Pasáž ze vzpomínkové knihy opata břevnovského kláštera Anastáze Opaska Dvanáct zastavení se týká jeho zatčení a pobytu v Ruzyňské věznici. Dozvíte se mimo jiné o krutých podmínkách několikaměsíční samovazby, izolace, ze které mnoho uvězněných doslova šílelo. Krutý byl také příkaz 16 hodin denně stát či chodit, ovšem být mnoho měsíců jen s...

Pasáž z knižního rozhovoru s opatem želivského kláštera Bohumilem Vítem Tajovským Člověk musí hořeti, ze které se dozvíte o omezeních, se kterými se musel klášter za II. světové války vyrovnávat. Jedním z nich byl například přísný zákaz poslechu zahraničního rozhlasového vysílání, který porušovali pomocí tzv. čerčilek. Tajovský dále vzpom...

Přední český teolog Oto Mádr vzpomíná na svůj mírovský pobyt; v první části zmiňuje vězeňskou práci a existenci pracovních skupin, tzv. kombajnů, díky kterým se podařilo včas splnit předepsanou normu a ušetřený čas pak mohl soužit pro studium. Dozvíte se také, jak vznikala a jak vypadala příruční miniknihovna, že se podařilo i v těžkých p...

17.  listopadu 1989 uplynulo 50 let od smutečního průvodu za Jana Opletala, zabitého při protinacistických demonstracích v roce 1939. Veřejné protikomunistické akce se konaly v letech 1988 a 1989 stále častěji, všechny byly policií potlačeny. 17. listopadu 1989 získala demonstrace masivní rozměr a spolu s pozdějšími událostmi způsobila pá...

Ve druhé polovině 80. let vznikaly nezávislé občanské iniciativy jako např. Mírový klub Johna Lennona, České děti, Demokratická iniciativa, Hnutí za občanskou svobodu či Společnost přátel USA. Jednou z nich bylo i Nezávislé mírové sdružení, jehož členové se vyjadřovali k mezinárodním otázkám, požadovali alternativní vojenskou službu pro o...

V textu přinášíme ukázky z deníkových záznamů básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany, v nichž přibližuje atmosféru konce 60. let, cíle a rétoriku reformních komunistů, vše doplňuje osobní reflexí - vysvětluje, proč nemohl být nikdy spojencem těch, kteří léta věrně režimu sloužili a během Pražského jara se stali exponenty ...

Básník Jaroslav Seifert se stal roku 1984 nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Její udělení mělo tudíž rovněž politický rozměr. Od podpisu Charty 77 byl Seifert sledován státní bezpečností, která připravovala a dohlížela i na básníkův pohřeb. Ten vyzněl nejen jako uznání jeho dílu, ale také jako manifestace nesouhlasu s komunistickým re...

V totalitním Československu, podobně jako v dalších totalitních státech, byli lidé, kteří se určitými názory či přesvědčeními neshodovali s nastavenou politikou státu, nespravedlivě stíhaní a věznění. Na jejich podporu byl založen např. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), různé druhy pomoci organizovaly i další nezávislé občan...

Mírový klub (MKJL) byl jednou z občanských iniciativ, které vznikly v druhé polovině 80. let (z dalších například České děti, Demokratická iniciativa, Hnutí za občanskou svobodu či Společnost přátel USA). MJKL založili v Praze Ota Veverka, Stanislav Penc a Heřman Chromý. Náplní činnosti klubu bylo rozvíjení alternativní kultury a spoluprá...

Charta 77 byla jedním z nejdůležitějších protirežimních uskupení, které kritizovalo politickou a státní moc za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Helsinkách. 

Charta 77 byla jedním z nejdůležitějších protirežimních uskupení v normalizačním Československu, které kritizovalo politickou a státní moc za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách. 

Revolver Revue (do 5. čísla pod názvem Jednou nohou) vznikla ve 2. polovině 80. let jako v pořadí druhý undergroundový samizdatový časopis (prvním byl časopis Vokno), pokrývající podstatnou část nezávislé kultury. U založení „Revolverky“ stáli Ivan Lamper, Viktor Karlík a Jáchym Topol). 

V ukázkách najdete texty z deníkových záznamů Jana Zábrany. Zamýšlí se nad rolí spisovatele ve společnosti, resp. v komunistickém státě. Připomíná jak ty, kteří morálně neobstáli, tak ty, kteří nátlaku nepodlehli. Ostře komentuje stať básníka Josefa Kainara v časopise Plamen „Není se zač stydět“ a v závěrečné ukázce vzpomíná na bizarní ná...

Disident a obhájce lidských práv, bojovník za prosazování právní kultury v komunistickém systému Pavel Wonka (23. 1. 1953 – 26. 4. 1988) se pro své postoje stal politickým vězněm režimu a nakonec tragickou obětí nezákonné soudní a vězeňské praxe. Je posledním politickým vězněm, který zemřel ve vězení. 

Charta 77 byla jedním z nejdůležitějších protirežimních uskupení, které kritizovalo politickou a státní moc za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách. Spojovala názorově různorodou skupinu lidí, kterým byl spole...

Přečtěte si ukázku z knihy rakouského spisovatele Stefana Zweiga Svět včerejška. Autor popisuje, jak na obsazeném rakouském území v roce 1915 shromažďoval pro válečný archiv ruské proklamace a vyhlášky. Mohl tak zblízka pozorovat bědné životní podmínky v ghettech haličských Židů nebo otřesné prostředí lazaretních vlaků.

21. srpna 1989 zasáhly v Praze na Václavském náměstí bezpečnostní jednotky, které rozehnaly několikatisícovou demonstraci k připomenutí vojenské intervence v srpnu 1968. Demonstrace probíhaly i v dalších městech republiky, například v Brně či Ostravě.

Přinášíme vybrané ukázky z deníkových záznamů básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany, va kterých líčí a hodnotí životní podmínky v socialistickém státě – na jedné straně špatné hospodářství, nedostatečné zásobování a služby, fronty, nedostatek léků, všudypřítomné úplatkářství, na druhé straně luxusní život rodin „vedoucíc...

V textu najdete ukázku z knihy rakouského spisovatele Stefana Zweiga Svět včerejška. Autor v textu líčí rozdíl mezi vlivem spisovatelů na veřejné mínění v průběhu první a druhé světové války. 

V textu najdete ukázku z vynikající knihy rakouského spisovatele Stefana Zweiga Svět včerejška. Autor v ukázce popisuje první varovné signály svědčící o sílícím fašismu a své setkání s ministrem zahraničí Výmarské republiky. Walther Rathenau (1867–1922) byl krátce po podepsání tzv. Rapallské smlouvy zavražděn.