–  téma zpočátku nevnímáno učiteli jako příliš kontroverzní, patří spíše mezi oblíbenější, respektive učitelé jej považují za důležité, jsou ochotni věnovat mu dostatek prostoru a času. Po určitém čase většina učitelů hodnotila téma jako kontroverzní, ale tím pro výuku atraktivnější.

- problematické může být prostorové vnímání protektorátu, mnozí absolventi základních škol si neuvědomují, že místně dějiny protektorátu s jejich regionem nemusí souviset. (například studenti chomutovského gymnázia mají problém uvědomovat si skutečnost, že Chomutovsko bylo během války součástí Sudetské župy. Zdá se, že pokud se v rodinách tradují vzpomínky na protektorát, studenti je mnohdy anachronicky přenášejí i do svého  prostředí, tedy na sudetské území) Třetina území dnešní České republiky do protektorátu nepatřila. Jsou to tedy pro některé alespoň v určitém úhlu pohledu cizí dějiny?

- charakter výuky  v předložených modelech respektuje následující:

 

a) aby výuka dějepisných témat alespoň zčásti (1/4?) byla organizována na badatelském principu – nejen vzdělávání v dovednostech, ale také posilování historického „kritického“ myšlení a posilování ukotvení informací do dlouhodobé paměti

b) vždy školní historické zkoumání zařazovat do kontextu – žákovského „vidění“ světa a žákovských možností využitelnosti 

c)  vždy školní historické zkoumání zařazovat do kontextu „delšího,dlouhého běhu“(Robert Stradling) - nelze hodnotit jen události období 1939 – 1945, výzvou pro učitele je vždy troufalost, kam až se vrátit

d) „výstupy“ žákovského bádání se nedají měřit kritérii aplikovanými nabádání historika

e) pozitivní morální působení a posilování prospěšných řešení by mělo být „vedlejším“ produktem dějepisu („žákovským objevem“) – mělo by „automaticky“ vyrůst z rozboru tématu a především uvažováním nad ním

g) výuka nemá být měřena učitelskými přípravami, ale produkty, výstupy, činnostmi žáků – a to i v dlouhodobějším horizontu

h) práce s prameny 

i) omezená základní faktografie: další informace budou přístupné v jiných zdrojích – učebnice, literatura, internet... Rozšiřující informace budou vyučujícími dodávány jen v těch případech, kdyby docházelo k zjevným dezinterpretacím.

j) při strukturaci („příběh protektorátu“) důsledné dodržovat chronologický pohledu, odkazovat k němu, uvědomovat si, jak je zkoumaná skutečnost typická pro dané časové období

k) využívat domácí práce s osobními příběhy (smíšená manželství, pohled druhé strany), tyto příběhy přináší do školy nejen učitel, ale především žáci – rodinná a místní paměť. místa paměti v lokalitě,              

l) upozorňování na problematiku základní terminologie a možnosti jejího vymezení – termíny: odboj, kolaborant, zrada, hrdinství, totalita... komparace dobové terminologie se žákovskou zkušeností se stejnými, obdobnými výrazy.  Není nutné následující termíny využívat, ani není nutné je žáky učit, či dokonce vymýšlet jejich definice, ale je vhodné s nimi pracovat. Mohou být využity jako podpora pro hledání kritérií osobního přístupu, ne soudu!

Příklady kategorizace pro problémový termín kolaborace – 

Kolaborace – ideová  - aktivistická    - kolaborace jako přizpůsobení

Kolaborace – zrada  - aktivismus  - vyčkávání

 

Kolaborace – nadbytečná   - vynucená   - (mravně) přípustná

Kolaborace – negativní  - neutrální - pozitivní

Kolaborace – odsouzená – přijatelná – anonymní

Kolaborace jako zástěrka

 

m) společné hledání klíčových otázek: problematika žití v mezní situaci, česko-německé vztahy v letech 1938-1945

n) výuka napříč předměty, využívání mezipředmětových vztahů, především s výukou českého jazyka a literatury

o) klíčová (pod)tematika: život mladého člověka v protektorátu, škola a rodina

důsledky života v protektorátu pro poválečné období

interpretace dějin protektorátu (mediální, historická, rodinná, umělecká...)

 

2. základní časová osa
(shodli jsme se, že je dobré začít událostmi září 1938, předpokládáme, že téma šoa bude vyučováno sice v kontextu s dějinami druhé světové války, protektorátu, ale jako samostatné, dále předpokládáme, že žáci již probrali dějiny Československa1918 – 1938, dějiny druhé světové války):

 

 

3. strukturace
(navržena jako pracovní výchozí (dějinný) příběh, kterým by měly být poměřovány události v protektorátu. Slouží jako východisko pro interpretaci jednotlivých pramenů i osobních příběhů. Jedním z cílů výuky tématu protektorát je obhájení této strukturace, či její kritická analýza a vytvoření strukturace kvalitnější)

 

- omezení a možnosti československého (českého) státu a jeho obyvatel po Mnichově

- hledání hranic (i v přeneseném smyslu), zachovat klid

- střety moci a opozice, jejich důsledky

- atentát a vrchol teroru

- mobilizované čekání na konec

- „osvobození“

 

 

1. Pracovní list pro opakování a práci s karikaturou: 1 – Mnichov, karikaturu uveřejnil 30. září 1938 Daily Express, autor David Low, pod karikaturou je text (Stalinův): Pánové, nemáte pro mne volnou židli?, inspirováno textem Viliama Kratochvíla.  Předpokládané užití – studenti po probrání tématu Mnichovská dohoda pracují samostatně (ve dvojicích) s pracovním listem – po vypracování (cca 12 minut) následuje kontrola a diskuse nad problémy, otázkami (cca 13 minut):

Které postavy jsou vyobrazeny na dobové karikatuře?, popište „podpisy“ jednotlivých postav...

Srovnejte jejich „řeč těla,“ výraz tváře, oblečení...! V jaké situaci se nacházejí?

Na které detaily byste upozornili? Interpretujte je!

Co říká stojící postava?

Šéfredaktor chce, abyste do karikatury zakreslili zástupce ČSR. Koho, kam, jak?

Pokud bude chtít učitel zadat domácí úkol – může využít poslední zadání.

 

Dva pracovní listy jsou založeny především na výpovědích aktérů mimořádného lidového soudu pro roce 1945, listy jsou koncipovány protichůdně, jeden vytváří pozitivní, druhý negativní obraz J.Panenky. Studenti nevědí, že se jedná o tutéž osobu. Cílem hodiny je hledání hranice mezi zradou a odbojem. Stanovení kritérií, považovaných za přijatelné pro přežití v totalitní (nacistické) společnosti. Jaroslav Panenka, narozený 1908 na Ukrajině, za ČSR inspektor policie v Krušných horách (Přísečnice), během války často vyžadován pro akce pražského gestapa. Po válce odsouzen k trestu smrti a popraven roku 1949. 

Žáci pracují ve dvojicích (skupinách) vždy s jedním textem (lze upravit), nevědí, že se jedná o tutéž osobu. Mají činnost své osoby zhodnotit a hledat pro ni vhodné označení – diskuse nad terminologií a hodnocením. Když je jim prozrazeno, že se jedná o tutéž osobu, mají argumentovat, „kdo“ to tedy byl? Hrdina nebo zrádce? Při další činnosti učitel vsouvá do žákovské činnosti ještě další aspekt – ať si žáci uvědomují charakter pramenů 

 

Deník se nachází v soukromém vlastnictví. Jedná se o zápisky studenta V. R., narozeného roku 1928 v Chomutově, kde navštěvoval obecnou školu – jeho tatínek byl českým vojákem (sloužil u posádkové hudby), maminka Němka – v domácnosti. Po Mnichovu (tatínek jako voják evakuován již dříve) odcházejí do středních Čech, žijí u otcových rodičů, V.R. začíná studovat osmileté gymnázium v Kralupech nad Vltavou. 1945 na podzim se vracejí do Chomutova, kde zůstala část rodiny maminky.

Pracovat především s kopiemi originálů a sledovat pojetí svátků v letech 1939-1944. Podtéma Vánoce (dárky) za války, dospívání za války. Navrhujeme využít jako konfrontaci k velkým dějinám války – žáci doplňují do tabulky válečných událostí, velkých dějin protektorátu „třetí“ sloupec- postřehy svého vrstevníka. Upozornění – obrázek Deník 1939 (viz materiály) obsahuje chybný údaj, V.R. se přepsal, nejedná se 28.9.1940, ale 1939. Doporučujeme použít jako podklad orálněhistorického průzkumu. Témat se nabízí několik: velmi vhodné se jeví: Svátky (Vánoce) v dětství mých prarodičů. Vzhledem k předpokládanému věku prarodičů budeme tak moci konfrontovat se slavením Vánoc v době komunistického režimu. Existují i celkem dostupné další zdroje (fotografie, dopisy Ježíškovi...) Vhodné pro základní školu.

 

Provolání k českým spoluobčanům je jakousi rekapitulací dějin protektorátu jedním z čelných představitelů nacistické správy. Text je uveřejněn kompletní, pro jeho značný rozsah jsou pasáže, které považujeme za klíčové, podtrženy.

Navrhujeme jako závěrečnou činnost po probrání  tématu  - žáci by ve skupinách měli zhodnotit pozitiva a negativa života v protektorátu pro české obyvatelstvo. Variantou je vytvořit časovou osu k dějinám druhé světové války, protektorátu. Učitel po společném seznámení s výsledky ve vhodném momentu nastolí otázku – jakýma očima vidíme události v protektorátu, za války? Po společné diskusi pracují žáci individuálně s pasážemi textu. Po přečtení píší odpověď K.H.Frankovi – doporučujeme formou plakátu, plakáty jsou rozvěšeny po třídě a diskutovány. Klíčové otázky: Jak dochází k manipulaci s fakty? Lze porovnat se současnou mediální produkcí? 

Jak protektorát proměnil vztahy mezi Čechy a Němci? Zdůvodněte váš osobní názor.

 

jedná se o úryvky a obrázky z učebnice Stručné dějiny říše, Praha 1943. Tato učebnice byla patrně jedinou povolenou českou učebnicí dějepisu pro obecné a měšťanské školy na území protektorátu. Kromě textů jsou připraveny i obrázkové sety k jednotlivým úryvkům. Obrázky pocházejí také z německé učebnice dějepisu, která byla používána na německých školách v protektorátu.  

Žáci (cca ve čtyřčlenných skupinách)  vytvářejí vlastní přípravu na výuku v protektorátu (jsou „v roli“ učitele dějepisu), využívají materiály. Posléze mají hodinu předvést ve dvojí variantě – jedna část jako učitel aktivně spolupracující na nacistické výchově, druhá část jako učitel „odbojář“.

 

Jedná se o vzpomínky zapsané patrně až koncem 80. let učitelky dějepisu dívčího gymnázia Anděly Chocholové. 

Doporučujeme jako podklad pro přednášku učitele k práci s úryvky z protektorátní učebnice.

 

Materiály především k případu roudnických studentů v konfrontaci s dalšími osudy učitelů.

Byl učitel náchylný k odboji (rezistenci?) nebo kolaboraci? Bylo to dáno jeho povoláním, osobními vlastnostmi lidí vykonávajícími učitelské povolání?

Další materiály k odboji:

Statistický údaj – 1. září 1939 bylo zatčeno  v Čechách 582 lidí (z toho 75 učitelů), na Moravě 258 (z toho 44 učitelů). 

Doporučujeme vyhledat  a využívat lokálně blízký příběh z celkem dostupné publikace: Karel ČONDL, Tomáš PASÁK (eds.), Čeští učitelé v boji proti fašismu. Praha 1978. 

Doporučujeme jako podklad pro přednášku učitele k práci s úryvky z protektorátní učebnice.

Vhodné kombinovat s výukou literatury – po interpretaci textu Jana Drdy Vyšší princip (možné pracovat s filmovou ukázkou) ukázat „druhý typ“ učitele. Soustředíme se nejen na postavu hlavního hrdiny latináře, ale také na škálu různých učitelských typů – jednání ve sborovně a můžeme nastolit otázky typu –

Která povolání (učitel, politik, četník, dělník ve zbrojovce, zemědělec...) v době protektorátu předurčovala vyšší míru spolupráce s nacisty?

Lze stanovit hranici „mravně přípustných styků mezi Čecha a Němci“? 

Jaká volit kritéria? Měnila se hranice v čase (1939 – 1945)?

apod.

Dále jako podklad pro „sociodrama v lavicích“ – učitel představuje Bauera, žáci jednotlivé studenty. Na závěr doporučujeme využít  alespoň jednu ze vzpomínek ze serveru Paměť národa:

Lidmila Daňková: 

Miroslav Kubík (jeho fotografii lze nalézt mezi fotografiemi dětí v Muzeu Osvětim I.

Libuše Chourová

Snadno dostupné jsou záběry ze života protektorátní mládeže - 

ukázky z dobových týdeníků – Aktualita (školy)

tisk potravinových lístků: http://www.youtube.com/watch?v=0egc9eS5Zhg

ošetřovatelská škola Ostrava: http://www.youtube.com/watch?v=Uc5JOp05RXc

oděvní výuka: http://www.youtube.com/watch?v=WIVmihgW9QU

výuka železničářů: http://www.youtube.com/watch?v=8DrcURopIYw&NR=1

pocta  neznámému vojínovi: http://www.youtube.com/watch?v=dWelUe1cq2Y&feature=related

sazečská výuka: http://www.youtube.com/watch?v=i9fp7omZkiE

koncert české mládeže http://www.youtube.com/watch?v=N0tLBTuxC2s

sport http://www.youtube.com/watch?v=XqWWx2uT0RQ, http://www.youtube.com/watch?v=AlnTZHHLj1I

ukázky z filmu Vyšší princip   http://www.youtube.com/watch?v=7xoPOM1dNJI

 

Pracovní listy s výběrem z protektorátních vtipů.

Úvodní hodina k tématu protektorát. Žáci jsou vyzváni, aby přednesli vtipy, které se týkají protektorátu.V diskusi se hodnotí jejich vtipnost a odraz dobové reality.

Žáci si individuálně vylosují (vyberou) vtipy a dohledávají k nim reálie – vytvářejí slovníčky pojmů. Poté ve skupinách cca po pěti se vzájemně seznamují se svými slovníčky a vtipy – každá skupina vybere jeden („nejlepší“) vtip jako svého reprezentanta. Zástupci skupin jsou vyzváni, aby zpaměti svůj vtip přednesli...Lze volit nejlepší vtip a hledat důvody pro tuto volbu. Je humor zbraň? 

 

Báseň z Večerního Českého Slova, 15. června 1942, její text byl považován za vzor české oficiální reakce na atentát. Ovšem první slova básně tvoří akrostich, který demonstruje zcela opačné stanovisko.

Žáci nejprve interpretují text básně (bez vyznačených úvodních slov) a dokládají jeho „kolaboračnost.“ Recitují vybranou vzorovou pasáž. Navrhují, kdo mohl být autorem, hledají pro něj vhodné označení, hledají motivy, proč to tak napsal. Navrhují, jak by autor textu měl být přijímám za protektorátu (nacisté, veřejnost, škola....), po protektorátu. Měl by být potrestán? Jaké argumenty by proti němu mohl použít „soud“? Pak učitel představí akrostich. Následuje diskuse nad obdobnými otázkami, jaké byly využity v předcházející části. po jejím skončení společně čtou důsledky akce a diskutují nad přiměřeností trestu. Proč nebyl Vajtauer potrestán?  Lze využít i filmu Protektor, který řeší téma spolupráce médií s nacisty.

propagandistické plakáty :

Práce pro říši

Zachvátá-li tě, zahyneš

Národní souručenství

Vlasti zdar

 

Deset přikázání pro každého Čecha  je výzva pro manifestaci 3. července 1942.

Závěrečná hodina k tématu. Žáci diskutují nad deseti přikázáními (v biblickém smyslu). Která z nich platí obecně?

Mění se jejich platnost v době války, okupace, protektorátu, totality?

Učitel  rozdá po dvou – třech přikázáních (protektorátních) každému žákovi, který je formou bublin dopisuje do svého comicsu – žáci byli vyzváni, aby nakreslili, donesli typické obrázky (možno specifikovat obrázky osob typických – jak konkrétních: Hácha, Frank, jeden z Moravců, Gabčík..., tak obecných: dělník, voják, vězeň, Čech...) pro život v protektorátu. Vytvářejí koláž obrázků a citátů – vhodné jako párová činnost. Pro pokročilejší žáky lze pokračovat pospojováním zobrazení doplňováním symbolů, čar, šipek, barev ... Z jednotlivých koláží je vytvořena výstava a žáci jí procházejí. Posléze jsou jim nabídnuty „role“ a žáci píší zprávu o životě v protektorátu očima své postavy:

- oficiálně publikující novinář

- dělník v továrně

- německý voják z protektorátu

- školačka

- představitel protektorátních (českých) úřadů apod.

 

Jedná se o časopisy Malý čtenář (ročník 1939/40), jídelníčky a módní strany pochází z časopisu Hvězda paní a dívek (1941, 1942), Lze využít jako doprovodné materiály pro přednášky učitele.

 

Dva úryvky z filmu zpochybňující jednoznačné hodnocení chování Čechů v době protektorátu.

Navrhujeme, aby žáci před zhlédnutím ukázek kolektivně vytvořili definice slov: pomoc, kolaborace, zrádce, hrdina, statečnost.... Po ukázce (lze využít předělu k diskusi) do svých poznámek individuálně ony pojmy redefinují. Následuje společná diskuse – 

Co vše by mohlo omluvit spolupráci s nacisty? 

Existuje hranice, kdy už je spolupráce neomluvitelná?

 

L. Max Brod – Život plný bojů,  Praha 1966, s. 262 – 267, přeložil Bedřich Fučík.

Popis odjezdu Maxe Broda přes Ostravu do Polska v době, kdy německá vojska přistoupila k okupaci Čech a Moravy (březen 1939)

 

Sady protektorátních známek, známek Německa a Generálního gouvernementu 

 

Ilustrace Cyrila Boudy k protektorátnímu vydání  sbírky Josefa Hory Máchovské variace, které se zdály cenzorovi příliš „neárijské.“ 

 

Text stručně informující o osudech židovské malířky, která jako jedna  z mála přežila “největší vraždu protektorátních občanů“ v březnu 1944 – likvidaci prvních (zářijových) transportů do KT Osvětim – Březinka

 

Text stručně informuje o roli kopané v době protektorátu a v Terezíně.

 

Materiály k osobě Bohumila Staška  a domažlické pouti (až 120 000 účastníků) v srpnu 1939, která byla zamýšlena (se změnila?) v národní manifestaci. Stašek spjatý i s dalšími protestními akcemi – druhý pohřeb K.H. Máchy byl v září 1939 internován (akce Albrecht), vězněn v KT Oranienburg a Dachau, zemřel 1948.