Konec 60. let 20. století v Československu přinesl nejen značné uvolnění v politickém a veřejném životě, ale byl rovněž mimořádně příznivou dobou pro rozvoj umění a konfrontace s evropskou či světovou tvorbou. Jedním z plodů tohoto „tvůrčího kvasu“ se staly dva ročníky sympozií prostorových forem v letech 1967 a 1969 v Ostravě.

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin první poloviny 80. let. Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura.

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin druhé poloviny 80. let. Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura.

30. listopadu 1939 začala sovětským útokem na Finsko takzvaná zimní válka. Stalin počítal se snadným vítězstvím, Rudá armáda však nakonec utržila asi největší – a krvavě zaplacenou – ostudu ve svých dějinách. Na Zimní válku zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

„Vítejte ve jménu císařské výsosti Haile Selassieho! Boha Rastafariho, pána pánů a krále králů! Následníka Šalomounova a vítězného lva judejského!“ Takto zdravíval Bob Marley návštěvníky svých koncertů. Jaký je vztah mezi posledním etiopským císařem a králem reggae? Na to zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek....

Od listopadu 1989 uplynulo čtvrtstoletí. Pohled na Listopad 89 se v průběhu minulých 25 let měnil. Chronologie, kterou uvádíme má za úkol přiblížit data, zápletky, místa a aktéry procesu zvaného sametová revoluce v Ostravě, považované do roku 1989 za jednu z nejpevnějších bašt komunistického režimu.

První světová válka způsobila pronikavé změny v politickém uspořádání Evropy i světa. Proti touze a snaze vytvořit demokratický řád nastupovaly dravé revoluční a dynamické směry - komunismus, fašismus a nacismus. Ty postupně uvrhly lidstvo do nové katastrofy. Sdružení Ackermann – Gemeinde v únoru uspořádalo letos v únoru v Praze česko-něm...

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin druhé poloviny 70. let. Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura.

Studie představuje každodenní život socialistického režimu v rámci Maďarska, Polska a Československa, odhaluje procesy a jevy, které po pádu socialismu žily nadále v lidských myslích, nebo prosákly do společenského vědomí. Mapuje přetrvávání fixací vytvořených socialistickým systémem po změně režimu.

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin první poloviny 70. let. Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura.

Rekapitulace zásadních politických událostí 20. století ve středoevropském prostoru s důrazem na proměny postavení národnostních menšin. Autor sleduje národnostní situaci po rozpadu rakousko-uherské monarchie v meziválečném období, za II. světové války i po ní, v období sovětizace středoevropských zemí.

Historik Alois Adamus se mimo své bohaté publikační činnosti zapsal do povědomí jako zakladatel městského muzea a archivu v Moravské Ostravě. Byl veřejně angažovaným badatelem, který se formou „vědeckého žurnalismu“ snažil nejen přispět k poznání regionálních dějin, ale především čelit zpolitizovaným dezinterpretacím historie.

Národnostní menšiny jako rukojmí národnostní politiky. O česko-slovensko-maďarském potýkání ve 20. století. Cílem textu je ukázat na vybraných příkladech z oblasti česko-slovensko-maďarských vztahů fungování nacionalistických státních politik, které se staly zásadním rámcem ve vnímání společenské a kulturní reality ve střední Evropě 20. s...

Zamyšlení na téma polského komunismu, odlišného od režimu v Československu a Maďarsku. Společenská svoboda v komunistickém Polsku byla daleko větší než v ostatních zemích východního bloku, což bylo dáno historickou tradicí, výjimečným postavením katolické církve v Polsku či původem polských komunistů, které lze někdy jen stěží nazvat komu...

Oslavovaní a zatracovaní. Povstalci a oslavy SNP jako předmět oficiálního připomínání protifašistického odboje. Vzpomínkové oslavy, představují důležitou součást politické kultury – utvářejí to, co je vnímáno jako společensky důležité a přínosné. Oficiální příběh a oslavy Slovenského národního povstání prošly více změnami, výrazně je ovli...

Po ničivých zkušenostech druhé světové války bylo Polsko jinou zemí než ta, která 1. a 17. září 1939 přijala výzvu dvou říší zla. Zachránila svoji čest. Text rekapituluje statečný boj Poláků proti nacistickému a sovětskému teroru v letech 1938-1945.

Studie si klade za cíl popsat společné a odlišné rysy maďarské historie a polských, českých i slovenských událostí těsně před druhou světovou válkou a během ní. Cílem studie je především analýza situací a pocitů běžného člověka v duchu orální historie, přičemž v centru pozornosti jsou události maďarské – v kontextu střední Evropy.

To, co dnes považujeme za naprostou samozřejmost, bylo až do roku 1989 československým občanům odpíráno. Nebyla zde garantována svoboda osobní, náboženská, cestování, politického spolčování, projevování názorů, šíření informací, shromažďování či svoboda slova. Text rekapituluje konkrétní projevy potlačování svobod v komunistickém státě a ...

Co je patriotismus? Je integrujícím faktorem, nebo spíše znemožňuje harmonické soužití? Jaká je role historie, má mluvit o tom, co nás odlišuje a rozděluje, nebo o tom, co nás spojuje? Jsme povinni klást důraz na události národní, nebo spíše na národnostní soužití na určitém, vymezeném území?

Text je zamyšlením nad cenou lidské svobody v nesvobodném státě, autor rekapituluje na pozadí deníkových záznamů svého dědečka z let 1946 - 1969 v základních rysech vývoj poválečného Československa od poválečných nadějí na svobodný vývoj, přes potlačení svobody v období budování komunistického režimu po zklamané vyhlídky na obnovení svobo...