Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF a OPVK „Moderní dějiny pro učitele, atraktivně a inspirativně“.

Moravská Ostrava se na podzim roku 1938 stala jedním z nejvýznamnějších útočišť pomnichovské republiky pro české uprchlíky z německého a především polského záboru. Tato skutečnost pak výrazně zasáhla do všech oblastí každodenního života zdejších obyvatel. Ačkoliv státní úřady ani dobročinné organizace ve městě nebyly na tak drtivý nápor uprchlíků nijak zvlášť připraveny, podařilo se jim po úvodních rozpacích zorganizovat v Moravské Ostravě poměrně dobře fungující záchranný systém. Jeho základem se stal Pomocný výbor pro péči o uprchlíky při Okresním úřadě v Moravské Ostravě,sestavený z představitelů státních institucí a charitativních organizací. Do konce roku 1938 zajistil uprchlíkům alespoň základní sociální jistoty, jako stravování, nouzové ubytování, lékařskou péči, a některým, v rámci možností, dokonce i práci. Přesycený pracovní trh, bytová nouze, obavy starousedlíků z možné konkurence a neustálý příliv dalších uprchlíků do města však uzavíraly veškeré snahy do takřka neřešitelného kruhu. S novou vlnou těšínských vysídlenců z počátku roku 1939 se už Ostrava sama vypořádat nedokázala. Úlevu městu nepřineslo ani každodenní odesílám uprchlických transportů dále do vnitrozemí. Přes veškerou státní pomoc a vynaložené finanční injekce se ÚPU během krátké existence druhé republiky nepodařilo otázku českých uprchlíků v Moravské Ostravě definitivně vyřešit. Po obsazení zbytku republiky Německem se tímto problémem musela zabývat německá okupační správa, která se snažila ráznými a často nevybíravými prostředky jednou provždy věc uzavřít. Válečná konjunktura ostravského průmyslu pohltila brzy všechny doposud volné pracovní síly, uprchlíci zařazení do pracovního procesu (bohužel ne vždy podle dosaženého vzdělání a kvalifikace) se stali soběstačnými a nemuseli být podporováni ze státních prostředků. Sami uprchlíci ovšem považovali takové vyřešení svých problémů za pouhé provizorium, které však trvalo až do konce druhé světové války. Teprve po ní se mnozí vrátili z Ostravy zpět do míst, která na podzim roku 1938 museli ta náhle opustit.

Text byl publikován ve sborníku Ostrava č. 21, Příspěvky k dějinám Ostravy a výstavbě Ostravy a Ostravska. Ostrava 2003.
Zveřejněno s laskavý souhlasem Statutárního města Ostravy - Archivu města Ostravy