Dva pracovní listy jsou založeny především na výpovědích aktérů mimořádného lidového soudu pro roce 1945, listy jsou koncipovány protichůdně, jeden vytváří pozitivní, druhý negativní obraz J.Panenky. Studenti nevědí, že se jedná o tutéž osobu. Cílem hodiny je hledání hranice mezi zradou a odbojem. Stanovení kritérií, považovaných za přijatelné pro přežití v totalitní (nacistické) společnosti. Jaroslav Panenka, narozený 1908 na Ukrajině, za ČSR inspektor policie v Krušných horách (Přísečnice), během války často vyžadován pro akce pražského gestapa. Po válce odsouzen k trestu smrti a popraven roku 1949.[1]

Žáci pracují ve dvojicích (skupinách) vždy s jedním textem (lze upravit), nevědí, že se jedná o tutéž osobu. Mají činnost své osoby zhodnotit a hledat pro ni vhodné označení – diskuse nad terminologií a hodnocením. Když je jim prozrazeno, že se jedná o tutéž osobu, mají argumentovat, „kdo“ to tedy byl? Hrdina nebo zrádce? Při další činnosti učitel vsouvá do žákovské činnosti ještě další aspekt – ať si žáci uvědomují charakter pramenů

Deník se nachází v soukromém vlastnictví. Jedná se o zápisky studenta V. R., narozeného roku 1928 v Chomutově, kde navštěvoval obecnou školu – jeho tatínek byl českým vojákem (sloužil u posádkové hudby), maminka Němka – v domácnosti. Po Mnichovu (tatínek jako voják evakuován již dříve) odcházejí do středních Čech, žijí u otcových rodičů, V.R. začíná studovat osmileté gymnázium v Kralupech nad Vltavou. 1945 na podzim se vracejí do Chomutova, kde zůstala část rodiny maminky.

Pracovat především s kopiemi originálů a sledovat pojetí svátků v letech 1939-1944. Podtéma Vánoce (dárky) za války, dospívání za války. Navrhujeme využít jako konfrontaci k velkým dějinám války – žáci doplňují do tabulky válečných událostí, velkých dějin protektorátu „třetí“ sloupec- postřehy svého vrstevníka. Upozornění – obrázek Deník 1939 (viz materiály) obsahuje chybný údaj, V.R. se přepsal, nejedná se 28.9.1940, ale 1939. Doporučujeme použít jako podklad orálněhistorického průzkumu. Témat se nabízí několik: velmi vhodné se jeví: Svátky (Vánoce) v dětství mých prarodičů. Vzhledem k předpokládanému věku prarodičů budeme tak moci konfrontovat se slavením Vánoc v době komunistického režimu. Existují i celkem dostupné další zdroje (fotografie, dopisy Ježíškovi...) Vhodné pro základní školu.

Jedná se o úryvky a obrázky z učebnice Stručné dějiny říše, Praha 1943. Tato učebnice byla patrně jedinou povolenou českou učebnicí dějepisu pro obecné a měšťanské školy na území protektorátu. Kromě textů jsou připraveny i obrázkové sety k jednotlivým úryvkům. Obrázky pocházejí také z německé učebnice dějepisu, která byla používána na německých školách v protektorátu.[1] Žáci (cca ve čtyřčlenných skupinách)  vytvářejí vlastní přípravu na výuku v protektorátu (jsou „v roli“ učitele dějepisu), využívají materiály. Posléze mají hodinu předvést ve dvojí variantě – jedna část jako učitel aktivně spolupracující na nacistické výchově, druhá část jako učitel „odbojář“.

jedná se o úryvky a obrázky z učebnice Stručné dějiny říše, Praha 1943. Tato učebnice byla patrně jedinou povolenou českou učebnicí dějepisu pro obecné a měšťanské školy na území protektorátu. Kromě textů jsou připraveny i obrázkové sety k jednotlivým úryvkům. Obrázky pocházejí také z německé učebnice dějepisu, která byla používána na německých školách v protektorátu.[1] Žáci (cca ve čtyřčlenných skupinách)  vytvářejí vlastní přípravu na výuku v protektorátu (jsou „v roli“ učitele dějepisu), využívají materiály. Posléze mají hodinu předvést ve dvojí variantě – jedna část jako učitel aktivně spolupracující na nacistické výchově, druhá část jako učitel „odbojář“.

Jedná se o vzpomínky zapsané patrně až koncem 80. let učitelky dějepisu dívčího gymnázia Anděly Chocholové.[1] Doporučujeme jako podklad pro přednášku učitele k práci s úryvky z protektorátní učebnice.

Materiály především k případu roudnických studentů v konfrontaci s dalšími osudy učitelů. Byl učitel náchylný k odboji (rezistenci?) nebo kolaboraci? Bylo to dáno jeho povoláním, osobními vlastnostmi lidí vykonávajícími učitelské povolání? Další materiály k odboji:Statistický údaj – 1. září 1939 bylo zatčeno  v Čechách 582 lidí (z toho 75 učitelů), na Moravě 258 (z toho 44 učitelů).[1] Doporučujeme vyhledat  a využívat lokálně blízký příběh z celkem dostupné publikace: Karel ČONDL, Tomáš PASÁK (eds.), Čeští učitelé v boji proti fašismu. Praha 1978.[2] Doporučujeme jako podklad pro přednášku učitele k práci s úryvky z protektorátní učebnice. Vhodné kombinovat s výukou literatury – po interpretaci textu Jana Drdy Vyšší princip (možné pracovat s filmovou ukázkou) ukázat „druhý typ“ učitele. Soustředíme se nejen na postavu hlavního hrdiny latináře, ale také na škálu různých učitelských typů – jednání ve sborovně a můžeme nastolit otázky typu – Která povolání (učitel, politik, četník, dělník ve zbrojovce, zemědělec...) v době protektorátu předurčovala vyšší míru spolupráce s nacisty? Lze stanovit hranici „mravně přípustných styků mezi Čecha a Němci“? Jaká volit kritéria? Měnila se hranice v čase (1939 – 1945)?

Báseň z Večerního Českého Slova, 15. června 1942, její text byl považován za vzor české oficiální reakce na atentát. Ovšem první slova básně tvoří akrostich, který demonstruje zcela opačné stanovisko. Žáci nejprve interpretují text básně (bez vyznačených úvodních slov) a dokládají jeho „kolaboračnost.“ Recitují vybranou vzorovou pasáž. Navrhují, kdo mohl být autorem, hledají pro něj vhodné označení, hledají motivy, proč to tak napsal. Navrhují, jak by autor textu měl být přijímám za protektorátu (nacisté, veřejnost, škola....), po protektorátu. Měl by být potrestán? Jaké argumenty by proti němu mohl použít „soud“? Pak učitel představí akrostich. Následuje diskuse nad obdobnými otázkami, jaké byly využity v předcházející části. po jejím skončení společně čtou důsledky akce a diskutují nad přiměřeností trestu. Proč nebyl Vajtauer potrestán?[1] Lze využít i filmu Protektor, který řeší téma spolupráce médií s nacisty. 

Deset přikázání pro každého Čecha je výzva pro manifestaci 3. července 1942. Závěrečná hodina k tématu. Žáci diskutují nad deseti přikázáními (v biblickém smyslu). Která z nich platí obecně? Mění se jejich platnost v době války, okupace, protektorátu, totality? Učitel rozdá po dvou – třech přikázáních (protektorátních) každému žákovi, který je formou bublin dopisuje do svého comicsu – žáci byli vyzváni, aby nakreslili, donesli typické obrázky (možno specifikovat obrázky osob typických – jak konkrétních: Hácha, Frank, jeden z Moravců, Gabčík..., tak obecných: dělník, voják, vězeň, Čech...) pro život v protektorátu. Vytvářejí koláž obrázků a citátů – vhodné jako párová činnost. Pro pokročilejší žáky lze pokračovat pospojováním zobrazení doplňováním symbolů, čar, šipek, barev ... Z jednotlivých koláží je vytvořena výstava a žáci jí procházejí. Posléze jsou jim nabídnuty „role" a žáci píší zprávu o životě v protektorátu očima své postavy: - oficiálně publikující novinář - dělník v továrně - německý voják z protektorátu - školačka - představitel protektorátních (českých) úřadů apod.