9 minut 28 sekund

 

Připravili: Petra Sasínová, Tomáš Netočný, Petr Protivánek, Tomáš Pchálek, Viktor Pokorný, Monika Horsáková, Klára Řezníčková. 

 

Žije v historickém lázeňském městě Lądek Zdrój na polské straně Rychlebských hor. V 80. letech se zapojil do práce neformální organizace Polsko-československá solidarita. Řídil skupinu polských kurýrů, kteří na hraniční hřebeny Rychlebských hor a Králického Sněžníku vynášeli batohy s ilegálními materiály. Na předem smluvených místech se polský kurýr potkal s českým a své batohy si vyměnili. Do Československa se tak dostávaly především knihy vydávané v exilových nakladatelstvích, tiskoviny, matrice na množení samizdatu, ale také třeba magnetofonové kazety s nahrávkami českých písničkářů v exilu, například Karla Kryla, Vlastimila Třešňáka nebo Jaroslava Hutky.

 

Grafik z Havířova patřil v 80. letech k nejaktivnějším odpůrcům režimu na Ostravsku. Přepisoval a rozmnožoval samizdatovou literaturu a informační tiskoviny. Byl jedním z těch, kteří distribuovali mezi veřejnost materiály přenášené kurýry přes hranici Československa s Polskem. Pracoval v několika dělnických profesích a pro dělníky z továren pořádal bytové přednášky, semináře a diskuse především o tehdejších poměrech a pracovních podmínkách obyčejných lidí na Ostravsku. Po listopadu 1989 pomáhal budovat struktury Občanského fóra, poté se však z politiky stáhl a začal se věnovat podnikání v tisku a grafice.

 

Československo-polská solidarita – normalizace – samizdat – pohraničí – Charta 77 – Beskydy – Krkonoše – Solidarita