Moderní-Dějiny.cz

Václav Havel - Břemeno 21. srpna (1988)

Publikováno: 18.4.2014, Aktualizováno: 25.4.2014 16:09

Charakteristika normalizační politické garnitury a jejího vlastního sebevymezení po násilné vojenské intervenci "bratrských armád". Václav Havel o československých vládcích, sovětské "politice tanků", ekvilibristice v přijímání "přestavby", stálé opatrnosti většinové společnosti a pohotovosti policie na 20. výročí okupace roku 1968.

Václav Havel - Břemeno 21. srpna (1988)

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Garnitura, kterou vynesla v Československu k moci invaze pěti států Varšavské smlouvy v roce 1968, se s touto invazí plně ztotožnila a beze zbytku přijala i tehdejší sovětskou kritiku československého reformního pokusu. Z okupace udělala „bratrskou pomoc“ a od celé společnosti začala postupně vyžadovat bezvýhradný souhlas s touto „pomocí“. Desítky tisíc zastánců reforem, svobodněji smýšlejících lidí a všech, kdo odmítli tento souhlas předstírat, začala tvrdě pronásledovat a pronásleduje je vlastně dodnes. Po celých dvacet let své vlády opakují tito muži stále totéž: že reformy v roce 1968 ohrožovaly v Československu socialismus, přičemž slovo „socialismus“ jim zcela zjevně není už ničím jiným než líbivějším označením pro jejich totalitní způsob vlády, respektive pro všemoc současného aparátu komunistické strany.
Antireformismem a souhlasem s Brežněvovým přepadením Československa tato garnitura tedy sebe samu tak říkajíc politicky definovala. Neuvěřitelná důkladnost, s níž to udělala, vycházela přitom z nepříliš prozíravého předpokladu, že Brežněv povede Sovětský svaz do konce všech časů.
Tento předpoklad se, jak víme, nesplnil. A českoslovenští vládci se dík tomu dostávají dnes do neobyčejně svízelné situace: jako zajatci svého vlastního sebe vymezení musí dál a dál opakovat vše to, co po dvě desetiletí říkali, ale jako věrní stoupenci Sovětského svazu musí zároveň vychvalovat Gorbačova a předstírat, že i oni usilují v Československu o jakousi přestavbu. A znovu a znovu přitom musí pomocí různých dialektických kliček dokazovat zjevný nesmysl: že dnešní sovětské reformy nelze srovnávat s československými reformami v roce 1968, že ani jejich dnešní polovičatá přestavba nemá s nimi nic společného a že sovětský zásah byl zcela oprávněný. Nemyslím si, že dnešnímu sovětskému vedení je tato zpozdilá obhajoba Brežněvovy arogantní velmocenské politiky zrovna příjemná, je však nuceno - ze solidární loajality k československým spojencům - zastávat týž názor. Své „nové myšlení“ sem totiž už může těžko dopravit způsobem, jakým se dříve exportovalo „staré myšlení“: to jest na tancích. Dochází tak k paradoxní situaci: českoslovenští zajatci brežněvovské ideologie dělají i z Gorbačova - aspoň v tomto bodě - Brežněvova zajatce. Gorbačov má však příliš mnoho jiných problémů, než aby mohl riskovat vznik dalšího destabilizačního ohniska ve sféře sovětského vlivu. A tak musí zatnout zuby, mlčet k okupaci z roku 1968 a objímat se bratrsky s Jakešem.
Československá společnost pozoruje ideologickou ekvilibristiku československého politického vedení se zřetelným pobavením. Je opravdu směšné vidět celoživotní potlačovatele svobody, jak se verbálně hlásí ke svobodě, aby ji mohli dál v praxi potlačovat. Proč jim nezbývá než ji dál potlačovat, je přitom každému jasné: kdyby skutečně uvolnili šrouby, pak zcela logicky by první obětí čerstvého větru, který by začal Československem proudit, museli být právě oni sami.
Pobavený zájem má ovšem ještě daleko ke skutečnému občanskému angažmá. Československá společnost je stále velmi, velmi opatrná. Když se nás ptají přátelé z polské Solidarity, s nimiž se občas setkáváme na československo-polských hranicích, kolik má Charta 77 za sebou lidí, chce se mi odpovědět, že stojí-li za Solidaritou milióny lidí, pak za Chartou 77 stojí pouze milióny uší. Lidé totiž práci Charty 77 - a zdaleka ne jenom ji - sledují se zájmem a sympatiemi ze zahraničního rozhlasu, ale velmi by si rozmysleli, kdyby ji měli veřejně podpořit. Anebo vůbec kdyby měli veřejně projevit své skutečné smýšlení. Češi a Slováci nejsou nadšenci, nenadchnou se pro něco příliš často. V roce 1968 se pro cosi nadchli, několik měsíců si počínali jako svéprávní občané, ale se zlou se potázali: dvacet let pak byli za toto své nadšení perzekvováni. Po této hořké zkušenosti je jejich dnešní opatrnost víc než pochopitelná.
Přesto bych neřekl, že se za těch dvacet let nic ve společenském klimatu nezměnilo. Lze pozorovat, že si lidé přeci jen už začínají víc troufat. Svědčí o tom mnoho věcí, od ohromného rozmachu nezávislé kultury až po půl miliónu podpisů na katolické petici žádající více náboženských svobod. Dění v Sovětském svazu, Maďarsku a koneckonců i v Polsku takové projevy posiluje. A onen komický tanec mezi vejci, který musí současné vedení podnikat a který prozrazuje spíš bezradnost a paniku než sebejistotu totalitní moci, působí vlastně také jako posila: proti směšnému vládci, který se musí neustále nějak složitě vykrucovat, se vystupuje přeci jen lépe než proti vládci, který jen a jen nahání hrůzu.
Stále hlubší propast, která se rozevírá mezi sovětskou politikou a politikou československou, prohlubuje tedy a jaksi zviditelňuje i stále hlubší propast, která zeje mezi ideologií současného československého vedení a skutečným stavem obecné mysli v Československu.
Obě tyto propasti se mohou prohlubovat dlouho, ale asi ne do nekonečna. Dříve nebo později se musí něco stát; vláda kulturní a vyspělé země uprostřed Evropy nemůže jít trvale zcela proti směru všeobecného vývoje a zároveň proti intencím vlastního obyvatelstva. Co se však stane, kdy se to stane a jak se to stane, zatím nikdo neví. V totalitních poměrech, kde jsou skutečné společenské pohyby skryty hluboko pod povrchem viditelného dění, není totiž možná žádná solidní prognostika. A proto nikdo nemůže vědět, jaká nahodilá sněhová koule bude zrodem velké laviny.
Neví to ani režim. Proto vidí jeho policie kolem sebe jen samé nebezpečné sněhové koule a proto má co chvíli pohotovost. V těchto dnech ji má kvůli dvacátému výročí sovětské invaze. Pochybuji, že pouhé výročí bude onou sněhovou koulí. Ale neklid moci považuji i v tomto případě za dobrý signál. Totiž za signál toho, že ani v tomto zdánlivě dnes nezajímavém satelitu není vyloučen nějaký významnější pohyb k lepšímu.
(srpen 1988)

Publikováno ve sborníku Václav Havel "Do různých stran" - eseje a články z let 1983-1989 uspořádal Vilém Prečan, Knihovna Lidových novin sv. 1, vyšlo ve spolupráci s Československým střediskem nezávislé literatury, Scheinfeld-Schwarzenberg, Praha 1990

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literaturyPandorina skrinkaMuzeum v krabičce
Více...

_Související články

2.1.

Zrození politika - Václav Havel 1936-2011

Václav Havel se rozhodl prezentovat i praktikovat politiku odlišně. Před listopadem 1989 vládnoucí husákovská ...
2.12.

Rok po roce – 1985–1989 v Československu – pracovní listy

Soubor pracovních listů z cyklu Rok po roce 1985–1989 v Československu je zaměřen na práci s dobovými prameny ...
2.12.

Rok po roce - 1985–1989 - text

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin druhé poloviny 80. let. Text...
17.11.

Rok po roce - 1985-1989 v Československu - prezentace

Shrnující prezentace je zaměřena na vybrané významné události a fenomény československých dějin druhé půle 80....
12.8.

Jaká je cena mé svobody? - české zamyšlení

To, co dnes považujeme za naprostou samozřejmost, bylo až do roku 1989 československým občanům odpíráno. Nebyl...
7.7.

Václav Havel - Dopis generálnímu prokurátorovi (1984)

Dopis Václava Havla generálnímu prokurátorovi ČSSR, ve kterém jej informuje o praktikách orgánů Státní bezpečn...
3.6.

Václav Havel na vlnách Rádia Svobodná Evropa (1988)

Telefonický vstup Václava Havla z roku 1988 do vysílání Rádia Svobodná Evropa k jubilejnímu výročí vzniku ČSR,...
2.5.

Václav Havel - Hovězí porážka (The Plastic People of The Universe)

Text Václava Havla věnovaný kapele The Plastic People of The Universe, jejich magickém soundu, nahrávce "Hověz...
18.4.

Václav Havel - Vyložené karty (1988)

Bilance "osmičkového" roku 1988 - roku významných výročí, narůstající občanské nespokojenosti, účasti tisíců l...
16.4.

Václav Havel - Důvody ke skepsi a zdroje naděje (1988)

Text, ve kterém se Václav Havel zamýšlí nad pohyby uvnitř sovětských i československých stranických struktur v...
16.3.

Václav Havel o smyslu Charty 77 a druhé kultuře (1983)

Rozhovor s Václavem Havlem, který na sklonku dramatického roku 1983, několik měsíců po svém propuštění do domá...
15.3.

Václav Havel - Setkání s Gorbačovem (1987)

Krátký text, v němž Václav Havel reflektuje s ironií a nadsázkou atmosféru dlouho očekávané návštěvy generální...
15.3.

Václav Havel - noviny jako škola (1987)

V krátkém zamyšlení se Václav Havel vyjadřuje k záměru vydávat v podmínkách normalizačního Československa nezá...
14.3.

Václav Havel "Nechci emigrovat" (1983)

Rozhovor s Václavem Havlem, který otiskl Vídeňský časopis Profil 22. srpna 1983. Bylo to několik měsíců po pro...
9.1.

Soumrak komunistického režimu v ČSSR

Předkládaná výuková prezentace se zabývá postupným procesem rozkladu komunistického režimu v ČSSR. V kontextu ...
Více souvisejících...

_Prameny

IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

Aktualizováno: 11.1.2021 23:32 | Rubrika: Napříč stoletím
IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

IWalk je vzdělávací aktivita spojující unikátní filmové vzpomínky pamětníků z celého světa s kontextem každodenního prostoru, ve kterém žijeme.

_Metodika

Dějepis pro všechny a o všech!

Aktualizováno: 21.12.2022 11:43 | Rubrika: Československo v letech 1918-1938
Dějepis pro všechny a o všech!

Dějepis pro všechny a o všech je princip, kterým se řídil tým metodiček Multikulturního centra Praha při tvorbě nového vzdělávacího webu digitalnipracovna.cz.

_Aktuality

Ceny XV. ročníku EUSTORY byly rozdány

Aktualizováno: 30.10.2024 17:12 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Ceny XV. ročníku EUSTORY byly rozdány

V pátek 18. října 2024 byly v ostravském Centru PANT vyhlášeny výsledky české verze celoevropské soutěže EUSTORY a vítězové byli oceněni knižními, finančními odměnami a bezplatným předplatným časopisů Dějiny a současnot (NLN). Odb...

_Dějiny v médiích

Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

Aktualizováno: 27.4.2020 19:59 | Rubrika: Speciály, Video
Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

ČT edu vytvořilii speciál kolekci videí a pracovních listů k druhé světové válce. Znalost historie nám pomáhá určit směr našich budoucích kroků. Konec druhé světové války je důležité si připomínat, a proto vám přinášíme speciální ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2024 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT