Lidové milice, nazývané též „ozbrojená pěst dělnické třídy“ byly dělnické bojové jednotky, o jejichž vzniku rozhodl Ústřední výbor Komunistické strany Československa dne 21. února 1948 při přípravě komunistického převratu v Československu. Vznik a existence Lidových milicí nebyly nikdy upraveny žádným zákonem. Vznikly tak ozbrojené složky...

Jan Janků byl skautský vedoucí z Hanušovic na severní Moravě. V květnu 1949 byl zatčen, obviněn z velezrady, prokurátor pro něj žádal trest smrti. Prošel vyšetřovnou v Uherském Hradišti, kde v té době uplatňovali své metody mučení Ludvík Hlavačka a Alois Grebeníček. Janků byl nakonec odsouzen na dvacet let, po devíti letech věznění se dos...

Srpen roku 1968 trávili manželé Holibkovi legálně u příbuzných v západním Německu. Zde je také zastihla okupace Československa. Po návratů domů dlouhodobě uvažovali o emigraci, protože Jiří Holibka byl právě kvůli příbuzným považován za "politicky nespolehlivého". Pro opětovné vycestování potřebovali tzv. výjezdní doložku.

Disident Pavel Wonka zemřel 26. dubna 1988 v československém vězení. V době, kdy se hroutilo komunistické panství ve východní Evropě. Navíc v době, kdy on sám si už vyřizoval povolení k vystěhování do západního Německa, aby tam začal nový život. Po tomto zatčení skončil Pavel Wonka znovu ve vězení a z něj už nevyšel. Byl v té době nemocný...

František Hejnal odmítl spolupracovat s StB. Proto se dostal do na půl roku do vězení. Hrozili mu obviněním ze špionáže a trestem až na dvanáct let. Odmítl donášet na jednoho švýcarského diplomata, se kterým se spřátelil na závodech, jenž organizoval v Ouběnicích. V té době došlo k vyhoštění jednoho československého diplomata ze Švýcarska...

Když Jiří Runkas zjistil, že v komunistickém Československu nedokáže žít a nedostal povolení k cestě na Západ, sestrojil si s manželkou balon, kterým chtěli přeletět železnou oponu. STB jej však na základě anonymního udání zatkla a tak mu překazila pokus o úlet do svobodného světa.

Aby se Vladimír Kříž dostal do emigrace podnikl značně riskantní cestu. Kvůli tomu, že odsoudil okupaci Československa v roce 1968 byl vyhozen z místa metodika mimoškolního vzdělávání při Okresním kulturním středisku v Jihlavě. Využil toho, že jeden podnikavý australský farmář vyhlásil na svých pozemcích nezávislé knížectví Hutt River, st...

Mnoho lidem, kteří se odmítli smířit se životem v totalitní zemi, pomohla na cestě do svobodného světa figovaná svatba. Dva podobné příběhy dokumentuje tento díl Abecedy komunistických zločinů. Liší se pouze dobou a zemí, kam novomanželé směřovali. Pomocí fingovaného sňatku s anglickým státním příslušníkem se dostala na Západ Slávka Fencl...

Jiří Gruntorád se poprvé osobně setkal se samizdatem úplně náhodou. Bylo to v pražském bytě disidentů manželů Bendových, kde jako zedník Obvodního podniku bytového hospodářství opravoval poškozenou omítku. Svět samizdatu jej očaroval tak, že jej začal sám přepisovat a tajně distribuovat.

Bez právní pomoci Milana Hulíka by řada disidentů jistě dopadla mnohem hůře, než nakonec skončila. Poskytoval právní pomoc a obhajobu disidentům. Zapojil se do procesu s Plastic People of the Universe, obhajoval Jarmilu Bělíkovou, Petra Cibulku, Petra Pospíchala, Petra Uhla, Františka Stárka a další.

Rostislav Sochorec byl zadržen již 23. února 1948. Nejméně rok byl sledován komunistickými zpravodajci. Důvodem, proč se dostal na seznam nepohodlných odpůrců komunistů byl zřejmě fakt, že byl lidoveckým kandidátem na post ministra zemědělství. Byl zvlášť nebezpečný pro tehdejšího ministra Ďuriše a jeho pravou ruku Smrkovského. Rostislav ...

Akce StB za pomoci provokatérů byly velmi rafinované a nebezpečné. Komunistická tajná policie využívala zkušeností, které s provokacemi mělo německé gestapo. Zatýkaly se celé odbojové (i uměle vytvořené) skupiny. Provokatér StB František Mareček byl původním povoláním stolař, od května 1945 byl členem KSČ. Poprvé byl jako agent nasazen po...

Jaroslav Mec se dvakrát pokusil o útěk z komunistických věznic, dva nezdary a roky vězení navíc. Byl takzvaný útěkář. Po neúspěšném pokusu prchnout z pracovního tábora Rovnost, kam se dostal v roce 1954 za vlastizradu, skončil ve věznici v Chebu. Tam se pokusil utéct dírou ve stropě. Na útěku byl pouhých pět minut.

Případ básníka a katolického kněze Jana Dokulila byl velmi unikátní. Před zatčením StB se mu dařilo 7 let úspěšně ukrývat. Azyl mu poskytlo mnoho farníků. StB zatýkací akce pečlivě připravovala. Pokud hrozil útěk nechala třeba celý dům obklíčit, nebo vnikla do domu a zatýkala přímo ve spánku. A pokud se už někomu podařilo před zatčením ut...

Více než půl století marně pátraly rakouské rodiny po svých předcích, kteří v roce 1956 zmizeli u železné opony. Pravdu se dozvěděli až dvacet let po pádu komunismu. Díky badatelskému objevu Milana Vojty a jeho neúnavném pátrání se tak pozůstalí mohli seznámit s děsivými historickými fakty.

Sametová revoluce na severní Moravě měla odlišný průběh ve srovnání s ostatními částmi tehdejšího Československa. Bylo to způsobeno mnoha faktory. Průmyslový charakter regionu, sociální složení obyvatelstva, silná pozice KSČ, velmi aktivní činnost místních složek STB a Veřejné bezpečnosti, to vše způsobilo, že komunistický režim zde měl t...

Díl z cyklu ČT "Ta naše povaha česká" je věnován nebezpečnému fenoménu popírání holocaustu. Přestože jde v České republice o trestný čin, neznamená to, že zde tento jev neexistuje. Je hlásán pravicovými extremisty stále hlasitěji a neomaleněji. Nachází ohlas u neinformované části veřejnosti a mládeže.

Jeden z nejsmutnějších případů, které se na železné oponě staly. 8. srpna 1986 se osmnáctiletý východoněmecký uprchlík jménem Hartmuth Tautz pokusil proniknout poblíž bratislavského sídliště Petržalka do Rakouska. Téměř se mu to povedlo. Dva psi vypuštění pohraničníky ho však dostihli a roztrhali. Pouhých dvaadvacet metrů od rakouského úz...

První díl publicistického cyklu Příběhy železné opony je věnován historii výstavby elektrických drátěných zátarasů na hranicích Československa a bilancuje oběti tohoto nelidského a absurdního technického opatření. Jeho autorem byl náčelník Hlavní správy Pohraniční a Vnitřní stráže plukovník Ludvík Hlavačka.

Jednou unikl trestu smrti, který mu hrozil za velezradu. Vyvázl s "pouhým" šestnáctiletým trestem. Během výkonu trestu na něj nasadili spoluvězně tzv. bonzáka, který si na Miloslava Krejzu vymyslel další obvinění. Podruhé mu hrozil další trest smrti.