Téma protektorát: Mladí lidé a jejich učitelé za Protektorátu
Publikováno: 16.11.2011, Aktualizováno: 16.7.2013 08:22
Rubrika(y): Československo v letech 1938-1945
Autor: Josef Märc
Žáci budou schopni analyzovat vyslechnuté vzpomínky a budou schopni hledat kontext nacistické perzekuce na příkladu roudnických studentů, budou schopni katalogizovat příčiny zatýkání českých lidí, dostanou podklady pro diskusi na témata viny a přiměřenosti trestu, jsou seznámeni s biografiemi významných osob, posoudí totalitní charakter nacistické moci a uvědomí si, jak nacistické „právo“ perzekuovalo formou kolektivní viny a používalo trestů také k zastrašení potencionálních odpůrců.
Příspěvky na portálu Moderní dějiny jsou podpořeny dotací MŠMT.
4. MLADÍ LIDÉ A JEJICH UČITELÉ ZA PROTEKTORÁTU
Použitá literatura:
Václav DYCKA, Kolaborace na Roudnicku v době Protektorátu Čechy a Morava, diplomová práce, UJEP Ústí nad Labem 2010.
Kateřina KOČOVÁ – LOZOVIUKOVÁ, Mimořádný lidový soud v Litoměřicích – případ Alfred Bauer. In.: České a československé dějiny 20. století. Moderní přístupy k soudobým československým dějinám. Hradec Králové, Ústí nad Orlicí 2006, s. 71 – 77.
I. Brainstorming k tématu:
Malá pevnost Terezín během druhé světové války
– studenti dávají své návrhy (nápady, informace) k tématu – učitel nehodnotí, zapisuje bez komentáře. Po dvou minutách vyzve některého se žáků, aby zapsané poznatky shrnul.
Pokud jsou žáci „vyspělejší“, může být úvodní brainstorming sofistifikovanější – Rozdíly mezi Malou pevností a ghettem Terezín.
Učitel zapisuje na tabuli, papír pojmy – pokud se mu zdá vhodné, může upozorňovat na rozdíly mezi Malou pevností a ghettem.
II.1 Ukázka z výpovědi Miroslava Kubíka
„Jak se dostal na Malou pevnost?“ – Kdo to byl, odkud, jak, proč? (www.memoryofnation.cz)
– stopáž 48,50: „Já si na ta data nepamatuju...“– 54,02: „chce něco udělat.“
– učitel naváže tím, že si představíme jednoho z vězňů autentickým svědectvím (může také upozornit, že fotografie tohoto vězně je součástí expozice KT Osvětim)
poslech - z Kubíkova vyprávění – zatčení a příjezd na Malou pevnost.
Žáci si dělají poznámky do svých zápisníků, sešitů.
Pokud chce učitel použít tuto výpověď, musí se do webu Paměti národa přihlásit, přihlásit, rozhodně to za to stojí (a je to zadarmo)
II.2. Žákovský odhad – učitel vede žáky k tomu, aby hledali důvody zatčení a zároveň rozmýšleli vztah mezi proviněním a trestem
Doporučené otázky: Proč tam byli studenti převezeni?, Jaký byl důvod jejich zatčení?, Jakému provinění by odpovídal tento trest?
Zdůrazní, že k zatčení došlo 20. června 1942.
- vypsat škálu maximálního množství provinění na tabuli, flip – zjištěná provinění
- sabotáž (narušování výroby v továrnách, v dopravě, nekvalitně odvedená práce)
- protinacistická propaganda
- stávka
- ozbrojený útok
- demonstrace
- protirežimní symboly
- odbojové organizace
- ilegální organizace
- zpravodajská služba
- schvalování atentátu
- poslech zahraničního rozhlasu
- neuposlechnutí nařízení
- nedovolená hospodářská činnost
- protirežimní činnost
- podpora odbojových organizací, pomoc
- pomoc pronásledovaným...
Učitel není vševědoucím, spíše se snaží žáky povzbuzovat, přivádět na stopu....pokud uzná za vhodné – může již předem rozdělit kategorie vytvořit kategorie provinění – odboj, odpor, rezistence,
učitel může také doplnit některé důvody... viz Kuklík, Gebhart. Velké dějiny zemí Koruny české XV.a, b
Společná diskuse: Zápis hesel na tabuli – než učitel heslo napíše, nechá jej ve třídě velmi stručně prodiskutovat, schválit. Není nutné zajistit všeobecný souhlas, spíše jazykově „cizelovat“ hesla, vyjasnit si pojmy.
II.3 Důvody, respektive záminky, které se objevily pro zatčení studentů:
přednáška učitele
schvalování atentátu
příprava atentátu na Bauera (všeobecně známo, podporováno profesory)
student Dvořák se prý dále vyjádřil – „kdyby mohl, Bauera by zabil“
poslech zahraničního rozhlasu
rozšiřování protistátních zpráv
zdravení se komunistickým pozdravem
jsou nakloněni SSSR
pronásledují německé děti
Přednáška učitele – navazuje na žákovské návrhy, prohlubuje je a na konkrétním materiálu specifikuje. Velmi důležité je, aby upozornil na „skutečné“ a domnělé přečiny roudnických studentů.
II.4 Učitel vyzve žáky ke kladení otázek k dosavadnímu průběhu „případu
Žákovské otázky jsou předkládány třídě k odpovědím. Pokud nikdo ze žáků není schopen odpovědět, otázku si žáci poznamenají do sešitů. Hledání odpovědí na takovéto otázky může být součástí domácího zadání. Pokud nepřijdou od žáků, učitel sám položí dvě „základní“ otázky: Kdo je udal? Jak to s nimi dopadlo?
Učitel ke každé otázce vyzve jednoho ze žáků, aby předestřel svůj názor, svou hypotézu.
Učitel řídí diskusi, případně komentuje odpovědi, neměl by se uchýlit k opravování odpovědí, ani otázek.
II.5 Minipřednáška Kdo je udal?
učitel
Alfréd Bauer
narozen 1897 Šluknovsko (Děčínsko)
člen DNSAP
člen Deutscher Kulturverein
navrhl pomník padlým první světové války
ředitel německé školy v Roudnici
člen NSDAP, SS, SA
ve správě jatek
správce kina
otec dospívající dcery
přítel konfidenta Rjazanceva – u něj večírky, kde studenti „donášejí, co se děje v jejich školách – gymnázium, průmyslová škola“ –hlavní donašeč byl patrně především Lipinský. Není jisté, že donášení bylo zcela programové, mnohé se dělo tak, že studenti vyprávěli, co bylo ve škole a jinde. Objevila se domněnka o chystaném atentátu na Alfréda Bauera. Hlavní strůjcem atentátu měl být gymnaziální student Karel Dvořák (podivínský, nevyrovnaný, s dobrou pamětí, přecitlivělý), který se zamiloval do Bauerovy dcery, líbila se mu (?). Bauer to nechce připustit – byla příliš mladá, Dvořák nebyl vhodný partner (?) a obává se o svůj život (Dvořákovy výhružky – viz výše), Rjazencevovo ponoukání Bauera, ať s tím „něco udělá“
Udání (patrně Bauer a Rjazancev) – případ vyšetřuje kladenské gestapo – vyšetřování vede Felkl (známý z případu Lidice)
Bauer po válce dopaden díky soukromé iniciativě – jeden z roudnických občanů po něm pátral, při pátrání kontroloval poštu jeho příbuzným, až narazil na dopis od Bauera (byl internován jako Němec na jižní Moravě a žádal o jídlo) a dal podnět k jeho zatčení
Učitel ji přerušuje několikrát zopakovanou otázkou, zdali jím uváděná fakta nějakým způsobem předjímají roli udavače v roce 1942 – zastaví se u těchto charakteristik -
- učitel
- Němec
- navrhl pomník
- člen DNSAP, NSDAP
- přítel konfidenta
II.6 Statistické údaje – Jak to s nimi dopadlo?
Učitel je má připraveny ve slidu - viz příloha 1,2
Učitel je beze slova promítne, po minutě a půl žáci doplňují své komentáře
II.7 Zápis žáků – Jaká jména si vybavuji a co mne nad nimi napadá....
Žáci si zapisují do svých zápisníků, sešitů, optimální, aby psali po celou dobu, nepřerušovali, ale ani necenzurovali své zápisky
III. Na základě dalších textů z webu Paměti národa, případně dalších zdrojů, doplňte příběh roudnických studentů.
www.pametnaroda.cz
Najděte si svého hrdinu z tohoto období?
Kdo je pro vás hrdina?
Charakter domácího zadání by měl korespondovat se zaměřením třídy, není vhodné experimentovat s formou úlohy, ale nabídnout to, co žáci formálně ovládají – referát, prezentaci,
dialog...
Osoby spjaté s případem roudnických studentů na webu: Miroslav Kubík, Lidmila Daňková, roz. Dragounová, Libuše Chourová, Miloš Čulík
Přílohy
Mladí lidé a jejich učitelé za protektorátu - přílohy
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 0,87 MB
Související články
- Smířit se s realitou? Bojovat? Spolupracovat? Rozhodování za protektorátu. (14.7.2017)
- Jak se žilo v Protektorátu Čechy a Morava (13.7.2016)
- Česká mládež pod hákovým křížem (14.6.2015)
- Školství v okupované Ostravě (13.2.2015)
- Česká šlechta v časech Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945) (12.6.2014)
- Emil Hácha (1872 - 1945) (6.12.2013)
- Emil Hácha - pracovní list (6.12.2013)
- Život na venkově za německé okupace (8.10.2013)
- Ladislav Fuks "Spalovač mrtvol" (26.9.2013)
- Krvavý Walter a tragédie obce Leskovice (21.9.2013)
- Ota Filip: Škaredá středa 15. března 1939 (22.8.2013)
- Česká kolaborace za druhé světové války (16.7.2013)
- Peripetie soužití Čechů a Němců v českých zemích - okupace a odsun (30.6.2013)
- Život za pomoc českým parašutistům – životní příběh studentky Heleny Králové z Plzně (10.5.2013)
- Život za pomoc českým parašutistům (26.4.2013)
- Život za pomoc českým parašutistům – pracovní list (26.4.2013)
- Deník kopřivnické skautky Lídy Šumné z let 1937-1942 (20.4.2013)
- Kolaborace v době Protektorátu Čechy a Morava - pracovní list (29.6.2012)
- Výběr článků z protektorátního tisku (23.6.2012)
- Průmysl Ostravska v době Protektorátu - pracovní list (22.6.2012)
- Práce s články z protektorátního tisku – protektor Reinhard Heydrich (22.6.2012)
- Odboj na Ostravsku v době Protektorátu - pracovní list (15.6.2012)
- Téma protektorát: Hrdina a zbabělec za Protektorátu (6.4.2012)
- Téma protektorát: Výuka na české základní a střední škole (5.4.2012)
- Téma protektorát: Genocida Židů a Romů v protektorátu (7.11.2011)
- Téma protektorát: Strukturace dějin Protektorátu I. (5.11.2011)
- Téma protektorát: Strukturace dějin Protektorátu II. (5.11.2011)