Před padesáti lety navštívil Československo americký básník Allen Ginsberg, jeden z nejvýznamnějších autorů 20. století a vůdčí osobnost beat generation. Jeho pobyt v Praze ale byl vším jen ne idylkou – a to počínaje nadšeným přijetím mladými lidmi, mejdany a volbou Krále majálesu a intenzivním zájmem StB a vyhoštěním konče. Pobyt, který ...

Konec války. Radost, shledání a návrat domů. Ne pro každého v osvobozeném Československu byly květnové dny roku 1945 návratem do bezproblémové reality.  V Praze a dalších obcích pokračovala národní revoluce. Jedním z občanů republiky byl muž, který se rozhodl svým postojem jednoznačně postavit etnickému násilí. Jmenoval se Přemysl Pitter....

Někdy je označován za posledního příslušníka české dekadence. Byl středoškolským profesorem, novinářem, překladatelem a knihovníkem pražského Národního muzea. V mládí se toužil stát uznávaným básníkem, více však sklidil úspěch jako erudovaný bibliofil. Obvykle se na veřejnosti prezentoval jako aristokrat ducha, v soukromí byl spíše poživa...

„Jak rád bych někoho zabil – ale musí to být někdo opravdu hodně důležitý, aby o tom psaly noviny,“ poznamenal si do deníku italský anarchista Luigi Lucheni. Jako oběť si víceméně náhodně vyhlédl rakouskou císařovnu a českou královnu Alžbětu, jíž 10. září 1898 probodl v Ženevě srdce pilníkem. Na první, anarchistickou vlnu moderního terori...

Text na vybraných příkladech ilustruje osudy českých pomníků a památníků v národnostně smíšené oblasti Opavska v letech 1938–1945, kdy byl region součástí Velkoněmecké říše. Pozornost je věnována snahám českých činitelů o záchranu památek, živelným destruktivním akcím německých radikálů v prvních měsících okupace a především vývoji přístu...

Zamyšlení Josefa Rauvolfa nad šoa, hromadným vyvražďováním Židů nacisty, které nachází svou odezvu i v umění. Zajímavé je, že na rozdíl od literatury, filmu či výtvarného umění najdeme velice málo rockových písní, které by o šoa pojednávaly. Daleko více skladeb inspirovaných šoa najdeme ve vážné hudbě.

Nelze snadno vážit míru bolesti a lidského utrpení. Smrt nevinných bytostí, vražda lidických dětí je mnohými považována za zcela exemplární příklad nacistického barbarství. V noci z 9. na 10. června 1942 se lidické děti staly rukojmími brutálních vrahů. Lidice, vesnička v těsné blízkosti středočeského Kladna, se stala jedním z nejznámější...

Příběh nacistických táborů začal v Dachau. Ve středu 22. března 1933, nadohled od stejnojmenného středověkého města, 16 kilometrů severozápadně od Mnichova byl založen první a zároveň nejdéle fungující nacistický koncentrační tábor. Pasáže z nové knihy Milana Hese A brány se otevřely… (Osvobození 1945: Dachau – Osvětim - Terezín)....

Po vzniku protektorátu se pro řadu lidí stalo Slovensko průchozí zemí v cestě za svobodou a zahraničním odbojem. Ne všichni obyvatelé v nově vzniklém Slovenském státu se ztotožňovali s autoritářským režimem Jozefa Tisa a nadále zůstávali věrni myšlence demokratického Československa...

Text naučné cedulky, kterou slavnostně odhalil v neděli 21. června 2015 na místě bývalého tábora "Hanke" ostravský okrašlovací spolek, popisuje v krátkosti poválečnou atmosféru Ostravy, historii internačního tábora a nelidské činy páchané v něm, nabízí citace dobových dokumentů a především odkazy na literaturu k tématu.

Text shrnuje působení Adolfa Eichmanna na Slovensku za II. světové války a okolnosti první deportace Židů ze slovenského území. Autor se zabývá rovněž postoji tehdejších vrcholných slovenských politiků k "židovské otázce" a cituje z dobových vzpomínek.

Text si klade za cíl připomenout památku nadějného českého literáta Arthura Breiského, není literárněvědnou analýzou Breiského díla, ale spíše skromným životopisným příspěvkem o této polozapomenuté osobnosti. Chce především upozornit na typické rysy Breiského osobnosti a práce, potřebu mystifikace a duševní aristokratismus.

Myšlenka organizovat českou a moravskou mládež v nacistickém duchu se objevila již v samotných počátcích fungování protektorátu. Ve vedení německého státu panovalo přesvědčení, že převýchovou vhodné části dospívajících se lépe podaří naplnit vize o budoucnosti českomoravského prostoru.

Text popisuje neobyčejné putování lékaře a cestovatele Josefa Aula v letech 1914-1921. Prošel I. světovou válkou a zajateckými tábory, historickými místy dnešního Uzbekistánu, napříč Afghánistánem, karavanou se dostal do Indie, Suezským průplavem lodí do italských Benátek a z nich konečně domů do Prahy.

Nacistická okupace českých zemí postavila státní zaměstnance, zejména příslušníky bezpečnostního aparátu, do složité situace, kdy bylo nutno hledat kompromis mezi službou společnosti a službou režimu. Text na příkladu agendy Zemského četnického velitelství v Brně zkoumá vzájemné chování četnictva a civilního obyvatelstva v konfliktních si...

Málo se ví, že při osvobozování Československa padlo nebo bylo raněno přes šedesát tisíc Rumunů, což je druhý největší počet obětí, po vojácích armády sovětské. Celkový počet rumunských vojáků působících v roce 1945 na československém území dosáhl takřka 250 tisíc osob, celkem Rumuni osvobodili přes 1700 československých obcí včetně 31 mě...

Stáhněte si zajímavou publikaci, v níž najdete životopisy radioamatérů, kteří zahynuli za okupace. Sborník vydaný při příležitosti 70. let od konce války tak připomíná osudy lidí, kteří obětovali své životy v odboji proti německým okupantům.

V noci ze 17. na 18. srpna 1943 podniklo britské Královské letectvo mohutný nálet na základnu v Peenemünde, kde se vyvíjely německé zbraně odvety: letounová střela V-1 a raketa V-2. Rozhodl tento nálet druhou světovou válku, jak někteří soudí?

Text shrnuje téma vzniku a vývoje hraniční ostrahy a činností Pohraniční stráže po komunistickém převratu v roce 1948. Autor se zaměřil na proces proměny československého pohraničí ve vztahu ke změně politického směřování země a pokusil se jej přehledně a chronologicky na základě studia bohaté literatury a pramenů popsat.

Popravy zajatých legionářů a dezertérů rakousko-uherskou vojenskou justicí jsou tématem obecně známým, zatím ovšem relativně málo probádaným. Týká se to také popravy v Jekatěrinoslavi, jíž padlo za oběť hned 17 osob. Navzdory vysokému počtu obětí případ nevyvolal ani za první republiky výraznější veřejný zájem...