho základě by měli učitelé své žáky seznámit alespoň se základními fakty, ale také s obecnými vývojovými trendy, které jej poznamenaly v průběhu 20. stol...

Po radikálně přerušeném demokratizačním procesu se Československo na dvacet let ponořilo do normalizační šedi. Místem, kde se úspěšně dařilo představitelům režimu potírat sebemenší náznaky opozičního úsilí, byl tehdejší severomoravský kraj. Přesto se i zde rozvinuly disidentské i samizdatové aktivity.

Stručný shrnující text, který vznikl pro potřeby učitelů, podává základní informace k dějinám Židů na severní Moravě a ve Slezsku. Zaměřuje se především na dramatické 20. století, ve kterém byla židovská pospolitost po období tolerance první republiky zasažena nacistickou vyhlazovací mašinérií...

Studie přináší základní informace k dějinám Ostravy v letech 1945-1952. Popisuje osvobozování Ostravy, obnovu města, komunistický převrat v roce 1948 a jeho důsledky, budování těžkého průmyslu, represe proti odpůrcům režimu a politické procesy.

Poté, co bylo k Německu roku 1938 připojeno české a moravské pohraničí, zmocnila se SS a její porcelánka Allach také naší nejmodernější továrny na porcelán, podniku Bohemia v Nové Roli u Karlových Varů. V roce 1942 byl poblíž továrny zřízen malý pobočný koncentrační tábor, spadající původně pod tábor v Ravensbrücku a později pod tábor ve ...