Krátká, ovšem krajně sugesivní ukázka z běloruského filmu Jdi a dívej se. Zobrazuje likvidaci jedné z mnoha set běloruských vesnic, které nacisté brutálně a barbarsky zničili a vypálili během operace Barbarossa. Film velmi syrově a realisticky zobrazuje hrůzy II. světové války.

Velmi strhující a emotivní výpověď Abrahama Bomby z Izraele. Ten byl spolu s ostatními 16 holiči donucen pracovat jako kadeřník v likvidačním koncentračním táboře Treblinka. Jejich povinností bylo stříhat vězně, které právě čekala plynová komora.

Stalin do poslední chvíle odmítal věřit tomu, že by byl Hitler schopen porušit pakt o neútočení. Vetoval dokonce vojenské přípravy a opatření, jako například plánovaný preventivní útok Rudé armády proti Třetí říši. Zejména informace od britské tajné služby považoval za provokace. Naopak rozkázal plnit sovětské dodávky Německu včas a v pln...

Úryvek z rohovoru se ženou nacistického zločince byl natočen ČST v roce 1979. Je důkazem, že Lina Heydrichová zůstala pravověrnou nacistkou až do konce svého života. Pořad se jmenoval "Manko ve svědomí". Projev Liny Heydrichové je veden v mateřské němčině a je opatřen českým překladem.

Fall Grün (případ zelená) byl nikdy neuskutečněný německý plán vojenského úderu proti Československu připravený roku 1937, v předvečer druhé světové války. K jeho realizaci nedošlo, neboť Německo dokázalo svých cílů dosáhnout již na politické úrovni na Mnichovské konferenci.

Americký dokumentární film, který popisuje Hitlerovu rozpínavost po Evropě, až po tzv "Anšlus" Rakouska. Na řadě je Československo, ale zatím....

1938 Hodnocení první republiky a jejího místa v dějinách evropské demokracie zní o to působivěji, že je vyslovil německý intelektuál, který důvěrně poznal propastný rozdíl mezi politickým systémem československé parlamentní demokracie a nacistické totality v Německu. V roce 1936 bylo Heinrichu Mannovi uděleno československé státní občanst...

Již v polovině 30. let si nikdo nemohl dělat iluze o cílech sudetoněmeckého hnutí, avšak jen málo lidí v českém prostředí se zamýšlelo nad příčinami úspěchu nacistické propagandy v řadách německého obyvatelstva. Vinu státní politiky na tomto vývoji označil zcela jednoznačně F. X. Šalda.

28. 10. 1928. Při příležitosti 10. výročí vzniku republiky pronesl T. G. Masaryk svůj památný projev, v němž se zamýšlel nad podstatou demokracie. Jednalo se o jedno z jeho vystoupení, jímž se prosazovala jeho neformální autorita ve společnosti. Shrnul v něm i své představy o kritériích politické morálky. V době, kdy československá politi...

1.1. 1928. V novoročním čísle časopisu Slovák vydávaném Hlinkovou slovenskou ľudovou stranou byl otištěn článek Vojtěcha Tuky (1880-1946), ideologa politického katolicismu na Slovensku, v němž autor vyslovuje názor, že v den desátého výročí vzniku republiky nastane na Slovensku bezprávný stav.

Pluralita názorů v poválečném Československu byla sice svědectvím široce chápané demokracie, byla však doprovázena velkým tříštěním politických sil, což do značné míry komplikovalo krystalizaci struktury fungující parlamentní demokracie. Proto se v období první krize vládní koalice v roce 1920 vytvořil neoficiální koordinační orgán státot...

30. 9. 1919. Exposé ministra E. Beneše v Národním shromáždění. Šlo o předběžné shrnutí problémů, s nimiž se potýkala československá konference na pařížských mírových jednáních. E. Beneš se ještě zmínil o některých nerealistických územních požadavcích, jež se nepodařilo prosadit.

Trianonská smlouva (též „Trianonský mír“) je jedna z pařížských mírových smluv a byla podepsána 4. června 1920 v paláci Velký Trianon v zámku Versailles poblíž Paříže. Smlouva stanovila hranice maďarského státu jakožto nástupce Uherska po skončené 1. světové válce.

Netradiční dvoudenní seminář nazvaný „Interaktivní metody ve vzdělávání nejnovějších dějin“ byl určen běloruským učitelům dějepisu a metodikům vzdělávání z celého Běloruska. Jeho cílem bylo seznámit běloruské kolegy s nejnovějšími trendy ve výuce českého školního dějepisu. Proběhl ve dnech 25. – 26. října 2010 na Akademii postgraduálního ...

Podnětem ke vzniku paktu se stal 14. bod poselství prezidenta USA W. Wilsona Kongresu z 8. 1. 1918. Pakt se stal součástí následně uzavřených mírových smluv s Německem, Rakouskem, Bulharskem a Tureckem (I. část všech smluv). Nabyl působnosti 10. 1. 1920, kdy ratifikací mírové smlouvy s Německem V. Británií, Francií a Itálií začala formáln...

Výkladová prezentace se zaměřuje na československý domácí a zahraniční odboj za I. světové války, bez nichž by nemohlo samostatné Československo nikdy vzniknout. Prezentace obsahuje řadu dobových fotografií, textů a obrazových dokumentů v dobrém rozlišení.

1918, 21. ledna. Ve Vídni se sešli němečtí poslanci z českých zemí a schválili rezoluci, v níž žádali odtržení pohraničních území od vnitrozemí a utvoření samosprávné provincie Deutschböhmen (částečná reakce na tzv. Tříkrálovou deklaraci).

Na zahájení říšské rady (svolána císařovým listem z 26. dubna) přednesl předseda Českého svazu F. Staněk státoprávní prohlášení, v němž vyjádřil nespokojenost s dualistickým uspořádáním říše a vytyčil požadavek její přeměny ve spolkový stát jednotlivých národů. Propagoval právo českého národa na sebeurčení ve spojení s historickým právem ...

1917, 17. května. Publikován Manifest spisovatelů, první oficiální projev nesouhlasu s nadvládou Rakouska-Uherska na domácí půdě během války. Text navrhl člen Maffie a šéf činohry Národního divadla, básník J. Kvapil. Manifest byl naléhavou výzvou českým poslancům na říšské radě, aby důstojně obhajovali národní zájmy, nebo raději aby se vz...

1915, 14. listopadu. Český komitét zahraniční (vznikl koncem října t.r. jako první politický orgán zahraničního odboje) vydal z Masarykova podnětu (v září se přestěhoval do Londýna, když předal vedení odboje ve Francii E. Benešovi a M. R, Štefánikovi a ve Švýcarsku L. Sychravovi) v Paříži provolání podepsané 11 představiteli krajanských s...