Fall Grün (případ zelená) byl nikdy neuskutečněný německý plán vojenského úderu proti Československu připravený roku 1937, v předvečer druhé světové války. K jeho realizaci nedošlo, neboť Německo dokázalo svých cílů dosáhnout již na politické úrovni na Mnichovské konferenci.

Prvního prosince byl zahájen provoz webové stránky VEDEM 2010. Představí v digitalizované podobě velkou část textů ze stejnojmenného časopisu, vydávaného chlapci v terezínském ghettu.

1938 Hodnocení první republiky a jejího místa v dějinách evropské demokracie zní o to působivěji, že je vyslovil německý intelektuál, který důvěrně poznal propastný rozdíl mezi politickým systémem československé parlamentní demokracie a nacistické totality v Německu. V roce 1936 bylo Heinrichu Mannovi uděleno československé státní občanst...

Již v polovině 30. let si nikdo nemohl dělat iluze o cílech sudetoněmeckého hnutí, avšak jen málo lidí v českém prostředí se zamýšlelo nad příčinami úspěchu nacistické propagandy v řadách německého obyvatelstva. Vinu státní politiky na tomto vývoji označil zcela jednoznačně F. X. Šalda.

Europeana je internetový projekt souboru evropských digitálních knihoven s naskenovanými obrazy, knihami, filmy a archivy. Projekt vznikl z iniciativy Evropské komise. Europeana umožňuje on-line přístup k více než 14 milionům děl evropského kulturního dědictví.

28. 10. 1928. Při příležitosti 10. výročí vzniku republiky pronesl T. G. Masaryk svůj památný projev, v němž se zamýšlel nad podstatou demokracie. Jednalo se o jedno z jeho vystoupení, jímž se prosazovala jeho neformální autorita ve společnosti. Shrnul v něm i své představy o kritériích politické morálky. V době, kdy československá politi...

1.1. 1928. V novoročním čísle časopisu Slovák vydávaném Hlinkovou slovenskou ľudovou stranou byl otištěn článek Vojtěcha Tuky (1880-1946), ideologa politického katolicismu na Slovensku, v němž autor vyslovuje názor, že v den desátého výročí vzniku republiky nastane na Slovensku bezprávný stav.

Pluralita názorů v poválečném Československu byla sice svědectvím široce chápané demokracie, byla však doprovázena velkým tříštěním politických sil, což do značné míry komplikovalo krystalizaci struktury fungující parlamentní demokracie. Proto se v období první krize vládní koalice v roce 1920 vytvořil neoficiální koordinační orgán státot...

30. 9. 1919. Exposé ministra E. Beneše v Národním shromáždění. Šlo o předběžné shrnutí problémů, s nimiž se potýkala československá konference na pařížských mírových jednáních. E. Beneš se ještě zmínil o některých nerealistických územních požadavcích, jež se nepodařilo prosadit.

Trianonská smlouva (též „Trianonský mír“) je jedna z pařížských mírových smluv a byla podepsána 4. června 1920 v paláci Velký Trianon v zámku Versailles poblíž Paříže. Smlouva stanovila hranice maďarského státu jakožto nástupce Uherska po skončené 1. světové válce.

Lidé z POST BELLUM připravují s Českým rozhlasem – Rádio Česko pravidelný dokumentární cyklus Příběhy 20. století, ve kterém vyprávějí životní příběhy pamětníků. Představují netradiční formou osudy válečných hrdinů, někdejších politických vězňů, odbojářů, lidí, kteří prošli nacistickými nebo sovětskými lágry, vyprávějí příběhy disidentů, ...

Podnětem ke vzniku paktu se stal 14. bod poselství prezidenta USA W. Wilsona Kongresu z 8. 1. 1918. Pakt se stal součástí následně uzavřených mírových smluv s Německem, Rakouskem, Bulharskem a Tureckem (I. část všech smluv). Nabyl působnosti 10. 1. 1920, kdy ratifikací mírové smlouvy s Německem V. Británií, Francií a Itálií začala formáln...

1918, 21. ledna. Ve Vídni se sešli němečtí poslanci z českých zemí a schválili rezoluci, v níž žádali odtržení pohraničních území od vnitrozemí a utvoření samosprávné provincie Deutschböhmen (částečná reakce na tzv. Tříkrálovou deklaraci).

Na zahájení říšské rady (svolána císařovým listem z 26. dubna) přednesl předseda Českého svazu F. Staněk státoprávní prohlášení, v němž vyjádřil nespokojenost s dualistickým uspořádáním říše a vytyčil požadavek její přeměny ve spolkový stát jednotlivých národů. Propagoval právo českého národa na sebeurčení ve spojení s historickým právem ...

1917, 17. května. Publikován Manifest spisovatelů, první oficiální projev nesouhlasu s nadvládou Rakouska-Uherska na domácí půdě během války. Text navrhl člen Maffie a šéf činohry Národního divadla, básník J. Kvapil. Manifest byl naléhavou výzvou českým poslancům na říšské radě, aby důstojně obhajovali národní zájmy, nebo raději aby se vz...

1915, 14. listopadu. Český komitét zahraniční (vznikl koncem října t.r. jako první politický orgán zahraničního odboje) vydal z Masarykova podnětu (v září se přestěhoval do Londýna, když předal vedení odboje ve Francii E. Benešovi a M. R, Štefánikovi a ve Švýcarsku L. Sychravovi) v Paříži provolání podepsané 11 představiteli krajanských s...

Rukopisné znění slavných Dopisů Olze hledejte v digitálním archivu KnihovnY Václava Havla. Mezi dopisy jsou i ty, které nebyly otištěny knižně: například soubor posledních dopisů z konce roku 1982 a začátku roku 1983 (č. 145-165), nebo doposud nepublikované vězeňské dopisy z roku 1989.

1915, květen. T G. Masaryk předložil britskému ministru zahraničí E. Greyovi memorandum Independent Bohemia (Samostatné Čechy), v němž načrtl program „znovuzřízení Čech jako samostatného státu" (coby monarchie). Navrhl rovněž personální unii mezi Srbskem a československým státem, kdy by se srbský král stal i českým králem. Rovněž se zde o...

1914, 14.-29. října. Druhý Masarykův „výjezd" do Holandska, kde zveřejnil svůj první projekt budoucího československého státu. Masaryk vysvětloval své názory britskému historikovi a odborníkovi na slovanskou problematiku R. M. Setonu-Watsonovi; ten je pak zaznamenal ve formě memoranda pro britskou vládu.

1914, květen. K. Kramář vypracoval Ústavu Slovanské říše, která předpokládala vznik tzv. Slovanské říše, jež by zahrnovala jednotlivé slovanské národy v čele s Ruskem. Říše měla tvořit jednotné obchodní území s jednotnou měnou a clem. V čele by stál ruský car, který by byl zároveň králem českým a polským, v jednotlivých zemích by jmenoval...