Chcete vědět jak vypadalo vaše město či vesnice z ptačího pohledu před šedesáti lety? Hledáte zaniklé obce a sídla, po kterých není dnes ani památky? Chcete poznat naši krajinu před kolektivizací a devastací industrializace? Unikátní letecké fotomapy z let 1947-1958 vám to umožní.

Výborný dokument mapující cestu nejznámějšího disidenta Václava Havla, kterou podnikl roku 1985 po své vlasti. Je skoro neuvěřitelné, co vše byla StB schopna udělat, aby znala každý Havlův krok.

Propagandistický dokument, natočený k 1. výročí tzv. Vítězného února a věnovaný IX. sjezdu KSČ v květnu 1949.

Uprostřed červencové noci se někdy v padesátých letech dvacátého století vrací z vládní recepce ministrův náměstek Ludvík a jeho manželka Anna.

Stanovisko přednesl na pařížské konferenci ministrů zahraničí Francie, Sovětského svazu a Velké Británie sovětský ministr zahraničí V. M. Molotov.

Zvůle a bezpráví ve stalinských nápravně-pracovních táborech zvaných gulag je hlavním námětem celého souboru dokumentů: prezentace, pracovního listu, dvou ukázek dobových filmových snímků a několika sestřihů z vynikajícího dokumentu BBC s názvem "Gulag".

Nenechte si ujít delikatesu normalizační armádní redakce Československé televize v podobě reportáže určené dětem - reportáž "Pojďte se mnou za tátou - Táta pohraničník". Štěpánka Haničincová v ní s malými návštěvníky přijíždí na návštěvu jakési jednotky pohraniční stráže.

Stalinův pomník v Praze bylo největší skupinové sousoší v Evropě, postavené na počest sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina za kultu osobnosti v 50. letech 20. století.

„Vypořádali jsme se s Horákovou, Peclem a společníky, vypořádáme se i s mandelinkou bramborovou – americkým broukem!“... Tak hrůzně zní slova jedné z mnoha komunistických propagandistických kampaní, které hledaly třídní nepřátele dokonce v přírodním prostředí.

Pokud na vašich cestách zavítáte do Rigy, nezapomeňte si kromě úchvatného historického centra prohlédnout i Muzeum okupace Lotyšska 1940-1991. Zajímavá výstava dokumentuje éru německé a sovětské okupace a události, které jim předcházely.

Pracovní text k prezentaci: "Geneze nacistického vyhlazovacího programu - část druhá" je založen na rozboru krátkých pasáží vybraných z knihy Christophera R. Browninga: Obyčejní muži, 101. záložní policejní prapor a „konečné řešení“ v Polsku.

Za německé okupace se v Praze vyprávělo o záhadném muži, který skákal na pružných pérách a děsil svými skoky německé vetřelce.

Zhlédněte desetiminutový sestřih snímku Otakara Vávry Němá barikáda. Film byl natočen podle námětu a scénáře Jana Drdy. Autor zde popsal skutečné události z pražského květnového povstání v boji o Trojský most. Dvouhodinový monumentální spektákl se však nevyhnul – a ani nemohl – dobově poplatným manipulacím.

Ukázka z televizního filmu HBO, ze které mrazí, je pokusem o přesnou historickou renstrukci zlomové události II. světové války. Přesně v půlce válečného období se odehrála v zámku ve Wannsee konfernece, na které špičky ministerstvech a SS jednali o tzv. "konečném řešením židovské otázky".

Jeden z nejlepších filmů československé historie, jehož kvalita a výjimečnost byla stvrzena historicky prvním oceněním Americké filmové akademie za nejlepší cizojazyčný film a který tak vlastně opticky mezinárodně odstartoval (spolu s Menzelovými Ostře sledovanými vlaky o rok později) československý filmový zázrak šedesátých let - tzv. no...

20. prosince 1964 zběhl voják Miloš Dobřichovský do západního Německa během hlídkování na hranici. Aby si otevřel dveře v železné oponě, musel se dostat ke klíčům, které měl u sebe velitel hlídky Josef Ulrich. Ten byl při potyčce s Dobřichovským vážně zraněn a vzápětí zemřel. Dobřichovský byl vzápětí zadržen v Německu a tam souzen.

Vrcholné dílo Jindřicha Poláka a vlastně nejlepší válečný československý film vůbec. I na uvolněný konec šedesátých let velmi odvážný snímek, byl zázrak, že se ho vůbec podařilo realizovat, vždyť přímo adoruje ideového nepřítele.

Známé a průlomové se stalo vystoupení N. S. Chruščova, který pronesl projev Kult osobnosti a jeho důsledky na uzavřeném jednání. V něm poodhalil a odsoudil diktátorské praktiky svého předchůdce Stalina. XX. Sjezd se tak považuje za bod obratu, jímž stalinismus přestal být oficiální politikou KSSS a potažmo celého sovětského bloku, třebaže...

Dekrety prezidenta republiky byly právní předpisy s mocí zákona, přijímané československou vládou v exilu po slyšení státní rady. Byly náhradním řešením po dobu neexistence parlamentu. Prezident republiky Edvard Beneš dekrety zpravidla pouze podepisoval. Na některých, nebo jejich částech, se ale aktivně účastnil.

Podívejte se na krátké ukázky z filmu Atentát (1964), který byl natočen v režii Jiřího Sequense st. Můžeme jej jednoznačně zařadit mezi klasiku českého filmu. Jiří Sequens se snažil co nejvíc přiblížit tehdy známým okolnostem a natočil téměř rekonstrukci celé akce. Oceňte výbornou atmosféru a herecké výkony.