
Deník kopřivnické skautky Lídy Šumné z let 1937-1942
Digitalizované deníkové záznamy mladé skautky Lídy Šumné z let 1937-1942 obsahují cenné svědectví dospívající dívky z doby předválečné a válečné. Na pozadí změn každodenního života pisatelka glosuje důsledky podpisu mnichovské dohody, okupaci zbytku Československa, začátek druhé světové války, zatýkání na vysokých školách, atentát na protektora Heydricha atd.
Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
V úvodních záznamech mladá skautka popisuje běžný život ve skautské družině. V následujících zápisech v souvislosti s narůstajícími hrozbami ze strany nacistického Německa reflektuje napětí ve společnosti a obavy z války. Další zápisy nabývají na dramatičnosti. Po uzavření mnichovské dohody připadlo průmyslové městečko Kopřivnice v rámci tzv. pátého pásma Německu, město včetně továrny Tatra bylo obsazeno německou armádou, socha T. G. Masaryka byla zahalena...
Potenciál využití tohoto pramene ve výuce je značný. Události velkých dějin jsou zde glosovány očima dospívající dívky. Na ukázku předkládáme vybrané úryvky deníkových záznamů:
„Každý člověk, nyní, v té pohnuté době kdy všechny národy jen zbrojí, zbrojí a zase jen zbrojí, musí pamatovat na svojí ochranu. Budoucí válka se nebude vést jen na frontách, ale hlavně v zázemí. Vždyť tam je pramen výživy vojska, jak potravinami tak bojovými látkami a zbraněmi. O ty v zákopech se musí postarat stát, ale kdo se bude starat o nás? Jen my, sami! Proto již nyní, v době míru, musíme si připravit důkladnou obranu jak vojska tak i civilního obyvatelstva.“
„Nevíme, co ještě s námi bude. Na všech stranách se to ještě bouří. Každý s obavou čeká příští den. Drahota všude stoupla ode dne zabrání, české peníze se pilně stahují z oběhu. Hranice se co chvíli o kousíčky posunují, ale konečně jsou již pevně stanoveny. U nás ještě nevíme přesné vyměření. Jičín se stal posádkovým městem říšského vojska. Utekli z něho také všichni Židé, ti teď utíkají z Třetí říše vůbec, jako by za nima hořelo. Jsme všichni zvědaví, koho zvolí, tam doma, presidentem.“
„Tatíček Masaryk, zahalený v černé plachtě, stál na náměstí jako jindy. Ale jaký rozdíl od jiných dob. Naproti, v Katolickém domě, i vzadu v Sokolovně, bylo slyšet zpěv vojáků, ale né našich, vojáků 3tí Říše. Nebyli jsme více svobodní občané republiky Československé, byli jsme lidé bez domova, lidé v zabraném území německým vojskem.“
Už je to všechno marný…
Už je to všechno marný, ty český lvíčku švarný,
už je to všechno marný ty vlasti má.
Už rozvedli nás s tebou,
i barvu nám již berou,
tu barvu naši drahou, rudou, bílou, modrou!!
Ty jsi ta poslední, kterou jsem měl tak rád,
na kterou budu v Třetí Říši vzpomínat.
Už je to všechno marný, ty český lvíčku švarný,
už je to všechno marný, ty vlasti má!!!
Kopřivnice 3.6.1939
„Včera tomu byl rok, co byli zavražděni a postříleni pražští studenti. Už rok jsou zavřené vysoké školy a rok se táhne utiskování českých študáků a jejich profesorů. Jsou zničeny plány a existence tisíců, v nic rozhrabána jejich práce a životní cíle. Jak dlouho budou ještě odkázáni čekat, až budou moci dokončit svá studia? Včera se jistě rozplakala mnohé srdce matky, které vzal německý tyran její snad poslední a někde jediné dítě, aby je postavil před hlaveň pušky. Proč? Jedině proto že se odvážili opřít se hrubému násilí, které cítili nejvíce oni, študáci a budoucnost nás všech.“
„Po loňském vraždění začíná druhé, horší a krutější, poněvadž je vedeno mstou. SS Gruppen führer Heidrich , protektor nad Čechy a Moravou , byl zastřelen. V celém protektorátu je stanné právo a snaží se ho využít 100%. Tekou zase potoky krve, rodiny jsou vražděny od kolébky až po hrob. Celou zemí se táhne jak jedovatý plaz požehnání nacizmu. Válka se žene dál. Dohrála úlohu Jugoslávie i Řecko. Karty si rozdalo i Rusko a Amerika s Japonskem mezi sebou. A zabíjí se dál, bez naděje na blízký konec. Ve světě je blázinec, bída a hlad už brzy nezbytně bude klepat na dveře. Tisíce nás povraždí a ostatní snad pojdem hladem. Ale pán Bůh trestá Anglii a na nás zapomíná.“
Součástí tohoto článku je také pracovní list, který najdete v příloze:
Deník osmnáctileté Lídy Šumné z let 1937 – 1942 byl objeven kopřivnickými skauty v zimě 2009. Tento materiál obsahuje cenné svědectví dospívající dívky z doby před mnichovskou konferencí, začlenění Kopřivnice do tzv. pátého pásma, okupaci zbytku země a první léta války. Studenti se díky pracovnímu listu naučí pracovat s textem, orientovat se v něm a správně jej interpretovat. Zároveň si tím rozšiřují znalost dané problematiky.
Přílohy

Digitalizované deníkové záznamy mladé skautky Lídy Šumné z let 1937-1942 obsahují cenné svědectví dospívající dívky z doby předválečné a válečné. Na pozadí změn každodenního života pisatelka glosuje důsledky podpisu mnichovské dohody, okupaci zbytku Československa, začátek druhé světové války, zatýkání na vysokých školách, atentát na protektora Heydricha atd.

Deník osmnáctileté Lídy Šumné z let 1937 – 1942 byl objeven kopřivnickými skauty v zimě 2009. Tento materiál obsahuje cenné svědectví dospívající dívky z doby před mnichovskou konferencí, začlenění Kopřivnice do tzv. pátého pásma, okupaci zbytku země a první léta války. Studenti se díky pracovnímu listu naučí pracovat s textem, orientovat se v něm a správně jej interpretovat. Zároveň si tím rozšiřují znalost dané problematiky.
Fotografie
Související články
- Ostrava v období Protektorátu (12.3.2019)
- Nový web Hrdinové války objevuje osudy padlých skautů za II. světové války! (5.2.2017)
- Okupace na dobových fotografiích (15.3.2015)
- Film: Moji dobří bratři (3.1.2015)
- Deník skautky Lídy Šumné (23.12.2014)
- Mnichov 1938 (1.1.2014)
- Krvavý Walter a tragédie obce Leskovice (21.9.2013)
- Jaroslav Foglar - Jestřáb, vedoucí Pražské Dvojky (6.7.2013)
- Jaroslav Foglar - dobrodružné příběhy (6.7.2013)
- Mnichovská dohoda (29. 9. 1938 ) (2.6.2013)
- Svědectví Jindřicha Káni o obraně Czajankových kasáren v Místku 14. března 1939 (4.3.2013)
- Život na hranici - Jak proměnil život v okolí Plzně rok 1938 (23.2.2013)
- Poznej svou armádu (1938) - informační tiskovina z roku 1938 (20.9.2012)
- Kolaborace v době Protektorátu Čechy a Morava - pracovní list (29.6.2012)
- Průmysl Ostravska v době Protektorátu - pracovní list (22.6.2012)
- Téma protektorát: Výuka na české základní a střední škole (5.4.2012)
- 2. světová válka 1939-1941 (20.12.2011)
- Téma protektorát: Mladí lidé a jejich učitelé za Protektorátu (16.11.2011)
- Mnichovská krize v otázkách (26.9.2011)
- Strádání v českých zemích za války - 1939-1945 (14.2.2010)
- Výjimečný stav po nástupu Reinharda Heydricha do vedení Protektorátu (28. 9. 1941) (11.2.2010)
- Mnichovská dohoda - náměty do vyučování (3.2.2010)
- Německá bezpečnostní opatření v Protektorátu Čechy a Morava na začátku války (27.1.2010)
- Domácí a zahraniční odboj v letech 1939-45 (26.1.2010)
- Protektorát Čechy a Morava za R. Heydricha a příprava atentátu (18.1.2010)
- Československá delegace v Mnichově (30. 9.1938) (14.1.2010)
- Studentské nepokoje na podzim roku 1939 (28.11.2009)
- 17. 11. 1939 – zavření českých vysokých škol: svědectví pamětníků ze sbírky Post Bellum (28.11.2009)
- Likvidace Česko-Slovenska a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (15.8.2009)
- Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava (16. 3. 1939) (2.8.2009)