Film vznikl v rámci projektu ESF a OPVK "Moderní dějiny pro učitele, atraktivně a inspirativně".

Diváci se zhlédnutím filmu seznámí nejen s tragickým - a zároveň hrdinským - činem rodáka ze severomoravského Vítkova, ale také s dobou umírání „pražského jara“ a nastupující normalizace. Nedílnou součástí dokumentu je sada pracovních listů a soubor dobových pramenů. Náměty pro  práci v hodině jsou řazeny podle stupně obtížnosti. Cílem metodických materiálů pro práci žáků není v tomto případě zkoumání historických faktů, ale hledání odpovědí na otázky příčin rozhodnutí Jana Zajíce obětovat svůj život, důsledků a odkazu jeho činu. Náměty můžete využít jako celek nebo je kombinovat.

Zajíc odjel po smrti Jana Palacha do Prahy. Připojil se k hladovce studentů pod rampou Národního muzea na Václavském náměstí. Pobyt v hlavním městě a účast na Palachově pohřbu osmnáctiletého studenta silně zasáhly. Několik dní před svou smrtí napsal tyto verše: Slyším vaši zbabělost/ Křičí v polích/ řve ve městech/ skuhrá na rozcestích/ jektá strachem ze smrti/ a necítí, že smrt upozorňuje a vábí/ Bije z věží kostelů/ umíráček národu a zemi/  Ve jménu života/ vašeho/ hořím/ Jan. Palachovy výzvy nebyly vyslyšeny, společnost se smiřovala s pomalou ztrátou svobody, upadala do letargie. Měsíc po pohřbu pochodně č. 1 a v den výročí nástupu komunistů k moci se polil hořlavinou a zapálil. Zemřel v průchodu jednoho z domů na Václavském náměstí, aniž by se mu podařilo vyběhnout před dům. 

Připravili:

studenti oboru audiovizuální tvorba Slezské univerzity

Eliška Moravcová, Markéta Sasínová, Pavlína Válková,

Další:

Monika Horsáková, Jiří Hruška, Lukáš Najbrt, Viktor Pokorný, Tomáš Prchálek, David Karas, Klára Řezníčková

Stopáž: 12:39 minut