Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Vyjadřovala se ke společenským problémům, např. k diskriminaci v zaměstnání a povolání, ke svobodě cestování, ke stavu životního prostředí, k právům věřících občanů a stavu řeholí, stavu ekonomiky apod., několikrát také žádala amnestii pro konkrétní uvězněné politické vězně.  Zdroj: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/ch77.php

Filozof Jan Patočka „nepatřil k bezprostředním spoluautorům Charty, ale z pozice jednoho z první trojice jejích mluvčích doplnil v textech z počátku roku 1977 smysl a cíl jejího původního prohlášení. Co se nejdřív mohlo jevit jako politická aktualita (odpověď na helsinské úmluvy o lidských právech), bylo i díky Patočkovi ukotveno v tradici sahající k dobám Francouzské revoluce.“ (KOSATÍK, Pavel. Česká inteligence. Praha: Mladá fronta, 2011, 382 s. ISBN 978-802-0423-733.) V eseji „Čím je a čím není Charta 77“ se Patočka zamýšlí nad mírou etična a politiky v historických paralelách.

OBSAH

Strojopis textu Jana Patočky s názvem „Čím je a čím není Charta 77 (Proč je právo na její straně a žádné pomluvy ani násilná opatření jí neotřesou)“, 3 listy, na posledním s datací 7. leden 1977 a podpisem Jana Patočky.